Miss exitus

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nový román známého publicisty a spisovatele Aleše Palána zavádí čtenáře do prostředí domácího hospice. Ema, pracovnice domácího hospicu, který poskytuje péči umírajícím klientům v jejich domovech, zažívá během jediného dne několik zásadních životních zvratů. Po rozchodu se svým přítelem míří neplánovaně k umírající klientce paní Neomytkové a jejímu psychicky labilnímu synu Borisovi. Stará paní není jen pacientka, ale zná také tajemství propojující obě rodiny, které Emě až doposud zůstávalo skryté. Mladou ženu zaměstnává nejen starost o umírající, v patách je jí neustále studentka Zuzana, která si jako místo svého studijního projektu vybrala právě domácí hospic a jeho klienty. Ani Boris není Emě v péči o matku nápomocný, zvlášť když odejde z domu, a místo něj se přede dveřmi objeví policie… Aleš Palán citlivě zachycuje situace kolem odchodu nevyléčitelně nemocného člověka, poutavě a do hloubky odkrývá psychiku ženy procházející náročným životním obdobím a zároveň vedle existenciálních problémů odkrývá i ty celospolečenské, jako je dědictví komunismu či privatizace a „podnikání“ v devadesátých letech....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/40_/405928/miss-exitus-3EO-405928.jpg 3.930
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno · Prostor
1. vydání originálu:2019
Počet stran:232
Jazyk vydání:český
Vazba knihy:měkká / brožovaná
ISBN:978-80-7260-412-8
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Miss exitus

Přidat komentář
hana1070
07. září

Miss Exitus je náročná kniha, nejen svým námětem - umírání v přímém přenosu se u nás moc knižních děl nevěnuje, ale i formou. Autor zvolil pro celou knihu tzv. du-formu - vypravování ve druhé osobě jednotného čísla a navíc zásadně nepoužívá uvozovky, takže je velmi obtížné rozpoznat řečníka i samotnou přímou řeč. Dá se na to zvyknout, ale pár desítek stran mě to stálo (a chápu, že tenhle způsob psaní dokáže od knihy řadu čtenářů odradit). Trochu rozpačitá jsem byla i z linky vracející se do minulosti, otázka privatizace a divokého podnikání mi přišla na příběh nějak násilně naroubovaná, vč. černobílých hrdinů/zloduchů. Udělat z tohohle příběhu "detektivku" asi nebyl úplně nejlepší nápad.

Samotný popis umírání, posledních chvil člověka a pomoci v podobě hospicové asistence je ale podán velmi vkusně a citlivě. Myslím, že je dobré podobná témata otevírat a přibližovat veřejnosti, smrt je totiž něco, o čem se ve společnosti nemluví, něco, co se nejčastěji odehrává za zdmi nemocnic či ústavů, a to i přesto, že většina z nás si přeje jinou, dobrou smrt - doma, mezi nejbližšími. V tomhle ohledu pro mě román znamenal docela osvětu, paliativní a hospicová péče v první linii, představení toho, jak to také může fungovat. A nebylo to zdaleka tak depresivní, jak jsem původně čekala (mimochodem, pokud by Vás tohle téma zaujalo, pak rozhodně doporučuji knihu Průvodce smrtelníka od Ondřeje Nezbedy).

bee88maja
17. srpna

Ze začátku jsem měla co dělat, než jsem se do knihy začetla, jako již u předchozí knihy Ratajský les. Bála jsem se, že to bude stejné mučení jako u Ratajského lesa ( 3 dějové linky, jsou pro mne trochu komplikované, když si u knihy chci odpočinout). Ovšem tady musím kladně hodnotit jak námět, tak schopnost autora popsat děj i prostor. (3 dějové linky chybí, možná to bude tím :) )Poslední stránky jsem zhltla jako malinu. Za mne dobré, neurazí :)

ivanaga
10. srpna

Moc pěkná věcička. Autentická, uvěřitelná, dobře vystavěná s bezva koncem. Jaký propastný rozdíl proti tomu co jsem četla před tím.

mata57
28. července

Docela velké zklamání, celek jak rozvrkočený účes, či pověstný eintopf. Základem je komorní příběh, samostatně použitelný jako motivační četba pro budoucí pracovnice paliativní péče. Pokud by ovšem nebyl přetaven v provinční detektivku. A miss exitus, ta je tam snad jen pro název celého dílka. Ono pověstné nadskočení na židli ve mně vyvolala epizoda, která je jak z Tichých roků od paní Mornštajnové, doufám že nenastává móda komolení jmen, klíčového významu, vycházejících z úst ležících dam... Autora si vážím hlavně jako dokumentaristu s umným beletristickým zpracováním faktů, zde však už multižánrově nezvládnutým.

Allla9
24. července

Zajímavé téma a způsob zpracování.

Márinka
11. července

Autor již řadu let spolupracuje s Asociací hospicové a paliativní péče a mohl tak své zkušenosti zúročit ve své nejnovější knize. Těžké téma se snažil zpracovat citlivě nikoli depresivně. To se mu povedlo. Zejména ústřední motiv fotografování právě zesnulých pro studentskou práci je velmi zajímavý, hodný k zamyšlení i diskuzi.

Více zde: https://www.treninkpameti.com/news/soutez-krasy-mrtvych/

pajaroh
30. května

Téma umírání a jeho dopadu na jednotlivce i rodinu z pera Aleše Palána nevyzní tak depresivně, jak by se mohlo zdát. Ale ani mě nezasáhlo tak jako například kniha Ondřeje Nezbedy Průvodce smrtelníka. Možná je to tou formou smyšleného příběhu, kdy je samotné téma smrti i hospicové péče hluboké, ale je doplněno tak trochu prvoplánovými zvraty a vztahovými problémy. Možná té akce bylo v jednom dni příliš, postavy byly jasně vymezené (klaďas Irena, záporák Zuzana), na druhou stranu, ono je to tak trochu i v životě, že...
Aleš Palán není průkopníkem tohoto tématu v české literatuře (jak je mu často přisuzováno), ale je dobře, že se o něm píše čím dál více.

Ronny
22. května

Téma zajímavé, ale styl psaní mě nechytl.