Na horách srdce
Rainer Maria Rilke
Svazek nazvaný Na horách srdce shrnuje překlady básní R. M. Rilkeho, které v mládí, a především v posledních letech života, kdy zápasil se zákeřnou chorobou, překládal básník Ladislav Fikar. Najdeme v něm ukázky veršů z raného období, proslulou Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka a řadu básní z období tvůrčí zralosti s výjimkou vrcholných Sonetů Orfeovi a Duinských elegií, v jejichž přeložení zabránila překladateli předčasná smrt. Fikarovy překlady, vznikající a propracovávané s neobyčejnou sebekritičností a minuciózností, lze navzdory početné konkurenci považovat za básnicky svrchované, jedinečné dílo. ... celý text
Přidat komentář
„Jak jenom mám svou duši zadržet,
aby tak nelnula k tvé? Jak ji mám
pozvednout nad tebe, až nad holoubky?
Rád bych ji položil jak věc či květ
k něčemu ztracenému do tmy s doubky,
na tiché místo, někam tam,
kam nedosáhnout tvoje zrádné hloubky.
Však všecko, co se týká nás dvou,
nás rozezní jak smyčec najednou
a ze dvou strun vyloudí jeden hlas.
Na jaký nástroj si nás napíná
a jaký houslista nás v ruce má?
Ó písni v nás!“
Na Rilkeho jsem měl už dlouho spadeno, krásně o něm psala ve svých denících Etty Hillesum a toto doporučení bylo jasným pokynem k bližšímu seznámení. Jenže slavné Elegie a sonety mi nestihly na naši pobočku knihovny doručit před letní uzávěrkou, tak jsem musel vzít zavděk tímhle výběrem. A dojem mám ... no, hodně proměnlivý, jak to už někdy bývá u takto vzniklých sborníků, které zahrnují básně z různých období a na různá témata. Někdy jsem zůstal nezasažen, někdy jsem musel udržovat svoji pozornost skoro násilím. Ale tam, kde ke mně Rilke promlouval, tam ke mně promlouval silně. Tak mám takový pocit, že bychom si spolu mohli příště – s jiným překladatelem a s jinou částí jeho díla – rozumět.
„Velká je smrt.
Jsme ústa její
i její hlas
Když se nám zdá, že žijem nejhlouběji,
do pláče je jí
tam uvnitř nás.“
Štítky knihy
německá literatura výbor z díla milostná poezie poezie
Autorovy další knížky
| 1967 |  Zápisky Malta Lauridse Brigga |
| 1999 | Elegie z Duina |
| 2007 | Dopisy mladému básníkovi |
| 1990 | ... a na ochozech smrt jsi viděl stát |
| 2003 | Sonety Orfeovi / Die Sonette an Orpheus |
PŘEDJAŘÍ
Tvrdost mizí. Semtam jen jak jizvu
spatříš v lukách nezhojenou šeď.
Malé vody pilně mění přízvuk.
Něžnost, popleta ta, hleď,
sahá po všem, co chce jít a plout.
Cesty, jdoucí do dálek, se mračí.
Tu zříš, jak se v prázdném stromě zračí
vůle růst a vyniknout.
Některé básně se mi vyloženě nelíbily, ale většina z nich byla výborná❤️