Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491482/bmid_metro-2034-sDT-491482.jpg
3
1652
1652
Píše se rok 2034. Před mnoha lety jaderná válka zpustošila převážnou část světa. Lidé přežili jen v nepředstavitelně rozlehlých sítích metra ve velkoměstech. Dole v podzemí vytvořili novou jedinečnou civilizaci. Existence této civilizace je však nyní ohrožena. Na odlehlé stanici Sevastopolskaja se odehrává cosi záhadného. Její obyvatelé jsou zneklidněni, protože ze severního tunelu – jejich jediného spojení s vnějším metrem – k nim přestaly pronikat jakékoliv zprávy. Všechny průzkumné skupiny, které tam vyslali, beze stopy zmizely. V této situace se tajuplný velitel Hunter, který se na Sevastopolské objevil teprve před několika týdny, rozhodne, že přijde té záhadě na kloub… Volné pokračování kultovního apokalyptického bestselleru METRO 2033.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Laser-books (Laser)Originální název:
Метро 2034 (Metro 2034) , 2009
více info...
Přidat komentář
Celou knihu jsem se nutila do čtení jenom kvůli slibným vyhlídkám, že se třetí díl vrátí zase ke kvalitnímu psaní. Bohužel stránky tupého tlachání a řečí "on mě potřebuje!" "Ne, to já potřebuju tebe" doslova celou knihu, tak si postkatastrofický román teda nepředstavuju. Dvě hvězdy dávám jenom za obstojnej začátek, kde se něco opravdu i dělo.
Slabšia ako Metro 2033 , neurazila ale ani neočarila . Postavy boli vykreslené dobre, ale chýbalo mi viac ponurej atmosféry a akčnosti ktorej bolo v prvej knihe požehnane . Záver knihy sa mne osobne páči.
Kniha se mi nezdála až tak špatná, oproti prvnímu dílu méně akční a více filozofická a také chybí to objevování "nového světa". I ty postavy jsou tam trošku zvláštní, ale od dalších knih autora mě neodradila.
Musím nesouhlasit s ostatními. Mně se tento díl líbí o něco málo víc než první. Celkově mě knížka bavila a zaujala. Líbí se mi změna postav i setkání s postavami z prvního dílu. Čtení jsem si užila a knihu doporučuji. Opět celkem zajímavý konec jako v 2033. :)
První díl byl skvělý, ale druhý díl už byl slabší. Chyběla tam ta cesta plná očekávání a strachu. Možná je taky škoda, že je v příběhu jiná hlavní postava, než v prvním dílu.
Opět nic moc, kvalitou podobné 2033, tudíž nechápu rozdíl skoro 20% hodnocení. Hlavní postavy, jejichž osud, či přežití, mě absolutně nezajímá, protože autor nedokázal čtenáři postavy nějak slušně přiblížit. V českém překladu jsem narážel na dost gramatických chyb a to nejsem nějaký profesionál.. Glukhovsky nejspíš není nic pro mě. :)
Trochu moc upřemýšlené. Pořád nějaké "co by, kdyby....", což člověka trochu znudí a ubere na atmosféře knihy. Zatím pozoruju přesah do posledního dílu trilogie, tak snad se to brzy vytříbí. :)
Slabé, hodně slabé. Tři sta stran v podstatě o ničem. Postrádala jsem pořádnou akci, pořádný děj. Už první díl mě zrovna nenadchl, ale měl alespoň takovou svoji temnou atmosféru, která se tady ale bohužel vytratila a nahradila ji spousta prázdného filozofování. Navíc bylo všechno strašně zmatené, kolikrát jsem si některé části musela přečíst víckrát, abych vůbec pochopila, co se děje. Přišlo mi, jako by autor rozepsal nějakou myšlenku a pak ho najednou napadlo něco jiného, tak tu předchozí prostě usekl a začal psát o něčem jiném. Postava Saši tomu ještě dodávala korunu - s takhle naivní a nesnesitelnou postavou jsem se snad ještě nikdy nesetkala. Doufám, že další díl bude lepší, protože tohle bylo vážně utrpení.
