Příběh ztracené holčičky

od:

Příběh ztracené holčičky

Závěrečný díl neapolské tetralogie Geniální přítelkyně odkrývá další osudy Eleny a Lily. Obě jsou dospělé, mají muže, milence a svou kariéru. Jejich vztah, někdy hluboký a úzký, jindy nejasný a plný nedorozumění, je v jejich životech tou jedinou jistotou a tím, co je váže k rodné čtvrti, která stále určuje jejich osudy. Ty jsou propojené do chvíle, než Lila záhadně a beze stopy zmizí, a Elena se rozhodne sepsat příběh jejich přátelství....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/354433/genialni-pritelkyne-pribeh-ztracene-lfl-354433.jpg 4.6149
Série:

Neapolská sága (4.)

Originální název:

Storia della bambina perduta (2014)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Prostor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (35)

Přidat komentář
booklover
včera

Konec.
Znáte ten pocit, když něco úžasného skončí a Vám to prostě chybí? Tak přesně tahke na mě zapůsobil poslední díl tetralogie. Cesta to byla dlouhá, příběhy plné vášně a nenávisti. Lásky v různých formách. Dvě velmi silné ženy - kamarádky, ztracená holčička. Umrtí spousty postav. Přesto mám pocit, že na všechny otázky nám autor neodpověděl. Co se stalo s holčičkou? Kdo zabil různé (více či méně) důležité postavy? Může se stát, že se časem dočkáme nějakého dalšího pokračování? Příliš mnoho otázek, já vím… Přesto už dlouho se nestalo, že by mě příběh takhle zasáhl. Dlouho jsem bojovala s tím, jestli jsou to memoáry, nebo jestli je příběh zcela fiktivní, možná od každého trochu. A to dílu dodává opravdovost a hloubku. Osobně si myslím, že některé situace byly melodramatické, extrémě vyhrocené a občas jsem nechápala Eleniny názory a myšlenkové pochody, někdy mě zase vytáčela Lila svým chováním, ale celkově jsem si zamilovala obě dvě. Určitě se moc těším jak se s příběhem popere HBO při jeho zfilmování.

VeruRomanská
včera

Achjo, jsem tak nešťastná, že jsem celou tetralogii dočetla. Bylo mi líto, že některé roky v knize autorka přeskočila, ale to jí neubírá na kvalitě, mé zklamání spíše bylo způsobeno tím, že jsem věděla, že tímto dílem tato úžasná sága končí! Rozhodně stojí za přečtení jako předchozí 3 díly. Mě nejvíce byla blízká kniha třetí, protože autorka se byla přibližně mého věku, takže jsem se do ní uměla vciťovat. Ještě jednou opakuji, že je to úžasně napsané a patří k mým top knihám!

bigben
včera

Začátek knihy byl pro mě dost těžký, pro mě jsou děti vším a nedokáži si představit, že bych je opustila. Prostřední část knihy mě srovnala a závěr opět zasáhl. Během všech 4 knih jsem se snažila pochopit jejich vztah-nevztah, někdy se zadařilo, někdy ne...a závěr? samota - bez přítelkyně, bez rodiny...

indyka
13. srpna

Přišel čas se rozloučit s Geniálními přítelkyněmi a loučení to bylo silné - a přitom vůbec nebylo nějak gradující a velkolepé, což mě překvapilo - a ještě více mě překvapilo, že klidný konec vůbec sérii vůbec neubírá na kráse. Elena Ferrante se opět ukázala jako mistr ve vykreslování lidských povah skrz myšlenky a činy postav. Způsob, jakým čtenář vidí Lenù do hlavy a sdílí s ní každou myšlenku (včetně těch, které mívá sám a nikdy by si je nepřiznal) je ohromující.

Jsem si jistá, že jsem se s Neapolskou ságou nesetkala naposledy a těším se, až se k ní za pár let vrátím. Dříve ne, je to neskutečně hutné a intenzivní čtení - a přece se od toho nedá odtrhnout. Čtenář je lapen v kolotoči událostí a i když je to občas pěkně náročná horská dráha, ani za mák z něj nechce vystoupit.

Věřím, že tato tetralogie obstojí ve zkoušce časem a stane se stálicí světové literatury.

