Konečne normálna vražda
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525885/bmid_konecne-normalna-vrazda-654b8260aa8be.jpg
5
98
16
Na jeseň 2008 rozohral detektív Krauz špionážno-detektívnu hru netušiac, kedy a ako sa skončí. Čakal na odozvu z Viedne, čakal a premýšľal ako pomôcť demotivovanému kolegovi hnijúcemu v kúte kancelárie. Riešenie prišlo samé od seba - šéf oddelenia ich poslal preveriť bizarný nález mŕtvoly mladého dievčaťa visiaceho na strome. Chosé sa potešil, okamžite sa chopil iniciatívy. Čokoľvek mu bolo odrazu dobré, len aby sa nemusel rýpať v starých Krauzových prípadoch. Konečne normálnu vraždu si vzal za svoju a vrhol sa do vyšetrovania, hoci nikomu nebolo jasné, či ide o vraždu, samovraždu alebo iba o nehodu. Chosému to bolo jedno, mal svoj prípad, mal svoju verziu a neochvejné presvedčenie, že krásnu Grétu niekto zavraždil. Už po dvoch dňoch, keď detektívi zistili, že Burger s Hanzelom vyšetrujú tri roky starú vraždu podobného dievčaťa, prestali si z Chosého robiť žarty a celá kancelária stoštyridsaťjeden pristúpila k vyšetrovaniu s patričnou vážnosťou. Nitky spájajúce dve vraždy mladých krásnych dievčat s trojročným odstupom sa začínajú preplietať a ani jeden detektív nevie, kde sa skrýva zákerný vrah.... celý text
Přidat komentář
Měla jsem chuť na něco, co mě pobaví, ale tak přiměřeně, ne abych se řehtala jako kůň. Což jsem si říkala, že tato kniha to splní, špičkování pánů kriminalistů je vždycky super. Z tohoto pohledu spokojenost.
Ta hvězdička dolů je za začátek, kdy přišel Fero a vzpomínali na Lucii. Já vím, bylo to tam potřeba, kvůli souvislosti s aktuálním případem, ale nějak mi to tentokrát nesedlo (jindy jsem s tím problém neměla).
Tentokrát jsem nebyla příběhem tolik spokojená jako v předchozích knihách, ale na tři hvězdičky to je.
(SPOILER)
Audiokniha:
Ano,,, konečně normální vražda,, zvolal Chosé a i ostatní... Chosé už byl na pokraji netečnosti z nedostatků práce :-)) takže se ujal vedení v tomto případě...
Audiokniha.
Mám slabost pro tvorbu Dominika Dána a všechny jeho knihy jsem si už vyslechnul. Tahle normální vražda byla teda jen otázkou času a navyše se jako vždy hodí do ČV. Příběh byl zajímavý, jak zápletka, tak pokračování, vyšetřování a koneckonců šťouchance "vraždárov". Mohu jenom doporučit.
Prý povinná lgbt agenda ... prdlajz. Autor už tam dal pomalu všechno, tak kdyby tam nedal nějakého homosexuála, bylo by to divný. A tady to byl takový slušný páreček a ještě jen chvilku. Kupuju audioknihy v původním znění, protože se mi to moc líbí poslouchat a oživuju si tím i slovenštinu. Těším se na další díl.
Prý se nikdy nelže tolik jako myslivci po honu a kandidáti před volbami. Musím konstatovat, že tady se lhalo opravdu fest, a to včetně části kanceláře 141. Moc dobře to nevyznělo ani pro dívky z příběhu. Zdálo se, že některé měly hodně nafoukáno pod křidlicí.
Jinak spokojenost. Moc dobře se to četlo a humoru bylo nadstandartně.
Napriek povinnej lgbti agende, musím hodnotiť plným počtom * .
Skvelý príbeh a nešla mi do hlavy realizácia dokonania zločinu. Výborne napísané a takýto Dán sa mi páči.
Dej zaujal menej ako predošlá kniha, mala som veľmi podobný pocit ako pri Tajomnom Závoji či Dáme a strelcovi. Stále fajn ale akosi ma nechytila za srdce.
Väčšinou Dánové knihy počúvam v Audiopodobe, kde ak číta Marián Geišberg, je to naozaj luxusný zážitok. Štafetu žiaľ prebral Martin Mňahončák a jeho prednes naopak na mňa pôsobí tak rušivo, že som ledva dopočúvala a to asi aj ovplyvnilo môj zážitok z knihy. Tento pocit mám už niekoľko kníh a preto sa vrátim k papierovej verzii.
