Pád do temnot
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203673/bmid_pad-do-temnot-ZAw-203673.jpeg
4
379
58
V centru pozornosti gerdánské tajné služby je jediný muž: ten, kterého si vybraly Lodě. Intriky a podloudné meziplanetární akce probíhají vskrytu, ale všechno nevyslovené a nepřiznané, co odpradávna bylo mezi Össe a Gerdou, přesto náhle vystoupí na povrch: křivdy, násilí, hrdinství, mlčení. Ti, jejichž světy žily ve vzájemné nenávisti celé věky, svádějí poslední bitvu o artefakt Lodí; a v téže chvíli za tenkou stěnou vlastní mysli i Lucas Hildebrandt bojuje z posledních sil – o příčetnost, o důstojnost, o lidství. Čeká ho dilema a rozhodnutí. Ökrë, Třetí z posvátných drog, může být jeho záchranou i zkázou; ale ať už se pro něj stane čímkoliv, sežehne plamenem všechno, co bylo. Minulost končí. A muže s temnou gerdánskou duší, povahou a kořeny čeká jen propast – a Pád do temnot.... celý text
Přidat komentář
Skvělé pokračování. Do půlky knihy jsem se musel trochu obrnit trpělivostí, ale potom už se příběh rozjel a já nemohl odtrhnout oči. Jako by jsem byl chycen v treighru. Opravdu doporučuji.
Třetí díl je tedy o dost slabší... první polovinu stál příběh na místě, ani se nijak neprokreslilo prostředí. Nuda, nuda šeď. Od půlky už začal být děj zajímavý, posléze napínavý a pak, najednou... konec. (přerušení jak v nějaký telenovele).
Po trochu stagnujícím druhém dílu se to konečně začíná pořádně rozjíždět a zamotávat. Výborně napsané i ukončené, přestože ještě zbývají 2 díly. Není co vytknout.
Opět čtivé a stále člověk úplně neví, na čem je a kdo má jaké záměry. Těším se na další díl.
Autorka aj na treťom diely ságy Mycelium ukazuje čo dokáže 10 rokov usilovnej práce na jednom príbehu. Niekto by to mohol považovať za zbytočne premrhaný čas, ale dovolím si povedať, že práve Mycelium je živý dôkaz, že dlhodobá práca s textom prinesie dokonalosť. V románe nie sú hluché miesta, ale len dôležité state posúvajúce dej dopredu alebo prehlbujúce našu znalosť o postavách.
Už predchádzajúci diel naznačil potenciál ságy a poukázal na dôvody rozťahanosti dielu prvého. Predtým sa dej posúval pomerne pomaly a prím hralo predovšetkým predstavenie postáv, vysvetlenie ich vzťahov a cieľov. V Páde do temnôt sa však tempo rozprávania zvyšuje a stáva sa plnohodnotným partnerom psychologických sond do hláv postáv. Čitateľ je ohromený hneď prvou kapitolou a aj ďalšie prinášajú pútavé zvraty a konflikty. Ďalším bonusom pre trpezlivých čitateľov (ktorí to po prvom alebo druhom diely nevzdali) je odkrývanie tajomstiev naznačených z minulosti. Kládli ste si otázky čo je medzi Maëwënë a Ëltaühl? Ako zomrel Giles Hildenbrandt? Ako je to vlastne s Morrisonovou chorobou? Práve teraz nastal čas aspoň čiastočne ich zodpovedať. Zároveň sa však vynárajú záhady nové a do zložitej mocenskej hry vstupujú ďalší hráči: Gerdánci a Akkütlix osobne. Lucas sa tak ocitá v situácii, že sa o neho zaujíma čoraz viac osôb a hnutí, ale všetci sledujú vlastné ciele a taktiku. Nielenže si nemôže dovoliť nikomu veriť, ale sa mu aj kráti čas života.
Atmosféra čoraz viac hustne, postavy sú stále plastické a uveriteľné, príbeh sa na jednu stranu vyjasňuje, ale zároveň v podstatných záležitostiach zostáva tajomný. Záver je tradične tak napínavý, že okamžite túžite v rukách držať pokračovanie. Zostáva mi len dúfať, že nastavená latka tempa rozvíjania príbehu zostane minimálne zachovaná a nebude spomaľovať. Čitatelia zrejme ocenia predovšetkým akčné scény (gerdánska akcia na začiatku knihy, konfrontácia na parkovisku Rady či recepcia na habitate D-z-Abyss), mňa osobne zaujali aj pomalšie state hovoriace o charaktere postáv (Taliho hrdinstvo v Blue Springs, stret Maëwënë a Ëltaühl či rozhovor Lucasa a Aš~šáda v závere). Aš~šád sa skutočne stáva dôležitou postavou, pri ktorej sa budete neustále spytovať na koho strane vlastne stojí? Je to kladný či záporný hrdina? Každopádne vás čaká jedna z najpútavejších a najpremyslenejších českých kníh roku 2014.
Každý díl je zamotanější a zamotanější, každá postava tzv. "hrabe na svém písečku", ale co kdo chce a kam svými činy míří, je mi záhadou. Nezbývá, než se vrhnout na další díl.
