Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36765/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-M58-36765.jpg
5
3822
3822
Povídka prostoupená fascinací prostým člověkem a jeho dokonalým splynutím s přírodou. Obraz provensálského pastýře je oslavou neokázalé vytrvalé činnosti, která si nedělá nárok na odměnu, a přece se svým výsledkem blíží aktu stvoření. Jean Giono vzbudil touto povídkou zájem o zalesňovací program. Stala se pro ochránce přírody inspirací k zalesňování celých oblastí.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2009 , VyšehradOriginální název:
L’homme qui plantait des arbres , 1953
více info...
Přidat komentář
Nádherný příběh, který ukazuje, že i zdánlivě zbytečná činnost může ovlivnit generace.
Byl horký červnový den a slunce hřálo. Ale zde, v končinách vysoko položených a bez jakéhokoliv přístřeší, fičel vítr nesnesitelně prudce. Mručel mezi zdmi domů jako šelma, kterou vyrušili, když se krmila.
Musel jsem jít dál. Šel jsem už pět hodin a ještě jsem nenašel vodu. A nic nedávalo naději, že ji najdu. Všechno bylo vyprahlé a všude rostly jen drsné traviny.
Najednou se mi zdálo, že v dálce vidím stát malou postavu. Myslel jsem, že je to kmen osamoceného stromu. Jen tak nazdařbůh jsem tam zamířil. Byl to pastýř. Asi třicet ovcí leželo kolem něho na rozpálené půdě a odpočívalo. Dal mi napít vody. Po chvíli mě zavedl do ovčína v zákrutu náhorní roviny. Tu znamenitou vodu čerpal z velice hlubokého přirozeného zdroje. Nad ním postavil jednoduchý rumpál.
........
Vytrvale plnil svůj prostý úkol. Ale když jsme se vraceli vesnicí domů, viděl jsem, jak v potocích, od nepaměti vyschlých, teče voda. Byl to ten nejúžasnější výsledek práce, jaký jsem kdy viděl. Ve velice dávných dobách v těch vyschlých potocích také tekla voda. ... Všechno se tu změnilo, dokonce i vzduch byl jiný. Místo prudkých větrů, vysušujících a nemilosrdných, foukal lehký větřík, plný vůní. Z kopců bylo slyšet šumění, podobající se zvuku tekoucí vody. Bylo to šumění větru v lesích...
Mile a skromně krátká avšak zanechávajicí pocit,že sázet naději a vypěstovat štěstí umí vážně člověk vyjímečného charakteru..
Úžasný příběh jednoho muže. Při každém další přečtení mi ukazuje stále něco nového. A pak, že jeden člověk nedokáže ovlivnit celý svět.
Tuhle knihu jsem objevil asi v šestnácti letech a byla mojí tajnou berličkou. Za pár let se z ní stal fenomén a v tu chvíli pro mě její moc vyprchala..
V knížce jsou pěkné animace, ale snad ještě víc doporučuju kanadský animovaný film:
http://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ
Když jsem tady v databázi viděla hodnocení, řekla jsem si: "Sakra, to může být dobré!" Na internetu jsem prohledala seznam knih v městské knihovně a vida, byla tam...
Čekala jsem, že to bude trochu delší... a co se váhy týče trochu objemnější. Přečetla jsem se to pár minut po tom, co jsem vyšla z knihovny, když jsem čekala na autobus.
Je to pěkná povídka, mám ráda stromy - jsou takovým symbolem života.
Člověk opravdu dokáže zázraky, když se mu chce.
Opravdu úžasná kniha, která nikomu nic nevnucuje, ale přitom obohatí každého čtenáře.
přečetla jsem si jí na doporučení - krátké, výstižné a shoduji se co bylo již zde naspáno
Autor poukazuje na snahu člověka obnovit, co jiní zničili, na jeho trpělivost a odevzdanost. Lidé si rádi nalhávají krásu tohoto příběhu a přitom jsou sami strůjci toho, proti čemu onen muž v knize bojuje, čili moje kritika nepatří autorovi, ale čtenářům. Je to krutý žert, je to cynické, protože vidím všechny ovace a nadšení pro 'Muže, který sázel stromy' jako poněkud opožděnou a zoufale netaktní omluvu.
Pokud jde o mě, nebojím se přiznat, že stromy nesázím, ale mám to, jednou, v plánu, chtěl bych to dělat... třeba zastřihávat vrbu před našim domem, to je pro mě téměř spirituální zážitek - jsem v té chvíli léčitel, jsem ostrovem sám pro sebe a strom život, který uzdravuju (bla bla, já vím). Nevěřím, že lidi jako jednotlivci příliš ničí planetu, házením žvýkaček na chodníky a někteří dobytci házením odpadků do příkop a na krajnice... protože chyba je jinde, v samotném základu způsobu našeho konzumního života.
Jednou jsem potkal opilého bývalého kriminálníka, stáli jsme na zastávce, a on vyprávěl, jak měnil tašky na střeše kostela a odkud když fouká vítr je to dobrý... dokonce jsem mu i půjčil kolo, aby se na něm projel, ale co je zásadní byla jeho reakce na odpadky, začal je tam uklízel... klekl si na kolena, na mokrou zem a tahal sáčky a plechovky z kaluže a házel je do koše.
Největším problémem je to, co vlastně nepotřebujeme a přesto nám společnost vnucuje, že chceme: produkty, kácení lesů, zbytečnosti apod. V zásadě jen doufám, že jsou na Světě lidi jako já a řada lepších a snaživějších a myslím, že je jich dost a to mi stačí, protože hlavou proti systému a několika zoufalcům, co touží po nulách na účtě a moci, končíte sešrotován. Jak řekl George Carlin: "Planeta je v pohodě. To lidi jsou v hajzlu."
HTO: Nemám problém s ničím, co jsi napsal, Míro. A neoponoval bych ti v jedné jediné větě. Neženu nikoho k řešení a akcím... spíše se snažím, aby neviděli knihu tak jednostranně, tak naivně... a začali sami se sebou. Možná se ti nelíbí můj způsob = ta agresivní facka pro probuzení. Ale to je zkrátka můj styl.
Viděl jsem prvně divadelní představení a uchvátilo mě to natolik, že jsem si musel sehnat knížku. A ta mě dorazila. Vřele doporučuji, neboť často na ní myslím, i když jsem ji četl víc než před deseti lety.
Ukázka toho, že k zamyšlení není třeba tisíce stránek a miliony slov, a také toho, že i jeden člověk může změnit svět.
Taky sázím stromy a tiše závidím.Jít jen tak a hůlkou udělat dolík ,vhodit žalud,zahrnout a hotovo..Takhle to nejde.O stromek je třeba pečovat,zvláště v tak pusté krajině.A ovce,ty nenechavé mlsné huby.Na ty platí jedině plot.Krásný příběh,ale z říše utopie.Kdo žije se zemí,ví.
Štítky knihy
stromy francouzská literatura budoucnost lesy poselství
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
Neskutočne krásny, ľudský, krehký a inšpiratívny príbeh... Jedna z tých kníh (v tomto prípade knižôčiek), ku ktorej sa budete neustále vracať a vždy v nej nájdete čosi nové... moja absolútna srdcovka! :)