Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491481/bmid_metro-2033-oYf-491481.jpg
4
3363
3363
Světový apokalyptický bestseller. Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Arťom se nachází ve stanici, která je pokládána za jedno z bezpečných míst v obrovské síti tunelů, avšak tuto jistotu narušuje temná moc, jež hrozí zničit nejen chlapcovo útočiště, ale celé metro. Mladík, jenž kdysi porušil jedno ze základních přikázání života v metru, je nucen putovat od jedné stanice ke druhé, projít celým moskevským metrem až do poslední stanice, kde žijí v ideálním společenském zřízení kazatelé. Ti údajně vlastní záhadný předmět, který Arťom musí získat, aby zachránil metro před zkázou, jež hrozí nejen zevnitř podzemního mikrosvěta, ale proniká sem i z povrchu v podobě temných sil... Autor za tento román obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007 (cena je označována jako literární nobelovka za sci-fi), jako nejlepší literární debut pro rok 2007. Román se stal předlohou i k úspěšné počítačové hře.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Laser-books (Laser)Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033) , 2005
více info...
Přidat komentář
Ruským způsobem utahané, zbytečně roztahané a než se tam něco stane, tak je to zatraceně dlouhá doba. Nevydržela jsem to číst a bohužel jsem knihu odložila, i když jsem se na ní ze začátku těšila a chtěla vědět, jak to dopadne. Přečetla jsem si tedy aspoň konec a musím říct, že to je dost divný.
Je zajímavé porovnávat východní a západní autory. Západní jsou Star Trek - ohrožená civilizace se smekne proti vnějšímu nepříteli. Východní jsou spíš Babylon 5 - lidstvo zůstává stále stejné, nepoučitelné...
Nemíním psát na knížku ódy, protože po přečtení doslovu jsem pochopila, proč je závěr jakoby naroubovaný na celek, který nikam nesměřuje.
Co se mi nelíbilo:
- v některých pasážích jsem ztrácela soustředění. Některé odstavce jsem musela číst víckrát a dokonce mi ušel i motiv Arťomova putování a vůbec mi nepřišlo, že mi ta informace chybí.
- 20 let mi přijde málo na to, aby se vyvinuly celé nové životaschopné druhy. Ale co potom řešit v postapo, když ne boj s mutanty?
- tohle už je sice hnidopišství, ale mi takové věci vadí: všude jsou ohně krmené dřevem, které se nachází na povrchu. Kolik by bylo třeba sběračů dřeva v ochranných oblecích, aby na každé stanici mohli mít táboráky?
- v románu se téměř nevyskytují ženy a všechny postavy jsou asexuální. Připadala jsem si jako v mužské věznici. Autor si vyhrál s popisem každé ideologie, ale samotní lidé mu vůbec nejdou. Snaží se sice o nějaké charaktery, ale proč když většina postav je epizodních?
- Arťomovi má být přes dvacet, ale jeho charakter mi seděl víc na kluka 15-18. Řekla bych, že v takové společnosti musí děti dospívat rychleji.
Co se mi líbilo:
- Život v metru je propracovaný. Lidé jsou prostě lidé a nechtějí opustit svoje snahy o lepší život jenom proto, že jim hrozí vyhubení.
- Všepřítomný strach z neznámá je lepší než sto ďáblů a jiných mutantů. Atmosféře napomáhají táborákové povídačky o mizení lidí, ztracených stanicích, mrtvých duších...
- Očekávání je správně oddávkované. Začínáme s povídačkama a pak se postupně dozvídáme realitu. V první polovině nejsou skoro žádné příšery. Milovníci akčních her si musí počkat.
- Závěr není žádná bomba (už jsem něco takového v pár sci-fi knížkách měla), ale dává celé knize smysl. Taky vysvětluje některé spisovatelské chyby (jako například podezřelé záchrany na poslední chvíli. Něco takového očekávám v nejhorším braku a v americké TV).
