Na věky věků
Ken Follett
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467431/bmid_na-veky-veku-scQ-467431.jpg
5
964
964
Pilíře země / Kingsbridge série
< 2. díl >
Také ve druhém rozsáhlém příběhu s historickým námětem nás Ken Follett zavádí do středověkého anglického městečka Kingsbridge, avšak o zrhuba sto padesát let později než v románu Pilíře země. Do spletitých osudů obyvatel Kingsbrigde 14. století, jejichž život je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů a obchodními úspěchy vlnařského cechu, tentokrát podstatným způsobem zasáhne největší pohroma seslaná na lidský rod: epidemie nemoci známé jako velká či černá smrt, moru, který vyhladí skoro polovinu tehdejší evropské populace.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2021
,
Kalibr
Originální název:
World Without End , 2007
více info...
Přidat komentář
I pokračování první bichle je bichle. A je stejně kvalitní. Stále se nacházíme ve stejném měste Kingsbridge, jen se děj posunul dále, takže obyvatelé čelí noční můře v podobě moru. Znovu souboj mezi cechy a církví, několik generací řeší staré i nové spory, prostě vše, jak to ve správné historické sáze má být. Jsem spokojen. Snad se někdy podívám i na televizní zpracování.
Kdosi mi poradil, že Folletovy knihy se dají číst v originále i s průměrnou znalostí angličtiny bez listování ve slovníku - prostě leccos se dá domyslet z kontextu. A jsem rád, že jako první z nich se mi takhle dostala do ruky World without end. Z procvičování angličtiny je rázem náramné dobrodružství a už se nemůžu dočkat, až si zase někam zalezu s knížkou.
Nuda, trápení při čtení, jež jsem sice zvládla během 5 dnů své dovolené, ale také doufala, že už tuto knihu vícekrát nebudu muset otevřít, což se mi, bohužel, nesplnilo, protože jsem potřebovala porovnávat s filmem.
O své dovolené před cca 5 lety jsem tuto 923 stran obsahující knihu přečetla (během 4 a půl dne). Jedná se o pohled na středověk z opačné strany společenské pyramidy, jakoby ze zdola, což je pro mě nezvyk. Žádný Přemysl Otakar II., zásahy krále Eduarda II. a III. stejně jako jeho manželky (Ed. II.) resp. matky (Ed III.) Isabely byly ojedinělé a na pozadí, i když hlavní zápletka se točila vlastně kolem nich. Žádný Záviš, tak vysoce postavený šlechtic (v knize hrabě Roland a jeho potomci) tam byl jako taková nejvyšší instance, ač v jedné kapitole, pojednávající o bitvě u Kresčaku, tam v předvečer bitvy promlouvají i králové ( po bitvě pak i Eduard III.) a u královského soudu se projednávají, myslím, 3 pře.
Kniha mě utvrdila v tom, že dere-li se někdo ze dna nahoru, chová se podstatně krutěji a bezohledněji než někdo, kdo se nahoře (se stříbrnou lžičkou v ústech) narodil. Syn hraběte si může dovolit shovívavost, ale převor nebo pán, jenž se kvůli nedostatku kněžích a šlechticů po moru dostali nahoru z úplného dna, nikoli...
A závěrem... Jsem ráda, že nežiju ve středověku, ani jako kněžna nebo královna bych to nedala... ;-)).
Za přečtení stojí, za koupi podle mě ne... A bohužel jsem se neodhodlala od téhož autora přečíst si už nic dalšího, i když se mi líbilo filmové zpracování Pilířů země.
Tak jsem přemohla tu horu písmenek a mohu knihu jen doporučit.I když je svým způsobem podobná jako Pilíře země, nelituji,že jsem se pustila do čtení.
V některých chvílích jsem měla dojem,že ani nečtu knihu,ale jsem přímo účastna v ději.
Intriky církevních hodnostářů,neutuchající boj mezi novými myšlenkami a konzervativními postupy nejen v léčebných postupech ,ale také absence zdravého rozumu , to všechno mi připomínalo současnost .S lítostí musím konstatovat,že v tom zaostalém 14. století, ten selský rozum vítězil snad častěji než je to v přetechnizovaném 21.století kdy všemožné předpisy,příkazy a zákazy dalece převyšují padoucha Philemona s Godvynem a Ralphem dohromady.
To už je ale jiná historie,,,,,,
A teď už mě čekají další dvě Folletovi tlusťoučký knížky .
S velkým nadšením jsem se vrhl na volné pokračování skvělých Pilířů země, ale po jeho přečtení jsem trochu na rozpacích. Ačkoliv dávám přednost obsáhlejším dílům, v tomhle případě bych počet stránek výrazně zredukoval. V některých situacích autor sklouzává do love story a to opravdu není můj šálek kávy. Také bych si dovolil polemizovat s některými postoji hlavních protagonistů - postavy zasazené do čtrnáctého století mají způsob myšlení současného člověka.
