Nebezpečné léto

15.07.2023

Nenadchne, neurazí. Celkem nuda. Pro obdivovatele býčích zápasů možná. Můj šálek kávy to bohužel nebyl.

02.12.2018

Překvapivě nic moc. Hemingwayovo psaní se v této době už dost opakovalo, nedokázalo přinést nic nového. Každá stránka je jako ta druhá, a Hemingway v ní hlavně od počátku tak okatě fandí jednomu z dvou hlavních hrdinů - toreadorů, jejich souboje v ringu i mimo něj v reálném životě sledoval - až vám je toho druhého hrdiny líto. Hemingway je totiž v jeho odsouzení zcela nemilosrdný. Jinak kniha je sepsaná tak těžkopádně proto, že spisovatel v době jejího tvoření trpěl těžkou depresí.

22.11.2017

Tato knížka se nepovedla a ještě provedení knihy - malé písmo, nahňácané u sebe. Takže četba byla dost nepříjemná a opakující se fakta.......kniha mě nezaujala.

08.09.2017

Z tohoto díla jsem zklamaná. Po Hemingwayovi chtěli novinový článek z prostředí koridy a on se tohoto úkolu ujal opravdu dobře. Ale podle mého to na knihu není. Já se neskutečně nudila, pořád dokola samé zápasy, jen o trochu jiné. Nic víc, nic míň.

13.08.2016

Captain Morgan alias Ernest Hemingwej ve svém posledním románu opět zavítal do Španělska, a opět šel omylem na býčí zápasy místo aby šel na fotbal. Býčí zápasy jsou sice taky super, protože je pak levnější salám, ale rozhodně nejsou tak super, aby o nich někdo napsal 300 stran. Fascinace je očividná a Hemingwej popisuje souboj dvou frajerů jako by šlo o Batman versus Superman, ale když už absolvujeme asi dvacátý souboj, který Captain Morgan popisuje naprosto stejně, protože kupodivu probíhají naprosto stejně, začíná to být asi tak zábavný, jako škrábat brambory ve tmě. Díky tomu má člověk pocit, že kniha, která ho ze začátku chytla, ho postupně vlastně přestává zajímat, protože se valí pomalu kupředu jako šutr do kopce, kterej na sebe nic nenabaluje. Připomnělo mi to, když jsem předloni šel na čtyři zápasy Bohemky a všechny skončily 0:0. To bylo taky peklo, ale aspoň tam je klobása.

27.06.2013

Na koride jsem nikdy nevidela nic moc fascinujiciho a na Hemingwayovi celkove taktez ne, ale pravda je, ze on umi cloveka vtahnout do deje a pohltit, i kdyz je tema (pro me) treba nicnerikajici. A tohle je pekna reportaz...jen by mohla byt trochu kratsi, preci jen, kdyz se autor po desate dojima nad nejakym obratem, cloveka uz to moc nedojme.

Pan Jan asi četl jinou knížku než já. Nečekal jsem předsmrtná "moudrá slova starce", něco jako "lidé bděte" nebo "více světla", čekal jsem Hemingwaye. Toho jsem dostal - robustního strohého vypravěče, mužného, tragického, neporaženého. Je to znovu variace na téma: Člověka lze zničit, ale ne porazit. Místo žraloků jsou tu býci a místo rybáře umělci, kteří vědomě nasazují život. Jenže autor jako obvykle nepíše pro malátné a neposkytuje vysvětlující komentáře, žádné "stranou" a "na okraj", jde přímo k věci, natož aby někomu vnucoval "moudrost starého muže" nebo se zabýval "uňuňanou" (to je jeho výraz) poetikou. Ale bez poetiky to není. Je to plné poetiky, jenže hemingwayovské, úsporné, neufňukané, neokázalé - a rázné. "Prosté jako matematika a vroucné jako milování..." Řeč je o býčích zápasech, a jak by také ne, je to reportáž z býčích zápasů. Ale z některých míst mrazí. A "čistá novinařina", kterou můžu číst jako román, třeba ne jeho nejlepší? To je ve skutečnosti pochvala, vždyť je to reportáž. Ale skvělá - a víc než to.