Na ceste

17.04.2015

Jednou větou: Living wild and free.

Bible části mé generace. Jak stárnu, vidím, co vše neobsahovala. Přesto bylo krásné ji prožívat, i když my jsme cestovali spíš pražskými kavárnami a brdskými lesy.

25.03.2015

K této knize jsem se dostal díky mému známému, který mi ji na svém koncertě doporučil a jsem mu za to velmi vděčný.
Ze začátku jsem si říkal, že se tato kniha ničím neliší od ostatních, avšak jakmile se člověk na něj naváže, splyne s ním a nechá se unášet proudem a rytmem jeho myšlenek, stane se něco magického. Přirovnal bych to k jazzovému jamu s mistrem. Ze začátku si nejste jisti, zda je to správná tónina, chytáte se do rytmu a moc se neúčastníte, ale pak se to rozjede v něco neskutečného, v nezapomenutelný zážitek.
Taky musím říct, že kniha má jistou nekalou vlastnost. Nakazí vás. Po přečtení jsem se málem sbalil a vyrazil pěšky a autostopem do Španělska a myslím, že kdyby mě moji jistě prozíraví rodiče nepřemluvili jít na zkoušky a následně na vysokou, byl bych vyrazil asi okamžitě. :)

A cožpak nevíš, že bůh je medvídek Pú? Myslím na Deana Moriartyho.

10.03.2015

Knihu jsem četl před lety a byl jsem uchvácen životem, jež vykresloval. Vzbuzovala ve mě pocity, dát si batoh na záda a vyrazit "na cestu" Myslím, že teď už by mě tato kniha zase tak moc nezasáhla, tak jako tenkrát, nicméně pořád ve mě vzbuzuje krásné nostalgické vzpomínky a jsem velice rád, že se mi tenkrát dostala do rukou.

06.03.2015

V dospívání jsem byla nadšená, užívala jsem si popisů bouřlivého života a chtěla něco podobného taky zažít. Nyní si myslím, že bych knížku ani nedočetla. Mám ji zařazenou v množině knih, které se musí číst v určitém věku a pak už ne. Ale stejně není radno přede mnou Na cestě kritizovat!

22.02.2015

Na cestě je taková zvláštní kniha, která i přes to, že je plná akce, občas (vlastně často) působí až nudně. Od knihy jako takové jsem čekal víc. Román je sice čtivý, přesto se ale nedá číst dlouho (ano, vím, že tady se mnou nebude mnoho čtenářů souhlasit), problémem totiž je, že se celých 318 stran odehrávají dokola ty samé scény, jen se mění okolí a postavy. Což je časem až unavující. V tomto případě je počet strach, řekl bych na obtíž. Zkrácením na polovinu by to mohlo být opravdu dynamické nahlédnutí do života Kerouaca a generace beatníků. Ale chápu, že se Jack snažil vylíčit co možná nejvíc zážitků ze své úžasné cesty.

Na druhou stranu, knize se nedá upřít ta atmosféra a vynikající postava Dean Moriarty (Neal Cassady, který se stal předlohou pro tolik postav). A pokud má člověk rád beat generation a za postavy si dosadí skutečná jména, pak kniha dostane úplně nový rozměr.

18.02.2015

Na cestě. Jak se pustíte do čtení jste na cestě, chcete být na cestě. Chcete si nezávázně užívat a žít jako hrdinové knihy, jako Kerouac. Chcete křepčit v zakouřených podnicích na jazz, který vám vyrve srdce z těla, chcete se zpocení milovat upřostřed polí pod širým nebem, chcete se hnát po nekonečném pásu asfaltu až někam do nikam a chcete o tom všem filozofovat unášeni omamnými látkami. Tahle kniha je jízda a vy se chcete taky vézt.