A ke čtvrtému dílu - POZOR, SPOILER, nechápala jsem, jak může být Lenù tak sobecká matka a mrzí mě dvě věci - neodhalil se žádný vrah (ani dost důležitých postav) a nedozvěděli jsme se, jak skončil příběh ztracené holčičky.

kaja77
04. srpna

hurá, konečně dočteno. kniha se skládá z míst slabších i silnějších. přiznám se, že ke konci už jsem se těšila až dočtu. ale celkově fajn.... i když přátelství lily a lenu jsem vážně nepobrala .... pro mně lina tak složitá osobnost že bych na ni osobně neměla sílu a pochopení

čekanka13
29. července

Celá tetralogie je výborně odvyprávěná, četlo se krásně.

fruitbueno
07. července

Poslední díl v celé své kráse. Nebudu zastírat, že mi série bude svým způsobem scházet. Pamatovat si ji budu navždycky. Opravdu kvalitní čtení, možná trochu náročné svým zpracováním a formou. Doporučuji všem!

gossipavlina
30. června

Skvělé zakončení. Celá série byla dokonalá.
Doporučuji!

Olia
25. června

tak a je po všem.. ještě, že konec knihy byl poměrně poklidný a odevzdaný.. že jsem se líp smířilas tím, že všechno definitivně skončilo.. úžasná tetralogie.. nezapomenu!

hario
12. června

Četl jsem všechny díly na jeden zátah a stálo to za to. Musím říci,že tak gradující mnohovrstvé a komplexní dílo jsem dlouho nečetl. P.S nechápu ,proč je to bráno jako kniha pro ženy:-)

dagmar7365
11. června

Tetralogie dočtena a nadšení neopadlo. Naopak od prvotního nadšení z dokonalého až hmatatelného vylíčení dětství a dospívání v Neapoli v 50. letech se vyprávění posunulo do dospělosti a stáří, a tak jak věrně dokázala Elena Ferrante popisovat svět dětskýma očima, stejně tak věrně dokáže pomocí slov čtenářům zprostředkovat prožívání těch nejniternějších pocitů Lenú. Ať už se jedná o pochyby o sobě, o svých schopnostech nebo posedlost láskou, která jí až zatemňuje racionální úsudek a upozadí i mateřský pud. A toto vše je předloženo jen tak mimoděk, bez nějakého zbytečného patosu. Prostě to tak bylo, tak se to stalo. Hlavním motivem celé tetralogie je přátelství Lenú s Linou. Toto přátelství je od začátku velmi prapodivné, velmi živelné, mnohdy jsem si říkala, proč se Lenú již dávno neodstřihla. Čekala jsem, že čtvrtý díl, přinese vysvětlení, nicméně čtvrty díl přinesl místo odpovědí spoustu dalších otázek, které mě ale vlastně nijak neznepokojují. Jsou knihy s otevřeným koncem, kdy mě tato otevřenost drásá, tady mi to naopak vše do sebe tak nějak zapadlo, příběh se uzavřel.
Toto hodnocení je zhodnocení celé tetralogie, protože nejde se tomu vyhnout. Moc se mi líbilo, jak vyprávění postupně dozrávalo, stejně jako Lenú s Lilou. Již dlouho jsme nečetla tak úžasně komplexní román postihující tolik rovin vyprávění.

path.the
10. června

Vážně se bojím, že už nic lepšího číst nebudu.

Amazonka72
05. června

Splněno. Přes počáteční rozpaky se mi podařilo dočíst ságu až na samý konec. A nelituji. Každý další díl byl o kousek lepší, dramatičtější, propracovanější... co však nejvíce oceňuji, že příběh skončil v pravou chvíli, bez zbytečného patosu a šťastného konce. Tragédie Lily mě rvala za srdce, s Elenou jsem se v mnohém ztotožnila, i když mi její (občas hysterické) jednání není zrovna blízké. Nino se vybavil přesně tak, jak jsem očekávala. A čas plynul, děti odrostly, odcházely a zase se vracely, přátelé a blízcí začali umírat, a tak to v životě chodí. Velký román 20.století. Děkuji.

Evišťátko
03. června

Poslední díl tetralogie byl pro mě plný emocí. A tak přes veškeré protichůdné pocity během čtení všech dílů musím říct, že toto je geniální počin geniální vypravěčky!!!

myšpa
25. května

Nádherná kniha, četla bych dál...

jitvav
25. května

Úžasná tetralogie. Dlouho mne nic takhle nechytlo. Poslední díl byl místy dost tvrdý, drsný, ale takový už je život. Ten se s námi také nemazlí.

iška
14. května

Tak tuhle tetralogii jsem četla s opravdovou chutí. Těšila se na každý další díl a vlastně je mi líto, že je konec. Ale to už u dobrých příběhů bývá, stejně jako v životě.

