Mechanický pomeranč
Anthony Burgess
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70924/bmid_mechanicky-pomeranc-2zb-70924.jpg
4
2283
2283
Mechanický pomeranč patří k jedné z nejlepších knih, které byly kdy napsány. Už před více než třiceti lety, kdy poprvé vyšla, se stala klasikou. A stejnojmenný film, který byl podle ní v režii Stanleyho Kubricka natočen, se zakrátko proměnil v kultovní. Příběh je situován do londýnské nepříliš vzdálené budoucnosti. Hlavní postava, Alex, je vůdcem čtyřčlenné skupiny teenegerů, která se dopouští nejrůznějších násilností. Avšak Alex je chycen a dostává se do vězení, kde jej čeká hrůzný trest a řada nezamýšlených důsledků… Burgessův Mechanický pomeranč naprosto porušuje obvyklou literární strukturu a stavbu. V knize dochází k několika naprosto neočekávaným zvratům a přečíst ji až do konce znamená nikdy na ni nezapomenout.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1992 , Volvox GlobatorOriginální název:
A Clockwork Orange , 1962
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četl, je to již dávno - líbila se mi natolik, že jsem několik týdnu hovořil týnským slangem, nicméně - teď jsem se chtěl vyjádřit k novému vydání Odeonu, které je naprosto příšerné, především ten super experiment se svítivě oranžovou (?) barvou použitou v předmluvě a poznámkách. Ano hlavní část, samotná kniha je naštěstí vytištěná normálně, nicméně já obvykle čtu právě i předmluvy a dodatky a to teda při nejlepší vůli s tím svítícím oranžovým svinstvem moc dobře nejde, aniž bych si vypálil oči. Možná to vypadá dobře, ale vymyslel to blb!
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Měla jsem ji v povinné četbě k maturitě. První stránky pro mě byly docela těžké na přelouskání kvůli jazyku týnů, ale jak sem si na něj zvykla kniha mě vtáhla do děje. Je plná násilí a někdy ani nechápete, jak to může té tlupě projít všechno. Ale pak se obrátí karty a Alex za všechny špatné věci zaplatí. Knížku sem jedním dechem přelouskala za den. Naprosto nadčasová kniha - Doporučuji 100%
Jak se tak dívám, tak jsem asi jediná, komu se kniha moc nelíbila. Na týnský jazyk jsem si postupně zvykla a nějaká slova mi utkvěla v hlavě. Ale ta hrůza, kterou jsem četla… Hrozné, když Vám dojde, že se něco takového někde děje…
Brutální kniha, ze začátku jsem ji četl po troškách, protože mi z ní bylo mírně šoufl. Pak jsem si zvykl, stejně jako jsem si zvykl na ten netradiční týnovský jazyk. Zajímavý nápad, mistrovské provedení a nakonec vlastně i dobrý konec (ten jsem vlastně ani nečekal).
Co teda jako bude, he?
Tuhle jsem, bratři moji, lukoval, že je nové vydání týhle chorošný knihy. Purčejznul jsem si tedy jeden výtisk, protože ve svym rodným jazyce týnů jsem tuhle buč ještě nečetl. První část je plná supernásilí na ouldanejch smelovatejch hjumaníkách, kartáčování nezletilejch čajin a jinýho podobnýho físíz. V druhý části zase dojde na tolčoky, který schytá hlavně Váš Pokornej Vypravěč a jeho přeměnu. Filozofickej físíz o svobodě, kterej se táhne celou knihou, ji dává fakt bolšácky chorošnou úroveň. Proto je to taky jedna z nejlepších bučí, bratři moji, kterou jsem četl.
Zajímavě napsaná kniha používající velmi originální jazyk! Jako čtenáře mě dost dostala, vyvolávala ve mně pocity od znechucení až po lítost nad hlavním hrdinou a ke konci jsem měla dojem, že k němu cítím mnohé sympatie a přeji mu šťastný konec. Co kniha dává navíc je také zamyšlení nad svobodou volby a tím, že člověk není jen pouhý mechanický pomeranč...
Keď čítať, tak jedine český preklad. Klobúk dole prekladateľovi. A teraz ku knihe. Kultový na tejto knižke je hádam ten slang. Musela som síce pri čítaní spomaliť, ale číta sa to výborne. A asi až v 3/4 knihy som zistila, že to má na zadných stranách slovník "cudzích slov". Žiaden problém ale. Kniha je plná násilia, divných týpkov a situácií. Lenže tú červenú krv nevidíte a Alex o všetkom rozpráva s takou ľahkosťou a prirodzenosťou, že som sa nad tými všetkými znásilnenými ženami, dobitými ľuďmi a vyrazenými zubami nejako nerozpakovala. V druhej časti ma to bavilo ešte viac, keď Alexov sklon k násiliu začali liečiť zvláštnou metódou. Tretia časť tiež výborná, len koniec tak trošku vyšumel do stratena. V podstate všetko, čo sa tam udialo, máte aj v obyčajnom živote, väčšinou v inej forme, ale máte.