13.01.2015

Pro mě jedním slovem bible :)

30.12.2014

Celou dobu jsem si říkala, že ústřední postavou tohoto citově rozervaného, po svobodě toužícího a nejistotou hlavních hrdinů kypícího veledíla je Sal Paradise... že Dean je zvláštním antihrdinou, který tvoří jeho o dost rozervanější protějšek, kterýžto nevydrží sedět na jednom místě, jeho duše i tělo ho táhnou sem a tam napříč Amerikou bez zjevných příčin... je zvláštní, jak ve mně poslední slova knihy vzbudila pocit mystifikace, když jsem si uvědomila, že jsem se vlastně celou dobu snažila přijít na kloub vnímání samotného Moriartyho, který dává celému ději zvláštní, někdy bych řekla až matoucí spád. Hledá svého otce, nebo hledá sám sebe? Hledá dobrodružství, nebo hledá jistotu (samozřejmě vždy v klíně jiné ženy)? Chce pracovat a vydělávat na výživné, nebo na sex a drogy? Je to prostě Dean, jezdí si sem a tam, tváří se jako Prorok, jako nejlepší přítel, jako nejvyšší "vstřebavatel" lidských pocitů, emocí, vjemů... Nevím, zda jsem v Deanovi našla zalíbení, anebo mi způsobil pocit hořkosti v žaludku... je to sketa, a zároveň miluje Sala, miluje Camilu, miluje Inez... pro mne antihrdina, který je sám sobě tak trochu zkázou. Ano, Sal je důležitý, ale stejně jsem vždycky čekala, kdy se zase po určité chvilce objeví Dean a jeho šílená zběsilost.

Spíše než děj mě mnohdy zaujalo to, že Kerouac psal svůj částečně autobiografický román především z pocitového hlediska, že o děj ve své podstatě ani tolik ve finále nejde, možná proto bych dílo nedoporučila lidem, kteří v knize hledají akci, nějaký spád, zápletku, protože o tom "Na cestě" není, je to o lidské duši prahnoucí po svobodě, nečekejte nic víc, nic míň, a právě proto je tato kniha tak ojedinělá a krásná... Ano, život je cesta, ale v utrpení hledej člověka.

28.12.2014

Naprosto nezajímavý děj, často jsem si říkal, o čem že to vlastně je?
Cestování tam a sem a sem a tam ... nic čeho by se dalo chytit. Kniha postrádá dějovou linii, klidně byste mohli začít číst v polovině a o nic byste nepřišli. Ve své době možná revolta, pro dnešní dobu však nepochopitelná.

24.11.2014

Sem tam mi to prišlo dosť naivné a detinské ale väčšina bola fakt dobrá a hluchých miest málo, pretože aj v nudnejších pasážach bol nejaký metaforický zmysel. Ale tak TO asi musí byť, v knižke ako v živote že veci sa menia, a nemôžu byť postavy a dej názorovo stále rovnaké a vyrovnané. Najskôr som si myslel že z knižky sa bude dať vyčítať aj čo to z vtedajších spoločenských pomerov, ale Jack je prosto moc veľký blázon aby si lámal hlavu nad časom, nejakým včerajškom, zajtrajškom,a tobôž nie konvenciou. Najlepšie na knižke je jej pestrosť a napätie, nikdy totiž neviete či za rohom čaká niečo "obyčajné" alebo naopak, niečo "neobyčajné". Páni ale určite mali pre mňa neobyčajnú energiu. Chcem tým povedať (a TO na knižke najviac kvitujem) že precestovať Ameriku je jedna vec ale ten časoví rámec tej knižky, respektíve tých ciest je ... bezstarostný. Beat je pre mňa viera v TO že niekto tam hore dáva na nás pozor, a nič zlé sa nemôže stať. Videl som aj film a bola v ňom jedna myšlienka ktorá sa v knihe nenachádza (inak film bol divný a pozliepaný) a TO že Sal sa už nechce stýkať s ľuďmi, najmä pseudointelektuálmi, ktorí neustále hľadajú rôzne tézy a výhovorky, či už praktické, filozofické, duchovné, evolučné... prečo sú ľudia negatívne zmýšľajúci. A TOTO je pre mňa hlavná črta beat generation, neustále snaženie sa o pozitívne myslenie. A nielen preto si myslím že knižka určite má čo povedať každému.