Byla bych pěkně naštvaná, kdyby autor zastřelil Arťoma v půlce, protože pak by román byl jenom o politice a putování bez jednotící myšlenky.
Závěr: Román je mišmaš scifi, hororu, politiky, filosofování. Postavy často tlachají jako by o ničem. Připomíná mi to Lukjaněnka a jeho Hlídky. Samotné putování je korunováno epickou tečkou, která je v souladu s pochmurným laděním celého románu. Nedoporučuji číst v depresi, protože Metro je spíše varování než příslib, že všechno bude jako dřív.
Bohužel nedočteno, nezaujalo. Snažila jsem se 170 stran, aby mne to aspoň trochu chytlo, ale nestalo se tak. Chyběla mi pořádná akce. Příliš nudně popisné stanice metra, ztrácela jsem se v jejich ruských názvech i jménech všech těch postav. Děj taky nestrhnul, možná by mne víc bavila ta počítačová hra.
Kniha je velmi ctiva, precteno za tri dny. Zajimavy namet a pohled na svet po konci sveta, po konci, ktery si zpusobili sami lide. I presto, ze sami sebe vyhnali z povrchu zeme, pretrvavaji stejne sarvatky, boj o moc a rozsireni vlastni ideologie, stejne tak jako vsechny pozitivni i negativni lidske vlastnosti i v podzemi, clovek je tvorem inteligentnim nekdy vsak nepoucitelnym. Kniha je tedy zajimavym kompromisem mezi horor-sci-fi a pokladanim si otazek o smyslu zivota a o zpusobu byti (autor behem pribehu a putovani hlavniho vyvoleneho hrdiny vykresluje ruzne ideologie a nabozenstvi jednotlivych skupin a stanic avsak nenasilnou a poutavou formou) a jestli je nektery z tech, ktere behem cesty poznal ten spravny, nebo zdali jsou spravne vsechny ci ani jeden. Toto nepatrne filozofovani a rozjimani v druhe polovine knihy me troche prekvapilo, v teto knize jsem je necekala a misty mi i nesedelo, dokonce jsem chvili hledala smysl a cil knihy, ale zaver pribehu byl vynikajici a objasnil proc se nektere pasaze temito otazkami zabyvaly. Z nejakeho duvodu mam ted obdobi, kdy se mi do rukou dostava vice apokalyptickych knih (silo, labyrint atd.) a muzu tedy porovnavat. Metro 2033 je tedy kniha, kterou urcite doporucuji, je ctiva, napinava, ma spad, neustale se neco deje a ma zajimavy konec a behem ni se clovek stiha zamyslet nad tim, jak realna hrozba takove zniceni sebe samych je. Preji prijemne pocteni:)
U knihy jsem se pobavil, zvláště popis rudých hvězd jako pentagramu mě překvapil, konec byl takový nijaký
Ač nepatří sci-fi literatura mezi mé vyhledávané a preferované žánry, tahle kniha mě zaujala.
Skvělá atmosféra, promyšlené, působivé, dobře napsané; během četby prvních cca 100 stran jsem často listoval na mapu moskevského metra, abych se lépe zorientoval v lokaci daných metrostanic - a byla to činnost zábavná.
Konec knihy mě nadchnul.
Co mě však nenadchlo, je množství překlepů a chyb v textu.
Mimochodem, v Metru 2033 vystupuje "Mělnik", v Metru 2034 se stejná postava jmenuje "Melnik".
Takové amatéřiny mi dost vadí a zrovna od nakladatelství Kk bych je nečekal.
Během první stránky jsem byla velice skeptická, ale pak TO přišlo :) Mám určité výhrady a problémy s určitými pasážemi, ale zbytek knihy je naprosto přebíjí.
Každý, kdo váhá, by měl hned váhat přestat a do knihy se pustit. Metro je důkaz, že Rusko to neni jen Puškin a Tolstoj :)
Tuhle knížku lidi buťo nesnášej, nebo zbožňujou. Já jsem druhá skupina, první díl (2033) je ale naprosto odlišná kniha oproti nezajímavému druhému dílu (2034).
