Miluju tě. Já vím

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nejtěžší cosplay? Být sama sebou na střední! Volné pokračování bestselleru Navždycky. Avy si skoro nikdo nevšímá. Sice jí tak projde kdeco, ale jinak jí to pěkně štve. Na Instagramu je však populární skoro jako Baby Yoda a její cosplaye mají tisíce lajků. To hezouna Chrise Cartera žere celá škola nonstop – včetně Avy. Jenže co z toho, když s ním nedokáže ani mluvit? S tajemným klukem, co jí začne psát, tenhle problém nemá. Z rande naslepo se ale většinou vyklube průšvih, takže mise zní jasně: odhalit jeho identitu, než Avu najde sám....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465744/big_miluju-te-ja-vim-hB1-465744.jpg 3.5231
Nahrávám...

Komentáře (86)

Kniha Miluju tě. Já vím

Lutzinka
15. října

První díl byl lepší, hlavní hrdinka Ava mi v tomto díle vůbec neseděla a na rozdíl od Navždycky, tady byla na facku.
Graficky je knížka ale zpracovaná skvěle.

Míjuš
29. září

Příběhově lepší, než první díl, oproti kterému měl druhý alespoň nějako hlavu a patu. Konečně se dala kniha i normálně držet, aniž by si člověk lámal kosti v zápěstí. Téma lásky a randění na střední zde samozřejmě zůstává, pouze se přesouváme od Mei k vedlejší postavě z prvního dílu, tedy Avě.

Když už jsme u Avy...V prvním díle mi teda byla mnohem sympatičtější, byť se v příběhu tolik neobjevovala. Zde působí, stejně jako Mei ve svém příběhu, tak trochu dětinsky. Občas tak trochu víc. Ohledně té její přespříliš bujné fantazie se trochu obávám, aby netrpěla schizofrenií, nebo jinou duševní poruchou. Možná jen potají bere drogy a má halucinace. Protože povídat si se svým imaginárním andělem a ďáblem na ramenech? Se svojí vnitřní "Avou ala srdce" a "Avou ala mozek"? V sedmnácti letech? No nevím nevím...

S dětinskostí (spíš pubertálností) vlastně souvisí i styl, kterým je kniha napsaná. Já chápu, že je to určené spíše těm mladším čtenářům...A to se ve svých 24 letech nepovažuji za bůhvíjakého dospěláka. Ale to je opravdu tak nutné snižovat slovní zásobu a celkový dojem psaní na úroveň dnešní třináctiletých? Navíc to vypadalo hrozně absurdně vedle všech těch ťuťu-ňuňu zdrobnělin, které mě mimo jiné nehorázně rozčilovaly. Čtení pro mladší přece neznamená pro 3 leté děti. Takže veškeré ručičky, pěstičky, facičky, lebčičky a nevím co dalšího prosím zanechme u těch opravdu malých, kazí to celkový dojem příběhu a charakteru hlavní hrdinky.

Hudebními žánry se mi autorka též netrefila do noty, ale to nehodnotím nijak záporně, naopak. Přidáním QR kódů s playlisty různých písniček mi přišlo celkem kreativní a originální. Pozitivně hodnotím i veškeré odkazy na nejrůznější filmy a seriály. Jen ty popkulturní hlášky a rádoby vtípky byly i na mě už trochu moc. Je to ten typ humoru, který je vtipný jednou, pak už moc ne. Občas jsem si při čtení připadala, jako bych nahlížela a pročítala tajný deníček puberťačky ze střední - což by víceméně odpovídalo Avě.

Cítím tady velkou snahu přiblížit se spíš k těm puberťákům, než k dospělejší populaci lidí. Nevím, jestli to byl záměr, nebo ne. Pakliže byl, pak samozřejmě svojí kritiku beru zpět a styl psaní je absolutně v pořádku. Nepřišlo mi ale, že by se autorka nějak viditelně poučila ze svých chyb z předešlého dílu, obzvlášť při takové vlně kritiky. Z hlediska těchto žánrů z české scény u mě pořád jednoznačně vyhrávají příběhy Daniela a Kita od Theo Addaira.


Verunka926
29. září

Rozhodně nedoporučuji! Příběh byl hrozně jednoduchý, hlavní hrdinka na ránu a těch narážek na filmy/knihy/známé osobnosti? To už bylo prostě moc. Za mě tedy ne.

Bebe2004
26. září

Jednoznačně lepší než Navždycky. Avu i Chrise jsem si oblíbila hned na začátku, jejich příběh se mi líbil a navíc je knížka plná skvělých perliček.

kindlova42
10. září

U Miluju tě, Já vím jsem narozdíl od Navždycky už věděla co čekat. Velmi jednoduchou oddechovku co se přečte za pár hodin a je o středoškolském randění. Styl psaní zůstal stejný, akorát to tentokrát bylo doplněné o hudební playlisty jako kulisa pro příběh, což považuji za velmi originální a povedené. Ovšem musím přiznat, že mě čtení bavilo o něco méně než první díl a nevím proč. Při čtení obou knih mě napadala jedna myšlenka a to, že jednoduchý příběh by se skvěle hodil na film na netflixu, který si pustíte když chcete vypnout mozek, to by mě asi bavilo o něco víc než to číst.

