Něco si vymysli

06.04.2019

Knihu bych hodnotil průměrně. V knize se vyskytuje 23 povídek. Některé povídky jsou krátké, jiné povídky jsou rozsáhlejší. Líbily se mi např. povídky Ťuky ťuk, Red Sultan´s Big Boy, Proč Kojot nikdy neměl peníze na parkování, Výprava aj. Nelíbila se mi např. povídka Eleanor, a pokud by se v knize nevyskytovala, tak bych o nic nepřišel. :)

Povídky jsou různorodé - horor s groteskou, gotická povídka a romance, parodie křížená s bajkou, satira se storkou o americkém snu. V povídkách se vyskytují také mladí lidé, kteří jsou v pubertě. Některé povídky se vyvinuly až do absurdnosti, vyskytuje se v nich humor včetně sexu. Některé povídky mne oslovily od samotného počátku a bavily mne, jiné povídky byly pro mě průměrné. Asi ne každému čtenáři se musí líbit Palahnuukův styl psaní se všemi výstřednostmi, které v textech nalezneme. V povídkách autor upozorňuje na problémy, které se vyskytují v dnešní společnosti - komunikace a vztahy mezi dětmi a rodiči, komunikace mezi manžely, umět si přiznat porážku a sám sobě přiznat, že ne vždy musím zvítězit, obhájit a zastat se našeho partnera/partnerky, pokud se například našim nejbližším nebo lidem z našeho okolí nebudou zamlouvat ať už z jakýchkoliv důvodů, rasová diskriminace, šikana ve škole, možnost rozhodnout se ukončit dobrovolně svůj život apod.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

V povídkách přichází ENFANT TERRIBLE současné americké prózy s přímočarou sociální kritikou, především se satirou na společenská očekávání (v sadě rodičovských, generačních, institucionálních, komunitních), která ruinují život jednotlivce do podoby karikatury a přímo se podílejí na nejrůznějších psychopatologiích - nakonec každá figura zoufale usiluje o to, aby si i ona dokázala v pravý okamžik aspoň vytáhnout ze zadku králíka, totiž touží po přijetí a lásce.

03.04.2019

3,5 hvězdy. Nic mě vyloženě neznechutilo, což je možná ne příliš dobrý odkaz na dnešní dobu, ale některé povídky se mi vryly pod kůži.

09.01.2019

Vzhledem k tomu, že povídky, které jsem dosud od Palahniuka četla, mě na rozdíl od jeho románů příliš nepřesvědčily, přistupovala jsem k této knize značně obezřetně, až skepticky. Ale musím říci, že mě Palahniuk nadmíru příjemně překvapil. Až na několik výjimek jsou povídky v této sbírce velmi dobré až výborné. Neotřelé náměty, klasické palahniukovské nechutnosti, černý humor a zpravidla skvělé vypointování příběhu činí z této knihy velmi solidní počtení. Některé povídky po sobě sice zanechávají silnou pachuť, ale kdo má Palahniukův styl rád, určitě s touto knihou nesáhne vedle.

05.11.2018

Chuck je prostě svůj a stejně jako v jeho knihách, i v téhle sbírce najdete kousky, které vás současně potěší, znechutí, šokují i pobaví. Třeba "Red Sultan’s Big Boy" nebo "Zombíci", to je Palahniuk v nejlepší formě. A že bude někdy psát bajky, to by mě v životě nenapadlo - nejsou vůbec špatné.

30.06.2018

Palahniuk patří k těm "divnějším" autorům současnosti a jeho knihy nejsou vůbec jednoduché ani jednoznačné, především jsou ale hodně "ujeté". Povídková sbírka Něco si vymysli není výjimkou, na rozdíl od předchozích děl, zejména těch novějších, má ale výhodu v tom, že jde o povídky a ne o román, takže ona bizarnost a nesrozumitelnost se na těch pár stránkách dá vydržet. A že je to roztodivná sbírka - jsou tu typicky palahiukovské náměty a povídky (nejlepší je asi Red Sultan’s Big Boy, špatné ale nejsou ani Románek, Zombíci, Kanibal nebo Sklony), pak tu jsou ale takové, jaké bychom od něj nečekali (parodicky-hororová Aport, tragická Fénix, nebo hodně citlivá a skoro necynická úvodní Ťuky ťuk), vedle nich se ale objeví i několik bajek, jejichž kvalita je dost střídavá a kolísavá. Celkově vzato je Něco si vymysli hodně solidní sbírka povídek, z nichž se mi ale osobně nejvíc líbí ty, kde se nijak zvlášť neexperimentuje ani s formou ani s jazykem, tudíž jsou přímočaré. Doporučit se kniha dá zejména autorovým fanouškům, zkusit ji od něj jako první asi není úplně nejlepší, každopádně je lepší než několik Palahniukových posledních knih. 70 %