Kdo má rád postapokalyptické vize budoucnosti a fascinuje ho prostředí zničeného post sovětského bloku, tak tahle kniha ho asi chytne.
Popisy metra a "metrostátů" jsou absolutní ráj pro fanoušky postapokalyptiky a je to fakt boží. Stanice nácků, stanice komunistů.... co víc si může fanoušek přát. ;-)
Po všech těch hrdinských apokalypsách, kde celý svět zachrání bezejmený hrdina (z USA) je tohle obrovský krok v před, ta kniha má emoce a s Arťomem se opravdu sžijete. Navíc ten konec.... nic není takové, jaké se to zdá. Největší hrůza a nepřítel se může nakonec ukázat jako dobro.
Jako důkaz toho jak je tato kniha unikátní můžu dát to, že to bavilo i mojí ségru, která zrovna nepatří mezi fanoušky post apokalyptickejch "Fallout" příběhů a vizí budoucnosti.
Arťom potká na své cestě neuvěřitelné množství lidí a především se střetne se všemi možnými ideologiemi. Ten výčet je až příliš vyčerpávající a to ve všech významech tohoto slova. Tady by bylo možné ubrat a knihu trochu zkrátit, pak by to bylo snad i 4,5 hvězdy. Takhle jen 3,5. Ovšem závěr je parádní.
Čtení této knihy jsem dlouho odkládala, ale nakonec nelituju, že jsem se do ní pustila. Právě jsem ji dočetla, a rozhodně ji řadím k těm zdařilejším dílům. Atmosféra táhnoucí se celým příběhem byla skvěle vystižená, a nenudila jsem se snad ani na jedné stránce. A ten konec... Ten byl pro mě naprosto nečekaný a přitom absolutně skvěle vymyšlený. Ostatním knihu mohu jen a jen doporučit.
Dobrý nápad, výborný setting, skvěle popsané prostředí (sakryš, to by bylo něco, zahrát si RPG v prostředí moskevského metra!) - a otřesně nezajímavý samotný příběh, včetně dokonale nijakého hlavního hrdiny. Setting mne při čtení tak nadchl, že hodnotím za 3*, s méně přimhouřenýma očima by to bylo s bídou na 2,5*.
Já ty postapokalypsy miluju! Konec mě vyloženě nenadchnul, ale děj jako takový....popis metra, světa na povrchu včetně mutantů....deprese čpící odevšad, ale lidé si to snaží nepřipouštět....toho bych snesla klidně víc stránek. A super čtivo na dlouhé cestování metrem! :D
Naprosto neuvěřitelná kniha. Co se mě týče, přečetl jsem ji jedním dechem. Místy jsou pasáže opravdu stahující do děje. A ke komentářím typu jako: ,,Chvílemi to bylo sdlouhavé" nebo tak, se dá říct jen jedno, ti chytráci kteří toto píšou nejspíše ani nečetli Pána Prstenů. :D Lidi jestli vám připadali nějaké pasáže sdlouhavé a přitom nezajímavé tak si přečtěte Pána Prstenů a nebo ještě lépe druhý díl nesoucí název Eldest ze čtyřdílné edice Eragon. A ještě nejspíše nečetli ani jedinou knihu od Julese Verna. Jsou to velmi slavné knihy, Pán Prstenů dle mého názoru vůbec nejslavnější a nejlepší kniha vůbec. Ale zpátky k Metru. Rozhodně nedejte na některé lidi. Musíte si ji přečíst sami a posoudit. Co se týče konce je naprosto úžasný, omlouvám se komentáři přede mnou od Esie ale jestli čekal/a konec jako u Jeníčka a Mařenky tak ať si radši čte pohádky. Mě osobně ten konec nesmírně nadchnul. Kniha se mi líbila i s toho důvodu že jsem militarista ale neznám nikoho kdo tu knihu četl a řekl proti ní jediné. Je to naprosto úžasná kniha.