Frakira
08. května

Pořád přemýšlím, co to je, co dělá tuhle knihu tak "líbivou". Líbí se starým, mladým, mužům i ženám, teenagerům i babičce. To se málokteré knize povede jít napříč všemi generacemi v jeden čas. Za mě série tohoto století :)

Malachime
03. května

Já jsem se tak strašně bála, že konec bude klišé, ale paní spisovatelka předvedla, že netřeba velkých a slavných konců, že někdy stačí jen tak zmizet, přesně jak to v životě chodí. Člověk je a pak najednou nic, přestane existovat. Tleskám vestoje, krásná tetralogie, byl to skvělý, nepřekonatelný zážitek. Děkuji za něj.

harena
29. dubna

"Když je moc velké ticho, řekla, napadá mě takovejch věcí, nevšímej si toho. To jen ve špatnejch románech si lidi vždycky myslej správný věci, říkaj správný věci, každej důsledek má svoji příčinu, jsou v něm ty sympatický a ty nesympatický, ty hodný a ty zlý, všechno tě nakonec uchlácholí."

Dokonalé. Nejkrásnější tetralogie, kterou jsem četla. Skvělá neapolská sága nejen o životě a přátelství dvou malých holčiček, které jsou si zároveň i rivalkami, je také o temperamentu Italů z jihu, o nejzákladnějších lidských citových poutech, o závisti, žárlivosti, o násilí, o propasti ve vztazích matka - dcera. Je to ale také kniha o životě v Itálii od poválečných dob až po dnešek. Politika, vraždy, korupce, zločinnost, pád politických stran atd."

"Dokonce jsem s jistou rétorickou nadsázkou řekla: narodili jsme se uprostřed bídy a násilí, Solarové byli zločinci, kteří si pro sebe ukořistili, co se dalo, ale vy jste horší, vy jste banda drancovníků a děláte zákony, aby nemohli drancovat jiní."

"Pak ale věci nabraly rychlý spád. Díky nečekanému vzestupu soudnictví vyplavala na povrch jedna korupční aféra starého data: korupce byla běžně praktikovaná a běžně přijímaná na všech úrovních jako nepsané, ale stále platné a mimořádně respektované pravidlo. Počet vysoce postavených šejdířů, kterých se zpočátku zdála jen hrstka, a navíc tak naivních, že se nechali chytit s penězi v rukou, se znásobil, stali se pravou tváří správy věcí veřejných. S blížícími se volbami mi Nino už nepřipadal tak bezstarostný"

I tento poslední díl ságy je geniální a skvělý.

Květ
26. dubna

Poslední díl neapolské tetralogie jsem četla na mě nezvykle dlouho, ne ale proto, že by se mi nelíbil, ale spíš, že se mi nechtělo s hlavními hrdinkami loučit. Lenú a Lila, v této knize s nimi prožíváme střední věk a stárnutí, nechybí shledání, rozčarování, smíření, strachy, ztráty i naděje. Barvitě vykreslené postavy, prostředí, autentické pocity, uvěřitelný děj, skvělý čtenářský zážitek. Mě to nadchlo. Pokud mám hodnotit, tak první a poslední epizoda mě zasáhla nejvíc, za nimi bych řadila třetí část a druhou epizodu dávám na poslední místo. Ale všechny díly jsou skvělé.

jaro999
22. dubna

Nemohu si pomoci, ale navzdory velkému očekávání a řadě nadšených komentářů mě tento díl dost zklamal. Z celé tetralogie mně připadá nejslabší: zhruba první polovina popisující lásku Eleny k Ninovi mi připomínala červenou knihovnu. Druhá polovina byla o něco lepší, ale nijak zvlášť mně nenadchla. Z celé tetralogie považuji za nejlepší první dva díly. Třetí díl taky není špatný. Čtvrtý díl podle mě nepřináší nic nového, nýbrž opakuje - pro mě již dost vyčpělá - témata z předchozích dílů.

cace
20. dubna

Geniální přítelkyně je geniální četba.

Mia77
17. dubna

Jednoznačně nejlepší díl. I ten konec mi přijde takový autentický, což se málokdy povede. Tuto ságu rozhodně doporučuji číst a jestli vás to neuchvátí od prvního dílu, tak rozhodně poslední je zvrat událostí, emocí a překvapení. Chvíli fandím Lile a pak mi zase hlava nebere, co opět ze sebe vyprodukuje. Elena od začátku tak trošku kladná osoba, ale nene takhle se přece nechová zodpovědná osoba, nebo ano? :-). Velké kamarádky, ale přesto každá se svými tajemstvími. Mám chuť se okamžitě opět podívat do Neapole.
Třešinku na dortu tomu dává tajemství opředené kolem autorky a pokládání si otázky ... Opravdu to tak bylo?