11.04.2018

Tywoe, moje smíchaní při Eleanor vzbudilo regulovaný dítě. V tom mžiku ta povídka vzbudila taky můj optiminutismus a říkala jsem si, že Palahniukova torba se přeci jen nepodebrala deviantivně kamsi do ptačí řiti. Nicvíce...
No, zkrátka a dobře, to je asi tak celé. Některé povídky byly nadějné, některé jsem čistě protrpěla. Po pro mě katastrofálním zklamání z autorova počinu Tvé překrásné já je to sice trochu lepší, ale své vrcholové zážitky s Chuckem mám už asi bohužel za sebou. S Palahniukem se rozhodně neloučím, ale už ho prostě nevítám s takovým nadšením. Uvidíme příště.

27.03.2018

Jak já se snažil...
Jakoby titul knihy korespondoval s náladou autora při tvoření povídek...
Neupírám některým originalitu, vtip a kreativitu, ale mnohé jsou pro mě absolutně nepochopitelné, psané navíc nesrozumitelným jazykem, autor používá přespříliš pojmenování, někdy až bajkovitá přirovnání...
I když je autor staršího data narození nežli jsem já sám, připadá mi mnohdy, že čtu text nějakého dvacetiletého mladíka.
Palahniukovými povídkami se vine jako had jedna spojitost. Sexuální narážky, podtexty, popisy... Je to účelové, nebo jen lidské a spontánní?
I když jsem jiného Palahniuka nečetl, tyto povídky mi ho zařadily do jisté kategorie autorů. Překvapí mě, pokud v jeho další tvorbě najdu více lidského citu, méně stoicismu a přijatelnou formu vyprávění...
Nechci předjímat, to by ode mne nebylo profesionální.
Takže soud této knihy- povídky jsem nedočetl, zklamaly mě a nejsem z nich nadšený... Rád bych byl...

15.03.2018

Kniha mě nezklamala. Čekala jsem trochu něco jiného, ale byla jsem příjemně překvapena.

11.02.2018

Jako skalní fanda absurdností a Chucka P. jsem zakoupil tento počin již s velkou opatrností, protože jsem byl zklamán Zatracení(m) a Prokletí(m). Lituji těch peněz? Ale kdeže. Úmyslně zapálená kočka jako příčina vzniku požáru baráku a další exoťácké příběhy jako za starých časů...mň mň... Už jsem si říkal, že filmem "Svět podle Daliborka" byl vrchol bizáru dosažen. Ty si to zas překonal Chucku!
Jo a trošku podezírám překladatele, že se snažil zkomplikovat úchyláčkům, kteří takové věci chtějí číst, pohodlné čtení.

11.02.2018

Prečítal som to, ale bol to boj. Doporučujem užívať po malých dávkach. Jednu, dve poviedky denne.

27.12.2017

Směska lepších i horších povídek, z nichž většina postrádá ten kdysidávný humor. Nicméně pár kousků je jak za starých časů, zejména Zombíci a Sklony.

26.12.2017

Vím, jak Palahniuk píše, přesto jsem v nějakém záchvatu masochismu po téhle knize sáhla. Podtitul "Povídky, co nelze odečíst" je opravdu trefný, některé zvlášť nechutné obrazy už asi nikdy z hlavy nedostanu. V zájmu svého duševního zdraví jsem ani celou knihu nedočetla. Proč nám to ten člověk dělá?!?

14.12.2017

Super, pobavila jsem se.

Zajímavé, ale zatím asi nic pro mě. Líbily se mi povídky pojaté jako bajky. První povídka Ťuky ťuk se mi líbila, ovšem čím víc povídek, tím těžší pro mě čtení bylo. Zřejmě jsem si o autorovi vytvořila úplně jinou představu:) Časem zkusím Klub rváčů.