To ale nic nemění na tom, že Ken Follett je vynikající vypravěč, že je kniha čtivá a zajímavá. Přes drobné výhrady ji na pomyslném žebříčku mnou přečtených knih řadím hodně vysoko a nejspíš se k ní jednou zase vrátím.
Jak jsem psal už v Pilířích země, tato kniha společně s prvním dílem patří k mé naprosté špici, i když podle mě je o nepatrný kousíček horší. Ale ten kousíček je tak nepatrný, že v celkovém součtu je to zbytečné zaokrouhlovat...9,9/10
Od první strany se "něco děje". Žádné dlouhé popisy. Samozřejmě, že zajímavá byla zmínka o Janu Lucemburském. Četla jsem asi tři týdny, každou volnou chvilku. Tohoto autora jsem neznala. Možná vyhledám i nějakou jeho další knihu. Zaujaly mě popisy stavebních postupů, léčitelství a medicícny, společenských poměrů té doby. Jen si nejsem jistá, zda to odpovídá historickému faktu. Což samozřejmě u románu není podmínkou. Možná, že vyhledám další knihu tohoto autora.
Dalo mi to teda pořádně zabrat. Pilíře jsem četla dva týdny bez povinností, tuto s povinnostmi tři měsíce. Na Pilíře tato kniha bohužel nemá, přestože ji to nutně nedělá nepovedenou. Mrzelo mě, že Thomasova linka nebyla více rozvedená (žena, kterou miloval?), společně s Gwendou se stal mou nejoblíbenější postavou v knize. Co se děje týče, taky v poslední části mohla být nějaká zmínka o Gwendě, Philemonovi a Jobym; Gwenda se s Philemonem samozřejmě nestýkala, ale nějaké její myšlenky ohledně bratra/(smrti) otce by mne zajímaly.
Moc mi zde neimponoval autorův styl psaní, ve větší koncetraci než v minulé knize. Některé dialogy byly směšné než vážné, spíš jako by je psala puberťačka, ne dospělý muž, párkrát mi proto přišly činy postav hůř uvěřitelné; slovní obraty nepromyšlené (usmál se _ úsměvem aj.).
Ale všechno dobře dopadlo a příběh to byl pěkný, za sebe můžu doporučit.
Nádherná knížka, fantastický příběh o chytré ženě v autentickém historickém prostředí. Doporučuji všem, kteří se neleknou velkého počtu stránek, čte se sama...
Naprosto vynikající - Pilíře země a Na věky věků patří mezi vrcholy Follettovy tvorby.
Vynikající, čtivá, stejně dobrá jako Pílíře země nebo možná i lepší. Nedá se zapomenout.
Největší chybou této knihy je, že před ní tu byly Pilíře země. Je to příliš podobné. Jenže... Merthin není Jack Stavitel, nemá desetinu jeho šarmu, Caris není Aliena, do půlky knihy je spíš na ránu než na sympatie, Ralph nesahá Williamovi ani po kotníky atd. Prostě to tu všechno už jednou bylo. Přesto čtivé, velmi čtivé. Jo, a ocenila bych, aby u každé ženské postavy nebyla nejprve popsána její prsa!
Odpouštím opakování zápletek a dávám plný počet bodů. Bezvadně sestavený historický román.
Po poutavých Pilířích země jsem byla natěšená na další pokračování knihy Kena Folletta, Na věky věků. Ocitla jsem se na stejném místě, ale o zrhuba sto padesát let později. Okamžitě mě pohltily spletité osudy obyvatel Kingsbrigde ve 14. století, život v místních klášterech, soupeřících o moc a události kolem vzniku významného vlnařského cechu, ovlivňujícího život celého města. Do napínavého děje, plného zvratů dramaticky zasahuje mor, který ve středověku vyhladil téměř polovinu tehdejší evropské populace.
Čtivý román, krutý středověk, napětí a intriky. 4 hvězdičky
Štítky knihy
Anglie 14. století historické romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Zima světa |
| 2015 | Hranice věčnosti |
| 2021 | Večer a jitro |
| 2018 | Pád titánů |
| 2021 | Pilíře země |
Druhé díly většinou již postrádají kvalitu svých předchůdců, a tak je to i u této knihy - Pilíře země jsou nepřekonatelné a Na věky věků za nimi jen ztěžka pokulhávají.... Příběh se již tolik nevztahuje ke stavebnictví, ale spíše se zaměřuje na rozvoj městečka Kingsbridge..... V knize se skrývá víceméně průřez životem několika postav v odstupu let, který mi často přišel jako příliš zdlouhavý a autorem zbytečně natahovaný.... V momentě, kdy jsem se dostala do části, kde jsem dozvěděla, že na počátku 14. století již existovaly zámky, jsem měla sto chutí knihu odložit a už se k ní nevracet...... Bohužel tento "přešlap" nebyl jediným, v knize se totiž objevují další historické nesrovnalosti, kterých si možná méně vnímavý čtenáře jen těžko všimne..... Pokud si přečtete jako první Pilíře země, bude se vám zdát, že Na věky věků je jen "chudým příbuzným" naprosto skvělého prvního dílu..... :-)