Nesouhlasím s ostatními, že tento díl je slabší než předchozí. Lidem asi vadí, že oproti předchozímu dílu zde není tolik zrůd a celkově té akčnosti. Tento díl se nese tak trochu ve filozofickém duchu. Homér se, dost často skrze svoji knihu, zamýšlí nad životními otázkami v podobě smyslu života tam dole, jaké to celé bylo před apokalypsou a konečně, kam to všechno směřuje s rozšiřující se nemocí. Celé to umocňovala naivita flétnisty, který zapomněl, že není éra hippies a snažil se lidi duševně vyléčit svou hudbou. K pokukání mi přišla i Saša, která nevěděla, čí je a jestli se dál vydat se starým řidičem metra, nebo bláznivě zamilovaným hudebníkem. Doporučuji - 90%
Po dočtení jsem byl smutnej...fakt smutnej. Kde je ta skvělá atmosféra 1. dílu? Tam než abych vlezl do černočerný tmy tunelu, radši bych si sám prostřelil kulku hlavou, ale tady? Chybí tomu ten nádech mysteriózna. Bohužel velký zklamání
Po napínavém, čtivém a originálně pojatém prvním dílu následuje prudký pád. Druhý díl je nesouvisle rozkouskovaný a je prosáklý stylem, který čtivost textu velmi snižuje. Autor v některých pasážích zcela zbytečně zatěžuje čtenáře nezajímavými a nedůležitými informacemi. Souhrnně řečeno: dvě hvězdičky, maximálně tři (za některé postavy a nápady).
Druhý díl Metra se rozhodně s prvním nedá srovnávat. Chybí mu ta tmavá a ponurá atmosféra a hlavně Arťom, ale i tak bych Metro 2034 rozhodně nehodnotil vůbec záporně. Nejdůležitější boje se odehrávají hlavně v myslích hrdinů a někdy bylo toho "přemýšlení" o možnostech a osudu až příliš, ale i tak byl příběh zajímavý a četl se dobře.
Více filozofování, hlavní postava Homéra je postarší muž, který zažil svět před katastrofou a tak se rozhodl polemizovat o člověku. Má k tomu dost času, protože děj se posunuje pozvolna. Ale stejně dostane čtenář k dispozici zběsilou honičku metrem, kdy jedna stanice střídá druhou a na nic není dost času... Významné plus za rozvíjení Hunterova příběhu.
Na začátek je třeba říct, že toto pokračování má v sobě ještě méně akce než první díl. Ale nemyslím si, že autor zamýšlel, aby byla akčnost hlavní charakteristikou této série (pokud ano, tak se mu to opravdu nepovedlo). Ten, kdo chce akci, si může zahrát počítačovou hru.
Důraz je opět kladen na mýty, také se zde otiskla autorova fascinace antikou (která se znovu objevuje v Budoucnosti).
Chápu, že někoho to může otravovat, ale mě čtení vnitřních monologů postav prostě bavilo. Tato kniha předkládá jiné úhly pohledu na život v Metru a taky nám přibyla ženská (teda spíše dívčí) složka. Nové postavy jsou v podstatě zakomplexované a všechny více či méně šílené, bodejť vždyť žijí v Metru.
Stejné prostředí, nové postavy. Myslím, že v moskevském Metru pana Glukhovského žije ještě hodně lidí, o nichž si můžeme přečíst a kteří nás strhnou do svých "dobrodružství", do svých poutí. Líbí se mi pohled do duší lidí, kteří jsou vystaveni příšernostem života pod zemí s různými potvorami a kreacemi, ať už lidskými, nebo nelidskými. Jsem nadšená fantazií a představivostí autora i schopností propracovat své hrdiny.
Budu zrejme jedna z hodne mala, ale me se tohle volne pokracovani(zduraznuji volne, protoze nekdo si tu stezoval, ze to je mimo predchozi pribeh) moc libilo. Filozoficke chvilky jsem vitala, clovek se aspon trochu zamysli. Chapu ze muzum asi vadila ,,romanticka'' zapletka, ale aspon je videt, ze autor umi zaujmout obe pohlavi:-). Davam o hvezdu vic nez predchozimu dilu.
Moc to nebudu rozmazávat, protože už bylo vše napsáno, takže jen takové shrnutí:
- proti 2033 nuda
- samé rádoby filozofování, ale akce nikde
- divné ukončení
- trochu jsem se ztrácel v politice Metra
- úplně odpad to není, atmosféru to jakž takž má a poslední kapitola až dvě mají i nějaký náznak akce
Oproti 2033 jsem se poměrně dost nudil. Prostředí mě přišlo méně obrazně napsané jako v předešlé knize. Čteno pouze z povinnosti.
Celkové hodnocení 40%
Štítky knihy
Rusko Moskva ruská literatura putování podzemí metro radiace vědecko-technická revoluce postapokalyptické romány
Po nadšení z prvníhu dílu přišla ledová sprcha. Méně akce, více filozofování o ničem, velmi řídký a místy nelogický děj.