Zrnko v soukolí

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

AŽ VRAŽEDNÝ MECHANISMUS DOKONČÍ SVÉ DÍLO, NAPLNÍ SE STAROBYLÉ PROROCTVÍ… Mojmír Mráz ze Žezlic, vyšetřovatel Moravského zemského soudu, přijíždí společně se svým mladým pomocníkem Kristiánem do Brna užít si pár klidných dní. Vítaným rozptýlením může být pozvání výstředního sběratele na slavnost, kde má být představena vzácná relikvie – ztracené listy Misálu probošta Mikuláše. Během oslavy však dojde k vraždě a vypadá to, že tato smrt přesně naplňuje proroctví ukryté ve verších na starobylém pergamenu. A je-li tomu tak, pak vše neskončí u jedné vraždy – báseň mluví o dalších, které už se chystají, ale vodítka k nim jsou nejasná. Jde skutečně o dávný rituál Dračího řádu, který našel svého vykonavatele, nebo vrah sleduje jiný cíl? Mojmír bude muset rozplést nitky záhady dříve, než všechna kolečka vražedného mechanismu zapadnou na své místo…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443206/big_zrnko-v-soukoli-yy8-443206.jpg 4.529
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Zrnko v soukolí

kolacky
13. listopadu

Tak tohle se mi líbilo mnohem víc než první příběh. Mělo to šmrnc některých lepších knížek o Oldřichovi z Chlumu/Jiřím Adamovi z Dobronína.

Galadwen
05. listopadu

Můj druhý pokus s Mojmírem Mrázem. Začátek mě moc nebavil, nevím proč - asi že skoro všechny slovní obraty už jsem někde četla dříve. Pak jsem se přece jenom začetla a děj začal trochu víc ubíhat. Problémem až do konce ale zůstalo, že jsem ani na jedinou minutu neuvěřila, že by se tento příběh mohl skutečně odehrát v našich končinách v pozdním středověku. Prostě mi vůbec nesedí do doby, do níž je zasazen (a to ani počínání postav, ani atmosféra, ani (ne)věrohodnost samotného spiknutí či vražedné hry založené na příliš mnoha náhodách). Myslím, že autor měl zůstat u fantastiky - do jeho paralelního světa s hejtmanem Ambrožem by se zápletka hodila lépe a neměla bych s ní takový problém.


milary
12. října

Tentokrát jsem vyloženě netrefila jamku, takže bez hvězdiček.
První díl, Noční motýl, byl pro mě spíš experimentem, který se povedl, tak jsem po druhém díle s Mojmírem Mrázem sáhla už celkem bez zaváhání. Anotaci jsem četla. Trochu mi to skříplo Danem Brownem, ale podobných témat je, a pan Nečas je dobrý spisovatel, tak...

Znovu ten bohatý jazyk, znovu inspirace k pátrání - tentokrát v dávné historii Brna, kde bydlím. Znovu spousta podrobností o běžném životě na jeho území v daném období.
Ale... Netrefila jsem se tématicky. I když, ani to není tak úplně výstižné, přestože dávná "proroctví" a rituály všeho druhu, zejména ty dravé a odehrávající se na oblíbeném hřišti církve, už mě úplně neberou.
Co mi tentokrát opravdu vadilo, bylo - ani ne tak téma, ale jakási
předramatizovanost děje a posléze i slovní přehuštěnost, kterými jsem se ke konci spíš prodírala, než se nechala unášet na vlnách fantazie a napětí. Narazila jsem na podobné i v prvním díle, ale tam se mi to asi nakonec nějak efektivněji rozmotalo :).
Mně zatím stačilo, a dobré čtení ostatním.

DraculasLady
24. ledna

Na druhý případ Mojmíra ze Žezlic jsem se velice těšila a musím říct, že jsem byla víc než příjemně potěšena. To, co jsem musela vytknout prvnímu dílu (Noční motýl), nepřicházelo pro pokračování vůbec v úvahu. Příběh se poměrně záhy rozjel a na své rychlosti už neubíral. Spíše přidával. V některých částech mi děj běžel tak rychle před očima, že jsem se musela zastavit a k určitým pasážím se vracet. I když se snažil autor popsat některé skutečnosti opravdu do detailu (např. mučící stroj), stejně jsem se musela spoléhat na svou vlastní fantazii a něco si domýšlet. Nicméně postup vyšetřování a kompletní zápletka geniální. Když člověk trošku přimhouří oko nad silnou dávku mysteriozity, skončí zamotán v dokonalém víru událostí.

r0st4
14.12.2020

Moje první setkání s panem Mojmírem i Ondrou Nečasem. Přiznám se, že po knížce jsem sáhl především na základě anotace, která lákala na středověké Brno. Jakožto rodilý Brňák jsem prostě nemohl odolat a velmi povedená obálka taky neuškodí ;)

Zprvu jsem se sice bál, neb recenze prvního dílu varovaly před špatnou čtivostí, což se ale naštěstí nepotvrdilo. Pravda, do Červenákova umu Nečasovi ale chybí ještě hodně. Příběh samotný je však dost zajímavý (a zajímavě vystavěný) na to, aby člověka u knížky udržel bez ohledu na vše.

Za mě určitě spokojenost (byť ty čtyři hvězdy jsou spíš slabší) a výhledově si budu muset pořídit i první díl :)

akinomV
29.11.2020

Opět jsem si čtení užila. Sice jsem měla na začátku trošku problém se začíst (až jsem z toho byla ale opravdu překvapená), ale pak už se příběh rozjel a já si četbu užívala. Musím pochválit, že autor se nenimrá v brutálních detailech i když je čtenáři jasné, že příběh má mnohem temnější pozadí. Hlavní dvojici jsem si oblíbila a těším se na nějaké další pokračování.

Sirius
28.11.2020

je potěšující, že česká historická detektivka žije. A je potěšující, že se na tomhle poli stále objevují nová jména. Ondřej Nečas to v tomhle žánru zkouší už podruhé. A podruhé to zkouší s vyšetřovatelem Mojmírem. Jak se mu to povedlo tentokrát? S odpovědí ještě chvilku posečkejme. Začněme s vizuální stránkou. Jak už je u Mystery Pressu dobrým zvykem, s knížkou si vyhráli. Uvnitř nechybí mapa Brna /kde se děj odehrává/ a obálka Lubomíra Kupčíka už sama o sobě je dostatečným lákadlem, abyste knížku otevřeli, až budete (doufejme už pondělí) v knihkupectví. A jaký je Zrnko v soukolí? Atmosferické. Už od prvních stran na člověka dýchá atmosféra středověkého Brna, Nečas si v tomhle dal opravdu záležet a zaměřil se na detaily, díky kterým ten příběh ožívá před očima. Postavy mají určitý vývoj, nějakým způsobem je čtenář může poznat, což je potěšující. A pak je tu příběh samotný... stejně jako u Nočního motýla na to šel Nečas šalamounsky a pomohl si ve fantasy, v níž se pohybuje už spoustu let. Po vílách tu tak máme jakýsi řád a rituální vraždy ve stylu Šifry mistra Leonarda. A vraždí se v brutálním stylu. Což není špatné, ale tady mi to prostě nesedlo (na rozdíl od jedničky) a stejně jako jedničky mě štvalo, když i tady jednu kapitolu vyprávěly tři postavy. Na druhou stranu umí Nečas všechno správně dávkovat a tahle knížka se čte sama. A má opět moc fajn pointu, kterou autor dokáže šetřit až do poslední stránky.