Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408910/bmid_metro-2035-Eor-408910.jpg
4
1108
1108
2. vydání. SVĚTLÁ MINULOST, TEMNÁ BUDOUCNOST Rok 2035 Třetí světová válka v podobě jaderné katastrofy smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech, se snažili přečkat konec světa. Vytvořili si zde svůj mikrokosmos místo původního makrokosmu. Ze všech sil se upínají k životu a odmítají se vzdát. Sní o tom, že se opět vrátí na povrch – jednou, až pomine radioaktivní záření způsobené svrženými atomovými bombami. A nevzdávají se naděje, že najdou další přeživší…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Laser-books (Laser)Originální název:
Метро 2035 (Metro 2035) , 2015
více info...
Přidat komentář
Jednoznačně nejlepší díl z celé trilogie! Dmitry sice opět vsadil na osvědčenou taktiku neustálého cestování z bodu A do bodu B, následně do bodu C atd., ovšem tentokrát přitom naštěstí vynechal všemožné nadpřirozené a rušivě působící elementy a děj tak působí značně uhlazenějším dojmem než třeba první díl.
Tentokrát se budete spolu s Arťomem pídit po pravdě. A že těch pravd na svém putování najdete sakra hodně. Každý má totiž tu svou. Vskutku důstojné ukončení ságy.
A už je to tu...Konec. Metro 2035 se čte z celé trilogie nejlépe. Často mi dělalo problém se od knihy odtrhnout. Příběh chytne a nepustí, až do samotného konce, který mi přišel poněkud zvláštní a přinutil mě se zamyslet na tím, jaký konec jsem vlastně očekávál ? Kniha navazuje na předešlé romány 2033 a 2034, ale taky zde autor odkazuje na události z poslední hry (Metro: Last light). Setkáte se tu se starými známými jako jsou Arťom, Homér, Saša, Melnik a potkáte i spostu nových zajímavých postav. Trošku mě mrzí absence Huntera a Chána, což ale vynahrazuje Arťom,který se více podobá svému vzoru - Hunterovi.
Nemohl jsem od čtení odtrhnout oči. Ačkoliv je zde spusta zdlouhavých pasážích, kde autor přesně do detailů popisuje okolí, tak o akci a napětí není nouze. 2035 mě potěšila především přímou návazností na 2033, kdy mi Arťom přirostl k srdci. Za mě 5*
PS:
Jen škoda toho otevřeného konce, doufal bych v pokračování, ale už se bohužel jedná o poslední díl z této série.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro jaderné zbraně postapokalyptické romány
Poslední díl přečten a pocity, které si nesu jsou vlastně trochu smíšené. Na jednu stranu důstojný závěr se smysluplným koncem (byť ten krátký doslov jsem možná ani nepotřeboval) a dobře promyšlená zápletka, na druhou pak místy protivný Arťom a styl psaní, který je občas trochu zmatečný a člověku vlastně ani nevadí, že mu něco uteče.
Co za to stojí je ovšem to, jak po přečtení třetího dílu do sebe zapadnou předchozí knihy a jak se na ně člověk může podívat novýma očima. Fascinace podzemním světem metra pak dostane úplně nový nádech a "povrchové" statě si zároveň zachovávají mírně agorafobický nádech - ten pocit, že se kniha najednou odehrává v prostoru, který není ohraničen ostěním metra, mu dodává výraznou atraktivitu. Za mne tedy příjemné čtení, byť do ideově trochu příbuzného Sila jsem se nedávno začetl hlouběji.