Dále doporučuji i pokračování Metro 2034. Ale pozor! Nejde o volné pokračování!
Ode mě dostává kniha 9/10
Postapokalyptický námět se mi velice líbil, ale to co kniha slibovala nesplnila. Ze začátku byla kniha velice čtivá a zajímavá a to až na 4 hvězdy, ale jakmile Arťom potká Chána tak to jde s knihou z kopce. Určité úseky knihy byli nudné a zdlouhavé. Velice se mi, ale libili kapitoly velká knihovna a tam nahoře. V knihovně jsem přímo cítila tísnivou a strašidelnou atmosféru onoho místa. Hodně mě zaujaly knihovníci a jejich střežení ticha v knihovně. Smrt Danila a přímé setkání Arťoma s knihovníkem bylo fascinující. Přesto mi kniha přišla nedodělaná a kdyby autor zachoval původní námět a to, že by zabil Arťoma uprostřed knihy by bylo geniální. Konec knihy mi přišel absurdní a směšný. Zklamalo mě, že některé věci v knize nebyli více rozvinuté např. homo novus, kreml, obyčejný život v metru, nebo prostě jen to co se stalo. Všechny tyto maličkosti mohli přidat knize na kvalitě. Navzdory tomu dlouhou dobu nezapomenu na některé ze silnějších osobností v knize a to např. Michal Porfirjevič a Vaněčka, Mělník, Oleg, žena před metrem v kovevé kostce a samozřejmě Arťom.
Byl jsem stržen humbukem kolem PC hry, která z knihy vycházela, tak jsem si knihu hned koupil s příslibem dobrého sci-fi. No a neprohloupil jsem, i když... k tomu se dostanu posléze, prvně pozitiva :)
Děj má spád. Pro mně skutečně graduje a odsýpá, nejprve to vychází z čistého popisu literárního světa, nového prostředí, v kterém se čtenář musí zorientovat. A to mě neskutečně vtáhlo. Popis metra, jeho systém, jak v něm fungoval život, vytvářely se nové podmínky pro společnost atd. Nemohl jsem si to vynachválit. Přišel spád, hlavní hrdina se vydal na cestu a zažíval úžasné, pro něj nepředstavitelné dobrodružství. A ty hororové scény... některé pasáže jsem hltal očima a měl jsem skutečné obavy, jak se to dál vyvrbí. To už jsem u knihy dlouho nezažil. Tleskám dobrému nápadu a příběhu. Navíc ruské prostředí bylo neodolatelně exotické :)
Je tu však i ale. Když jsem knihu četl podruhé, zjistil jsem, že si vůbec nepamatuji detaily z knihy. Jen hrubý nástřel děje. A že to bylo fajn. Což mi však u parádní knihy, za jakou jsem Metro 2033 považoval, trochu nestačí. Vím, že potřetí ji do ruky už nevezmu.
A co mě neskutečně vytáčelo – chyby v textu. Korektorovi bych za jeho práci pěkně vyčinil, tohle se nedělá. Některým grammar nazi, jako jsem třeba já, to vyloženě zkazí požitek z četby, když vás do očí praští chyba v podobě špatné interpunkce či třeba překlepů.
Nejlepší sci-fi kniha, kterou jsem kdy četla. Líbí se mi ten 'mystický nádech', nejde o žádný krvák. Musím však podotknout, že prvních cca 50 stránek, jsou jen holým popisem moskevského metra. Pokud však vydržíte, děj vás strhne a ten konec! Hurá pro Metro 2034!
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptické romány
keď niekto napíše že sci-fi je oddychový žáner určite ešte nečítal Metro. Ako fanúšika survivalizmu ma síce pohľad na degenerujúcu posapokalyptickú spoločnosť veľmi nenadchol, ale ako celok to bolo celkom fajn. Musím priznať že asi v polke som si pomohol audio-verziou.