Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30603/mid_na-zapadni-fronte-klid-K2v-30603.jpg
5
8778
8778
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce…... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Im Westen nichts Neues , 1928
více info...
Přidat komentář
Dlouha leta trvalo, nez jsem se dostal k povinne cetbe. V tomto pripade lituji, ze jsem tak neucinil drive. Asi by to byl obycejny pribeh, byt to obycejni lide, jen ze valka to koreni ze vsech stran.
Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Napínavý děj založený na prožitých událostí autora. Nechyběly ani slzičky. Nikomu jsem nevěřila, že by mě mohl příběh tak strhnout, ale sama jsem se právě u téhle knihy přesvědčila o opaku. Mám chuť jí vytáhnout z mé knihovny doma a pustit se do ní znovu. Rozhodně jí budu doporučovat všem, kdo bude hledat zajímavý příběh s hloubkou.
Touto knihou se pro mě povinná četba stala příjemnou záležitostí, strhující příběh mladého chlapce a jeho kamarádů, kteří mají úplně jiné starosti než přípravy na zkoušky a řešení strastiplných nástrah lásky, neřeší ani problémy dospělých... žijí ve válce, která je pro naši generaci nepředstavitelná. Po návratu z války, je hlavní hrdina natolik poznamenán otřesnými zážitky, že ani nemůže fungovat v běžném životě, je úplně ztracen, i když vyvázl ve zdraví.
Úžasné dílo s neskutečnou hloubkou. Mistrně zachycené pocity a myšlenky, až z toho mrazí do morku kostí. Rozhodně jedna z knih, které by si měl přečíst doopravdy každý.
Nejdříve jsem si myslela že mě ta knížka bavit nebude, ale jak jsem se do ni začetla tak mě zaujala! =)
Většinou si z knížky moc nezapamatuji, ale tahle bude určitě výjímkou. Nemůžete se od ní odtrhnout, i když v některých chvílích byste i chtěli. Popisuje život vojáka za první světové v té nejsurovější podobě, obraz střídá obraz, děj běží dál, a pak to najednou skončí...
Strašně jsem se chtěla četbě této knihy vyhnout, ale nepodařilo se mi to. Bohužel v tomto období tolik knih na výběr nebylo. Začala jsem to číst s ohromným sebezapřením. Válečnou tematiku nemám ráda ani trochu. Ale když jsem to celé dočetla, přece jen se v tom celém dá najít cosi, co zaujme. Není to sice kniha, kterou bych si přečetla vícekrát, ale takových opravdu moc není. Obsahuje myšlenku, která stojí za to, abychom se nad ní zamysleli. I když mě trochu znechucovala místa, kdy autor popisoval, a to na můj vkus docela podrobně, válečné hrůzy a různá příšerná zranění mladých a nezkušených vojáků, přece jen toto dílo stojí za to, abychom si ho přečetli.
Knihu jsem četla nejméně 3x a pořád v ní nacházím něco nového, neobjeveného čímž mě neustále překvapuje. Skvělý příběh, i když velmi tragický.
Neuvěřitelné, bravurní! Tato kniha je velmi silná. Mladí kluci ze školy bojují a postupně umírají .... nejhorší je, že se to opravdu dělo.
Tahle kniha by měla mít daleko víc hvězdiček na ohodnocení než co je možné dát. Pár knih od Remarqua sem přečetla a byli výborné,ovšem tohle mě v tom každodením kolotoči donutilo zastavit se ....
Jednoznačně má nejoblíbenější kniha od tohoto autora. Žádné zbytečné pasáže a natahování obsahu jen drsný život vojáka první světové války. Popis bodákových útoků, boje muže proti muži je tak věrný, jako bych tam byl s nimi. Konec mě úplně sejmul, jako jeden z mála přeživších veteránů Paul padl poslední den války. Jak absurdní! Tím Remarque velkolepost této knihy dorazil! Na tuto knihu nelze zapomenout...
Nutí to k přemýšlení.... Vyvolá smutek a naučí jinak pohlížet na dobu v jaké žijeme - tedy že se u nás neválčí.
jelikož jsem milovnicí Remarquových knih a to všech, tato pro mě byla sázkou na jistotu. Své předvídání musím jen a jen potvrdit. Silný děj, silné události a úžasně popsány, nutí Vás přemýšlet nad hrůzami a vše si vybavovat do detailů. ÚŽASNÉ!
Dost silná knížka ... je opravdu děsivé, když si člověk uvědomí, že se to všechno opravdu dělo, že válečné hrůzy prožíval sám autor, stejně jako miliony dalších ...
Pokud jste se ještě nenaučili válku odmítat a nenávidět, přečtěte si tuto knihu. A nebo klidně i jinou od Remarque. Já osobně se ale raději raduji, než upadám do depresí a tak už válečnou literaturu nechci nikdy vidět. Tím ovšem nehaním tuhle knihu, je brilantní a určitě by to měla být povinná četba na všech školách :)
Krásná kniha, kterou řadím opět do klasik. Kniha mě zaujala již autorovou počáteční myšlenkou, že válka je nesmyslná (první vydání u nás již v roce 1929!). Dále bylo velmi úžasně popsáno, jak válka v člověku odkrývá lásku a nenávist, hrdinství i zbabělost, holý pud sebezáchovy i neuvěřitelnou velkorysost. Jako povinnou četbu rozhodně doporučuji, skvělá věc, která se dobře čte a má velmi zajímavý přesah.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) zfilmováno psychologie německá literatura autobiografické prvky západní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
(SPOILER) Tuto knihu jsem četla už mnohokrát. Poprvé z čisté povinnosti splnit seznam četby do školy, po druhé ze zájmu o válečné období a pak už prostě proto, že se stala jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Nutí mě vážit si každého klidného dne a hlavně přemýšlet...
Jak ubohé a bezvýznamné jsou naše životy v porovnání s mašinérií války. Kolik lidských útrap, ale i prázdnoty se v ní skrývá. A kolik té neskutečné ironie..
„Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě klid.”