11.11.2014

Skvělá kniha. Trošku jsem se v ní zhlédl.

07.10.2014

Cesta je cíl. Poprvé jsem to četl ještě v prváku na střední a byl jsem krapet zklamaný, čekal jsem víc. Pak přišla léta divokých pitek, festivalů, stopování a já tu knihu najednou žral...

užasná kniha zaujala mě jak žádná jiná jen jsem začala číst a začetla se a neodtrhla se je to jedina kniha kterou jsem tak rychle dočetla pač jsem chtěla vědět co se bude dít dál jen doporučuji na čtení pač já tu knihu miluju:)))

18.08.2014

Někomu vadí, že Kerouac popisuje cestu jako itinerář z navigace a pak spousta alkoholu a drog. Já si ale myslím, že o tomhle kniha není. Je o neuvěřitelné schopnosti prožívat naplno přítomný okamžik a nekazit si ho obavami z budoucnosti. Když píše o tom, jak Dean vnímá jazz, tak je to něco - jak to napsat - asi je to prostě to jeho nepopsatelné TO. Hrdinové příběhu nacházejí krásu a ryzí život v těch nejvšednějších věcech a to bychom si měli z četby Na cestě odnést.

14.08.2014

Tahle kniha se mi líbila, byla zajímavá a hlavní hrdina mi byl sympatický. A navíc, zpívá o ní Raine Maida :).

11.08.2014

80% Sice mě trochu překvapil Jackův styl - když je všechno v troubě nechám si poslat peníze od tetičky - ale vyprávění je to jinak celkem zajímavé.

07.08.2014

Kerouac bloudí v kruzích. Neví, co přesně chce říct. A neví, co přesně si o tom všem tady myslet. A já to chápu. Jsme teď ve stádiu probuzení, lidé se teprve začínají probírat a jsou zmatení. Jack, před tím víc jak půl stoletím, se opíjí, balí ženský a píše, jak se protlouká životem po US, zatímco každej třetí den vytuhne někde ve škarpě (a já pořád nemám problém). Pak zjišťuje, že sám se sebou stejně nic nevymyslí a tak utíká. Krouží pořád dokola na kruháči a říká si: "Něco mi tu uniká," (možná olej).

Každý spisovatel chce podat zprávu, ale popravdě mě moc nedostává, když poslouchám (audiokniha), jak Kerouaca bolely záda a prsty při sbírání bavlny, zatímco já si ty svoje zrovna rozřezávám při sešívání cívek a tahání těžkých motorů. Vsadím se, že jsem i protočil oči, asi jsem čekal, že život tehdy byl drsnější, než že: "Velkýho Jacka bolely záda z práce." Chudák Jack.

Kerouacovy knihy tak trochu dělají vědu z každé drobnosti. Je jedno, kterou vezmete do ruky - je v nich jistá amorálnost a zoufání nad existencí, ale nejhorší je (a to se vždycky směju) to jeho: "Já jsem pravda (...) a ti, co nejsou s náma, jsou falešní hipsteři." - mimochodem, to slovo hipster používá snad v každý knize. Někde mezi tím vším siláckým kecáním se totiž stvořil mýtus o vlkovi, co brázdí Ameriku, mýtus o velkým spisovateli, co sežral všechnu moudrost Světa... mýtus o prorokovi. A to je divadlo zabalené omáčkou žvástů. Jack byl tulák a rád žvanil a rád se bavil. A čas jeho knihy postupně ukáže. Lidi to uvidí. Proto mu tohle nežeru.

11.04.2014

Nevzpomínám si, kdy jsem nedočetl knihu... Na cestě jsem se ovšem nekonečně nudil a souboj s ní nakonec prohrál. V každém případě přiznávám, že Kerouackova cesta není mojí cestou a leckdy až nekritický obdiv k tomuto stylu života je pro mne nepochopitelný. Nebudu psát, že je to špatná kniha, protože mnoho čtenářů ji má opravdu rádo a vidí v ní věci či myšlenky, které já ne. Pro mne jde ovšem o jedničku v žebříčku nejpřeceňovanějších literárních děl.