30.08.2017

Klasický Palahniuk - soubor bizáru a tragikomických situací. Na druhou stranu, místy mi to přišlo jako drobná vykrádačka předchozích titulů

10.08.2017

Takže tu máme Palahniuka v kostce.Doslova v povídkovém nadělení v odeonském balení.
Představa jistě k pokukání,jak některý zatím dosud neposkvrněný čtenář začne tímto souborem,očekávajíc pestrou mozaiku věcí nevídaných dostane vskutku vše na talíři bizardním.Opět se můžete těšit na spisovatelovy oblíbennosti,nechutnosti skloubenné s moralitkou a ty pravé delikátní šlehy tak jako v povídce Sklony.
Nic proti,pro mě přišel vrchol hned zkraje v povídce Tuky tuk.Přesně něco takového mě dostává i zároven drtí.Na tak malé ploše něco tak titěrně rozpitvaného se jen tak nevidí.U svatýho dyndy,tak todlecto je ten život.Tak komickej,trapnej a tragickej zároven.Pro mě povídka 21 století,doporučuji brát s nadsázkou :-)
Ne tentokrát jsem se do extáze a podlomení dolních okončetin nedostal.Je to tak půl na půl,ale Chuck mě utvrdil v tom,že má široký záběr a stále potencionál překvapit,tím pádem mě do budoucna nechal nadrženě klidným,poněvadž nás jistě překvapí nějakou románovou ujetou delikatesou :-)
Sumasumárum to dává nám i onačím příbuzenským monstrům krásnou vizi,že tak nějak stydlivě přihlížíme a odvracíme tvář s modlitbou,že přeci už budeme všici výhledově štastni.Ono čas od času přijde něco takového jako tato sbírka vhod,je to pro někoho leckdy nechutný obnažování,ale na druhou stranu v lesčems mu dáte za pravdu.
Že takhle to přeci někdy na tom světě bejvá.Chucku dík za připomenutí.

Příšery všech zemí spojte se.

24.06.2017

Veliké nadšení. Po dlouhé době mi připadá pět hvězd málo... Tahle sbírka povídek je (většinou) měkčí než Strašidla, má o kapku méně humoru než Prokletí či Zatracení a jen o trochu více originality než Program pro přeživší; ty povídky opravdu "nejde odečíst" (marně jsem si říkala - každý den jednu až dvě, maximálně tři... dobrá, možná čtyři - již druhý den jsem byla ztracená a hltala jednu za druhou - teď pláču, protože povídky "došly" :-) ). Je jedno, že čtenář většinou jednotlivé motivy zná od jiných autorů (prvky z Poa a Lovecrafta ve Výpravě, z Kena Keseyho ve Sklonech či Shaffera v Big Boyovi jsou jen ty nejzřetelnější); je jedno, že některé kousky působí jako cvičení stylu v duchu toho kterého vzoru (koneckonců Palahniuk je postmoderní autor a k ohlasovým postupům se hrdě hlásí); přesto je většina povídek velmi napínavých a překvapivých nejen v závěru a vyznění, ale i v samotném průběhu - málokterý spisovatel je schopen pointovat takřka každý odstavec jako Palahniuk. A ať už vzbuzuje znechucení fyzické (zakopaná děloha jednoznačně vede, ale Princ Žabák taky dobrý) či morální (Románek), nevěřícný úžas (Red Sultan´s Big Boy), zlost (Studené kontakty), strach (Výprava) či naopak smích (Jak jedna židovka zachránila Vánoce) nebo lítost (Ťuky ťuk) a velké množství hraničních emocí, poslání těch příběhů je bez výjimky pozitivní: protože "all you need is love", protože porozumět sobě, zachovat se správně, být užitečný je to, co chceme a co se nám dokonce někdy i podaří... nebo taky ne, ale v tom případě to tak mělo být. Top 3 bez uvedení pořadí: Red Sultan´s Big Boy, Proč Hrabáč nikdy nepřistál na Měsíci, Zombíci).

13.06.2017

Po dočtení jsem trochu v rozpacích. Chvílemi je to typický Palahniuk se vším všudy, inteligentní a přesto šokující, kontroverzní a šťourající se všech těch prohnilých a slizkých extrémech. Palahniuk se svým osobním podáním humoru a s porcí originality více než vrchovatou.
Chvílemi je to ale takové.. rozbředlé. Některé z povídek nejsou dost "na hraně", aby mohli být jenom něčím šokujícím, zároveň ale nejsou ani dost dějové, aby mohli zaujmout příběhem.
I přes těhle pár ostrůvku je ale tahle Palahniukova polévka plná všeho nehchutného co lidé dokáží vyprodukovat pořád dost hustá na to, abyste ji v žaludku cítili ještě pár dní po dojezení. :)
Za mě 4*.