Stav po 3/5 :-) Obálka knihy jako vždy famózně vystihuje jednu z klíčových scén příběhu v daném dílu. Autorka ví, kdy je potřeba té správné akce. Když už jsem byl ve čtenářské letargii, přišlo vybuzení...Opravdu jen několikrát jsem měl pocit přešroubovanosti. Pak mi ale došlo, že je nutné, aby to vše bylo složitější - časem je třeba na dění odkazovat (pokud si vše budu pamatovat :-D) a to Kadlečková dělá.
Od druhého dílu uplynulo docela dost času, a přesto se mi mnohé události začaly vyplavovat, vzpomínal jsem si na ně. Nebylo tedy těžké do příběhu znovu vplout. Jak už jsem napsal výše, přirozeně zapomínám, tedy už si třeba příliš nevybavím, co se přesně dělo v nemocnici v předešlém dílu.
Líbí se mi hra s jazykem - Re Akkütlix! V této části ságy je odkaz i na boha/duchovní sílu Gerdánců (U Ho´krina) i Fomalhiwanů (Astuaner).
Kdy se do příběhu vrátí Pinkertina? Má ještě šanci? Na čem všem závisí ne/vztah mezi Lucasem a Kamëlë? Dozví se Lucas znění dopisu s radou od otce o tom, co je podstatné, o tom, na co si má vzpomenout? Koho nám ještě vysní Fiona? Co se přesně stalo v době, kdy byl Lucas na Össe? Je Fomalhiwa opravdu protiváhou Össe? Co dalšího obnáší Morrisonova proměna?
...díl od dílu větší závislost...:o)...konečně skončila ta věčná úmorná tahanice o dopis...už mne to unavovalo...:o)
Opět náročnější čtení, okořeněné tentokrát konspiracemi všeho druhu a ze všech stran. Pinkertýnu jsem tradičně ignorovala, hodně se mi líbila dějová linie s Sgenem. Doufala jsem, že některé velké otazníky budou objasněny, hlavně ten dopis ze záhrobí a vztah Lucase a Kamëlë kdysi dávno na Össe... ale zase nic! Navíc dost otazníků ještě přibylo. Tak třeba příště...
Nedávno jsem objevila rozhovor s paní autorkou (http://www.casopisxb1.cz/aktuality/vilma-kadleckova-rozhovor/) a dozvěděla se, kolik zásadních věcí vlastně vzniklo náhodou, proč svět Mycelia není tak úplně propracovaný a s jakou nechutí píše akční scény... Přiznám se, že mě to jako čtenáře dost zklamalo a ovlivnilo to můj pohled na celou sérii. Nevím, jestli bych jako autorka něco takového veřejně přiznávala...
Opet skvele, ikdyz konec se mi zdal nejak uspechany a malicko, alespon pro me, zmatecny...kazdopadne uz se nemuzu dockat pokracovani, jeste by mely byt dve?!?
Už nevím kdo je moje oblíbená postava. Každý ma svoje tajemství a jejich motivace se odkrývají postupně...což je myslím dobře.
Hmyzí bůh pozvolna vystupuje z obálek, mozaika se skládá a nabývá čím dál větších rozměrů. Už jenom vzhledem k názvu knihy se dá uhodnout, co v Lusově ampuli ve skutečnosti bude, ale jinak je kniha nádherně spletitá a useknutá akorát, aby si čtenář trochu oddechl a neukousal si ruku, než se bude moct natáhnout po dalším dílu.
Už se nemůžu dočkat, až autorka napíše zbylé knihy do série. Příběh se krásně rozvíjí a už se opravdu moc těším na pokračování ...
Dnes jsem ve vlaku a následně v metru dočetla trojčičku Mycelia Ach! Když Lucas rozkousl a vložil do úst kapsli s jedem, zastavila jsem se, zvedla hlavu a zírala do prázdna. V hlavě se mi objevily GoT a strach, že hlavního hrdinu autorka vážně nechá umřít! A pojede se dál!
Ach, to bylo napínavé až do konca!
Třetí díl se myslím vyjímá zrychlující se akčností a splétáním intrik. Cizozemské tajné služby a církevní řády se na Zemi jen rojí. Lži, manipulace, intriky a diplomatické pasti jsou pořád zamotanější a rafinovanější.
Také se zvětšuje měřítko: měl jsem pocit, jakoby se kamera ve filmu zvedala pomalu z detailu v místnosti až někam nad střechy domů a vysoko nad město: do galaktické hry vstupují vedle lidí, Lodí a Össeanů další kosmické mocnosti.
Jak to má v napínavém žánru být, čím více se odkrývá celkový obraz, tím strašnější pochyby čtenář má, kdo je vlastně hodňák a kdo zlák. Respektive každou chvíli to vypadá jinak a čert ví, jak to je ve skutečnosti!
Štítky knihy
vesmír politika mimozemské civilizace náboženský fanatismus Země (planeta) psychotronika, parapsychologie kosmické lodě lety do vesmíru argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Ani trojka nezklamala, podobně jako v jedničce a dvojce je příběh důkladně promyšlený a gradovaný. Co je na trojce nového je to, že čtenář vlastně ví, jak to musí dopadnout, je mu to jasné, ale do konce si není jistý, jestli to tak opravdu bude. Musím přiznat, že na malinký okamžik jsme někde za třetinou čtení knihy pocítila určitou nudu a únavu z toho příběhu, pak vše ale chytlo zase ten správný spád a já četla napjatá až do konce. A opět mi nezbývá nic jiného, než smeknout klobouk před autorkou. Celá sága je dokonale promyšlená, už se nemůžu dočkat čtyřky a pětky.