Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30603/mid_na-zapadni-fronte-klid-K2v-30603.jpg
5
8778
8778
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce…... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Im Westen nichts Neues , 1928
více info...
Přidat komentář
Právoplatná povinná četba, díky níž se první světová válka již nikdy nesmaže ze čtenářských pamětí. Remarquovi se podařilo vetknout do svých děl nejen svůj přirozený pacifismus a odpor k válce, ale především pohledy do duší vojáků, vůni šizené polévky a tvrdou kůrku fasovaného komisárku. Hladové, studené a nadčasové drama z olova.
Dobře napsaná knížka, ale jedno přečtení mi stačilo. Pokud váháte, kterou z knih od Remarqua si přečíst k maturitě, tak zkuste tuto.
U téhle knížky mě víc než u jakékoli jiné mrzelo, že jí musím číst právě teď - v maturitním ročníku, do povinné četby. Kniha je to úžasná, spoustu působivých střípků, které jsou snad ještě důležitější než celek či příběh.
Jsem si jistá, že si jí po maturitě přečtu ještě jednou, protože teď jsem na ní měla zoufale málo času. Musela jsem jí prolítnout a i když jsem přečetla každé slovo, nevychutnala jsem si jí tak jako obvykle - nemohla jsem se po pár odstavcích zastavit a nechat působit to co jsem právě přečetla, tu atmosféru, ta slova.
Naštěstí jsem si ostatní dobré knihy z povinné četby načetla předem, takže u nich jsem si mohla vychutnávat cokoliv a jakkoliv dlouho :)
Na západní frontě klid zkrátka stojí za přečtení a myslím, že i ti, kteří považují čtení za ztrátu času tohle dílo ocení.
Tato kniha ještě více prohloubila můj pacifismus.
Vynikající kniha, jejíž přitažlivost není založena na šokování čtenáře krvavými válečnými obrazy, ale na osudech hrdinů prožívajících hluboké osobní utrpení a na poselství, které leží v nesmyslnosti válek a potřebě míru nejen mezi lidmi, ale i v lidských duších.
Hezky napsaná, ale nemusím číst o hnusu války. Silná kniha, ale ne mým šálkem kávy. Stejně tak si nedám obraz do obýváku s válečnou tématikou. V té době splnila roli protiválečné literatury.
pri citani tohto diela som mala pocit, že som na tej fronte a okolo mna svistia gulky.
pri niekotrych pasazach doslova mrazi, na tuto knihu nemožem povedat /napisat nic zle. iba asi len to že je moc tenka :D
Při čtení jsem nestačila žasnout, jak se něco takového dá napsat tak, aby se kniha hezky četla! Celá kniha je nabitá postřehy a nadčasovým sdělením.
Za výstižnou považuju tuhle část: ,,Jsme opuštěni jako děti a zkušení jako staří lidé, jsme suroví a smutní a povrchní - myslím, že jsme ztraceni."
Konec mi šťastný rozhodně nepřišel, to jestli by se dokázali začlenit zpátky do ,,normálního" života nikdo u nikoho neví, mnohým se to podařilo - a komu ne? ten dostal aspoň šanci to zkusit...
(SPOILER)
Kniha je úžasná. Moc se mi líbily dialogy vojáků, jejich vzpomínky, úvahy nad nesmyslností takového zabíjení; byla jsem vděčná za jejich přátelství a držela hrdinům palce. Byla jsem smutná při smrti kteréhokoli Pavlova kamaráda a teprve až po přečtení knihy jsem si uvědomila, že válka není jenom kdo, kdy, kde a výsledek. Uvědomila jsem si, jak trpí rekruti, jejich rodiny a dívky; jak těžký musel být život na frontě, jak se museli vojáci zbavit svých citů, aby dokázali někoho zabít… Také se mi líbilo, že autor, ač Němec, se nestavil na jejich stranu a naturalisticky a velmi poutavě popsal události války. Je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, a určitě se k ní ještě někdy vrátím.
„Tato kniha nemá být ani obžalobou, ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům.“
Erich Maria Remarque
Miluji knížky od Remarqua. Na západní frontě klid jedna z nejlepších. Krásný dojemný příběh, který je oblíbený spíše u kluků.
Prvně jsem viděl filmové zpracování a tím jsem se dostal i k všem ostatním knihám autora
Pokud mohu mluvit za sebe, pak je to jedna z knih, které můžete přečíst dvakrát, třikrát, ale i desetkrát. Na mě zanechala nepopsatelný dojem, je to první kniha, u které jsem kdy se během čtení rozplakala a je to jediná kniha, u které jsem plakala hned v průběhu několika pasáží.
Pro někoho vytrženo z kontextu, pro mě jedny z mnoha nezapomenutelných pasáží:
"To se nedá popsat. Tato chvějící se, vzlykající žena, která se mnou lomcuje a a na mne křičí: 'Proč pak ty žiješ, když on je mrtev!', ..."
"... zase se krčím, jsem napjatý, slyším řinčení, plížení a klapot. Do toho zaznívá ojedinělý mocný výkřik. Těžce a s pleskotem to padá dolů, je to člověk. Nemyslím, nerozhoduji se - šíleně do něho bodám a jenom cítím, jak tělo sebou cuká, měkne a hroutí se. Mám ruku lepkavou a mokrou, když přicházím k sobě."
Rozhodně se tato kniha nedá nedoporučit!
Neumím ani popsat, co všechno jsem cítila při čténí této knížky. Nedokázala jsem ji odložit. Jedna z mála knížek, od které jsem se nezvedla, dokud jsem jí nedočetla. Naštěstí, měla moje máma velké pochopení, nerušeně mě nechala číst a moje povinnosti počkaly (to jsem ještě chodila do školy a bydlela pod její střechou :-))). Jo a druhou půlku jsem probrečela jak malá...
K této knize už bylo řečeno vše potřebné. Dodám snad jen, že kniha dechberoucím způsobem ukazuje hrůznost 1. světové války, na kterou se ve stínu její druhé sestry tak trochu pozapomíná.
Krásně napsaný, drásající příběh o generaci, které vzala naději První světová válka. Tolik zmaru, bolesti a utrpení! Několikrát jsem brečela. Chápu, proč je to skvost světové literatury, proč je hodnocen jako nádherný příběh a silný zážitek, ale moje oblíbená kniha to nebude. Nejspíš už nebudu mít odvahu se k ní vrátit.
Knihu jsem četla na střední škole jako povinnou četbu a Remarque se stal mým oblíbeným autorem.
Túto knihu som musela čítať na dvakrát. Prvý krát som ju čítala niekedy na strednej ako povinné čítanie a ku koncu som sa nedostala, lebo ma kniha vôbec nebavila a nepáčila sa mi.
Keď som ju ale čítala druhý krát (potrebovala som na to pár rokov času :)), dočítala som knihu konečne do konca a kniha sa mi páčila
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) zfilmováno psychologie německá literatura autobiografické prvky západní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Dokonalá a nádherná četba, která vám otevře Remarqueho srdce a jeho literární cítění pro dokonalé knihy.
Kniha byla šíleně dobře čtivá a neskutečně zájmová. Nemohl jsem se od toho lehce odtrhnout a to je na tom to krásné.
Rozhodně se chystám na cestu dalších Ramarqueho knih.
A konec knihy mi opravdu hnal slzy do očí. Chudák Katcza.