bosorka
09. dubna

Všem předchozím dílům Neapolské ságy jsem dala 4 a půl hvězdy, vždy mi tam nějaký drobek do sta procent chyběl, ale teď už nelze jinak, je to za pět. A to nejen za Příběh ztracené holčičky, ale za celou sérii, protože tou poslední knihou sága zacvakla veškeré i ty nejdrobnější dílky dokonale do sebe. A zacvakla je tak, až to zarezonovalo, až se rozezněly všechny skleničky v policích. Poslední kniha vrátila dvě přítelkyně, Lilu a Lenu, zase k sobě. Namotávaly ten pomyslný provaz, kterým k sobě byly stále i na dálku připoutané, tak dlouho, až se zase ocitly vedle sebe. A zase mohly prožívat vše společně, i to nelehké, které obě dvě zastihne. Mohly bok po boku žít bouřlivě, smířeně i nesmiřitelně, dostávat se do sporů, snažit se je krotit, vychovávat, žít se sousedy i příbuznými v dobrém i zlém, přežívat, utíkat i zůstávat. Skvělá, skvělá, svělá sága. Román, jak má být. Je mi líto, že už je konec, ale vím, že Geniální přítelkyni budu ještě určitě číst a tentokrát celou v kuse.

Imor
06. dubna

Nevím co napsat víc, než je napsáno níže - opravdu naprosto GENIÁLNÍ tetralogie.
Děkuji za tak úžasný literární zážitek Eleno Ferrante !

Felidae
29. března

Celá tetralogie je výjimečná, vrací se velký evropský román ve skvělé formě. Čtvrtý (bohužel) závěrečný díl je nejlepší, uzavírá kompaktně příběh, načrtnutý v době dětství obou hlavních hrdinek i ostatních obyvatel čtvrti, do které jsme po dobu necelých dvou let tak rádi chodili.

Kozel65
28. března

Dokonalé! Pro mě jeden z nejvýznamnějších počinů poslední doby. Soudržný příběh, skvěle propracované postavy na pozadí proměn Itálie 2.poloviny 20 století. Nepřekonatelné podání vztahů (nejen) dvou přítelkyň, snad nikde jinde jsem nečetla zpověď jdoucí tak "na dřeň". A musím zmínit i plasticky popsaný život, temperament a klanové vztahy Italů z jihu, atmosféru kouzelné i odpudivé neapolské "čtvrti". Neapolská sága stojí za přečtení. Kdyby to šlo, přidělila bych dvojnásobný počet hvězd!

hs777
25. března

Nejen přítelkyně, ale celá tahle tetralogie je geniální. Číst těch mnoho a mnoho řádek o životě Liny a Eleny bylo jako droga. A kdo jí podlehl stejně jako já, bude tento poslední díl a poslední stránky dočítat se smutkem, že něco tak krásného končí.

gladya
23. března

Vyjádřím se tak trochu k celé tetralogii. Když si člověk přečte anotaci nebo štítky, možná si řekne "Aha, červená knihovna." To je ovšem zásadní omyl. Tahle knížka je něco úplně jiného.

Je to asi hlavně příběh o přátelství. Ovšem vztah mezi hlavními protagonistkami není tak idylický jako vztah Vinetou - Old Shatterhand nebo mezi Rychlými šípy. Lenú a Lila jsou přítelkyně, ale od dětství i rivalky. A přátelství prochází různými peripetiemi.

Jsou to ovšem i knížky o Itálii, Neapoli a jedné čtvrti. Přímo vidím, jak v trochu krásné a trochu špinavé a zatuchlé Neapoli, v čtvrti plné bídy a násilí, na sebe Lenú a Lila křičí dialektem. V příběhu mají význam i širší společenské a politické souvislosti. Můžeme sledovat změny, které v Itálii a v řadě aspektů nejen v Itálii proběhly od padesátých let do současnosti. Hlavní je asi kvas let šedesátých a sedmdesátých.

Hlavně při čtení posledního dílu jsem si říkala, cesta které z přítelkyň by mi byla bližší? V profesní cestě jednoznačně Lenú, v osobním životě udělaly spoustu chyb obě. Já bych určitě dělala chyby taky, ale jiné.

V příběhu je množství vedlejších postav, některé do života protagonistek zasáhnou významně. Díky přehledu postav v úvodu každé knížky se čtenář orientuje.

Mně osobně trochu vadilo, že jsem se nedozvěděla, co přesně se stalo s dvěma postavami, ale tohle "tajemství" příběhu prospělo. Čtenář si může domýšlet.