V tomto díle, situovaném do podzimu 2008, detektivové z kanceláře 141 rozplétali případ, který na první pohled vypadal jako sebevražda. Vyšetřování bylo napínavé, okruh potenciálních pachatelů se postupně zmenšoval až nakonec v sítích detektivů uvízl ten jediný správný. Kniha byla tradičně provázená skvělým humorem sehrané detektivní party vraždařů, jimž tentokrát ve vyšetřování lehce sekundovali kolegové z protidrogovky a z obvodu. Jen mě trochu překvapilo špičkování detektivů Krauze a Chosého v úvodu knihy tím, že obsahově stejný dialog se vyskytl již v jedné z předchozích knih - mám dojem, že to byla Reminiscencia. Nicméně doslechla jsem se, že to byl záměr, aby to poukázalo na to, že se to mělo odehrávat ve stejné době jako vyšetřování probíhající v Reminiscencii. Ať už to bylo tak či onak, nic to neubírá na kvalitě a skvělém zpracování tohoto nového případu, kterému nemůžu dát méně než plný počet bodů ve všech směrech. Už teď se těším na další dánovku, jejíž první náznaky se objevily v poslední kapitole. Poslechla jsem si - jako už vlastně v posledních pár letech standardně - ve formě audioknihy, což je pro mě ještě další benefit plus. Interpretace pana Mňahončáka byla jako obvykle suprová.
Nedovolím si vysloviť, že "konečne dobrý krimiromán" , lebo to by bola urážka DD, ale môžem povedať, konečne prečítana posledná kniha, samozrejme v tomto roku.Bola to nielen jednohubka, ale aj chuťovka, tentokrát v hlavnej réžii Chosého.Hlavne postavy boli viac-menej známe, ba objavila sa aj stará znama Zora. Každý, kto ma DD načítaného už vie o koho ide, nebudem viac prezrádzať.
Dávam samozrejme plný počet*, inak sa ani nedá.
Zase další skvělý příběh v pro mě důvěrně známém prostředí - Karlova Ves v Bratislavě. Známý humor opět nechyběl.
(SPOILER) Loni jsem jsem se seznámila s DD. Letos jsem dočetla poslední knihu. Musím říct, že mě všechny knihy úžasně pobavily. Líbí se mi Kuky, který masakruje květiny (v tomto díle buduje křeččí farmu). Burger s věčně hořící cigaretou. Hanzelka čistící zbraně. Váňa co jen jí. Lengyel a jeho humor z písemný. Příjemné osvěžení byl Chosé. Konečně padla kosa na kámen a také začal vyšetřovat a ne jen spát v křesle. Kraus mu dělá jen poradce. Grétky mi bylo líto, taková mladá a naivní. Jak na to doplatila. Vyšetřování se točí kolem vraždy, která je plná otazníků. Trpící rodiče. Setkáme se i s naší starou známou. Už by mě zajímalo, kdy i na ni dojde. Té ženě snad projde všechno.
Je to skoro na chlup 4 roky, kdy jsem začal chronologicky číst tuto sérii. A najednou tu už je díl 37. Takže autor už překonal Jiráska (romány) a nejspíš brzy i Dumase. Bohužel to je trochu znát i na kvalitě. Není to špatné, ale ani vynikající. Takový solidní autorův průměr. (Co by samozřejmě jiný za to dal, psát na takové úrovni.) My čtenáři jsme ale zmlsaní. Kdy už si to například konečně vyřídí s Kowalskou?
Více než fórky v partě se mi tentokrát líbily ty manželčiny.
Kniha, u které jsem nečekala na předklad, ale četla ji hned, jak se ke mě dostala.
Kniha byla super. Miluju, když se autor vrátí ke starým případům a začne je dořešovat, vždy si říkám, že si tu sérii musím přečíst ještě jednou.
Skvělé čtení a hodnotím 5* a samozřejmě se už těším na další díl.
(SPOILER)
Znáte pohádku o Královně Koloběžce, která oblečená, neoblečená, přijela, nepřijela, aby předala dar, nedar...
Dominik Dán se touto pohádkou musel inspirovat, když čtenáři předkládá bizarní příběh o oběšené, neoběšené, zastřelené, nezastřelené, zardoušené, nezardoušené, která spáchala, ale vlastně nespáchala sebevraždu, přesto má příběh všechny atributy klasické "Dánovky", tedy případu osazenstva kanceláře 141, ve kterém se prolínají soukromé životy jednotlivých detektivů s vyšetřováním zajímavého případu, nebo případů.
Jak už jsem výše zmínil, případ je bizarní, ale vzhledem k okolnostem platí, že se konečně jedná o normální vraždu. Jedinou vadou na kráse je příliš otevřený konec knihy, ve kterém si autor připravuje půdu pro další díl.
Interpretace Martina Mňahončáka je úžasná a posunuje už tak skvělou detektivku do ještě vyššího levelu (posloucháno jako audiokniha).
Hodnotím 90%.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Kniha Konečne normálna vražda je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 125x |
| Čtenářské výzvě | 29x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 86x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 4x |
Knihu mám jen rozečtenou, ale zatím musím svého oblíbeného autora zkritizovat. Za prvé, že první kapitoly jsou zkopírované z předchozí knihy Reminiscence. Zvyknul jsem si, že Dán občas kopíruje celé dlouhé pasáže, ale několik kapitol? To je opravdu přehnané. A za druhé několikanásobná retrospektiva. Vzpomněl jsem si na Cimrmanova Němého Bobeše a jeho "Víš, to bylo tak...", ale Cimrman to měl jako komický prvek. Dán to použil s plnou vážností. Jen doufám, že si to u mě autor vyžehlí až se Kraus s Chosém konečně zakousnou do případu.
Edit: Nakonec bylo samotné vyšetřování případu zábavné jako vždy. Jen ty úvody mi přijde že Dánovi nějak nejdou