LilianaFalcon
09. září

Tak jo... U první knížky jsem si říkala, že je to prvotina, tak nebudu zbytečně kritická. Ale druhý díl?
Někdo to zjevně zapomněl proškrtat.
Znám až moc knížek se stejnou zápletkou, které jsou lepší než tahle.
Vždyť se tam vůbec ale vůbec nic nedělo a ty hlášky to bohužel nevynahradily.
Z Avy jsem byla zklamaná, v prvním díle se mi celkem líbila.

ElenaPierce
06. září

Tak já si řekla, že to zkusím, že to třeba bude lepší než první díl a ono ne. Hlavně mě ale zajímalo, proč jsou všichni pobouření nad tou šikanou a řeší to. Asi takhle. Autorka těží především z toho, že patří do knižní komunity a taky ze svého postu Humbook šéfky. Spousta blogeru nechce přijít o spolupráci, anebo o možnost postoupit na svém postu o něco výše... A někteří prostě jen nemají koule říct, jak strašná ta kniha je a tak hrdině mlčí. No a pak to tak dopadá, že i takhle podprůměrná kniha, která by za jiných okolností měla nejspíše samé odpady, má průměrné hodnocení. Asi mi ani tak nevadí, že autorka vydává knihy, ale docela je mi prosti srsti, že si sama dává za dvouměsíční práci literární ocenění, dokonce se teď provalilo, že citáty, které vydává za své, patří jiným autorům... Wtf?!
Jo a ta šikana tady? Prosím, neberte si nikdo autorčino řešení sporů za vzor, protože tohle není ani v nejmenším správné. ŠIKANA PROSTĚ NENÍ OK a někomu se mstít tímhle způsobem? MEH! Kniha nemá prakticky žádný děj, samé klišé a popkulturní hlášky, nebo nesmyslné scény. Víc se k tomu nedá napsat, ten příběh je o ničem.
Autorka prý chystá další knihu, té se už ale spolehlivě vyhnu a překvapivě ani tenhle díl nedoporučuji. Jedna hvězda za grafiku.

Veve721
02. září

Dlouho jsem přemýšlela, jestli svou recenzi zveřejnit. Zaprvé jsem nechtěla vypadat jako hater a zadruhé jsem po dočtení neměla chuť na knihu vůbec vzpomínat. Dlouho mě něco takhle nevytočilo.

***Pozor na možné drobné spoilery***

Sama sebe se ptám, proč jsem se po tragickém Navždycky masochisticky pustila do volného pokračování. No proč... Ava vypadala v prvním díle jako super postava, minimálně oproti nenažrané protivné Mei. Doufala jsem, že se autorka ve svém psaní posune o level výš, obzvlášť po vší té kritice. No neposunula, spíš naopak. Pohled do Aviny hlavy mě znechutil. Takhle podlou, závistivou, nepřejnou a panovačnou mrchu jsem vážně nečekala. Celá kniha je jen o fňukání ve stylu "jsem já chudinka tak bohatá, že to před všemi (dvěmi) kamarády musím tajit". Z jednoho kluka si udělá otroka, kterého jen ponižuje (nechápu, že ji neposlal do háje okamžitě) a druhého chudáka nechá malém veřejně ukamenovat. A za co? Za to, že nechtěl chodit s bezejmenou psychopatkou, která po první noci byť nevytasila zásnubní prsteny?! Preston byl jediná světlá stránka knihy - okouzlující, milý, vtipný kluk, který prostě jen odmítl jednu holku, a autorka to skrz svou hlavní hrdinku takhle dodrbe. A ne, opravdu není správné řešit spory šikanou, I KDYBY si to dotyčný zasloužil. Což fakt nezasloužil. YA literatura formuje mládež, ale tohle vážně nemůžu s klidným svědomím doporučit.

Jediné, co můžu pochválit jsou chaty. Ty byly opravdu vtipné. Na druhou stranu, autorka mnoho vtipů obšlehla z nápisů triček a citátů jiných autorů, takže mi nepřipadá fér ji za to chválit. Taky se mi líbilo grafické zpracování, které nejspíš uchránilo nejeden výtisk tohoto literárního pekla před tragickým skonem v popelnici. Strašně mě štve, že jsem se nepoučila a pustila se do druhého dílu s nadějí, že Ava knížku zachrání. Opravdu jsem doufala, že si autorka vezme k srdci kritiku, ubere popkulturních narážek, vyhne se nevtipným vtipům o fyzickém násilí a hlavně napíše Avu takovou, jaká byla v Navždycky - skvělá. Bohužel.

1