Moje nejoblíbenější knížka! Lidi, kteří tuhle knížku nečetli, nechápu, čemu svůj život zasvětili. Hned jak jsem se dozvěděla, že něco takového existuje, musela jsem to vidět (film), i když jsem se bála, protože jsem o tom četla, jak lidi utíkali z kina, ale brala jsem to jako hec. Z filmu jsem byla totálně mimo, protože nic podobnýho jsem ještě předtím neviděla, ale hned jsem ho dosadila na místo mého nejoblíbenějšího filmu a když jsem zjistila, že je i knížka, byla jsem na 100% přesvědčená, že jí prostě musím číst, i když jsem byla varovaná, že je to dost těžké, ale pro mě to byla jen další výzva.
Když jsem to četla nebo se na to koukala, byla jsem úplně posedlá tím příběhem, líbilo se mi úplně všechno. Miluju tu kontroverznost a řeč, ve které je kniha napsaná. Tahle knížka spojuje všecko, co miluju - sci-fi, brutální násilí, testování na lidech a pozorování, jak moc je to narušilo.
Když jsem viděla film, zamilovala jsem se do Alexe, ale po přečtení knížky si jsem jistá, že mým duševním dvojčetem je Tupoun. Každý máme kamaráda jako je Tupoun a pro většinu mých kamarádů to jsem já.
Obvykle se mi nestává, že by se mi tak líbila kniha s jejíž myšlenkou nesouhlasím, ale tady mě to naopak přitáhlo. Opravdu bych chtěla mluvit se spisovatelem a opravdu mě zajímá, jaký asi byl, protože podle mě trochu magor a fanatický věřící, ale o to víc by mě to zajímalo. Je poznat, že do knihy vložil velkou část sebe a že tomu, o čem psal, 100% věřil, co je něco, co obdivuji.
Kniha rozhodně změnila můj pohled na svět, ale kupodivu ho změnila k lepšímu. Tahle kniha je pro mě jedna z mála věcí, kterým se vyplatí propadnout.
Může se stát, že někoho dokáže odradit míra tolčoků, bolšáckých bračny, starýho dobrýho kartáčování a podobných físiz. To je však jen jeden prvek příběhu, který obsahuje tolik podnětů k přemýšlení, který výborně, na poměrně malém prostoru vystihuje zkaženost týnů, ultranásilných, vlády, ultrabezohledné, i doby, byť není blíže specifikována.
S postavou Alexe, či Vašeho Pokorného Vypravěče jsem měl menší problém, štvalo mě, že ho mám přes jeho činy tak rád.
Jeho, i celou tuhle knihu, s řečí a atmosférou tak specifickou, že se k ní budu muset vracet pořád dokola, protože to, co mi poskytnul brotek Anthony už jinde nezažiji.
Originální, drsné, krásné.
Co teda jako bude, he?
-Nejlepší úvodní věta, jakou jsem v knihách našel.
Děj knihy není vůbec špatný, ale i když mi obvykle nevadí slengové výrazy, tohle bylo na mě moc. Pan překladatel si musel pořádně máknout.
Od knížky jsem očekávala daleko více. Po pár kapitolách z první části jsem myslela, že to vzdám. Pak mě však, ale knížka i jazyk chytl a doslova jsem jí zhltla.
Dost těžký čtení,první část jsem se nutila,druhou jsem se začínala chytat a třetí už jsem hltala.Ten jazyk je nezvyk ale myslim si že když si to člověk přečte po třetí,čtvrtý tak už to bude ok.
Knížku jsem se snažila číst už jednou a po pár stránkách to vzdala. Teď jsem se k tomu vrátila a vydržela až do konce. Tohle čtení pro mě není, pro mě žádný zázrak, nad koncem jsem se musela pousmát.
(10/10) Tohle je taková ta kniha, která je hrozná a skvělá zároveň. Hrozná proto, co se v ní děje,skvělá proto, že člověka nutí k zamyšlení - pokud se tedy dostane přes začátek plný násilí, ve kterém k tomu nemá prsty nikdo jiný než hlavní postava a vypravěč příběhu Alex.
Můj komentář obsahuje spoilery, takže pokud jste knihu nečetli, tak raději nepokračujte.
Alex si trest bezpochyby zasloužil, ale svým způsobem mi ho bylo i trochu líto. Navíc mi v knize nepřišel zkažený jen on, ale vlastně i celá společnost. Už jen třeba ta skutečnost, že si jako pokusného králíka vybrali jeho, protože byl po ruce, ale z jeho stejně "povedených" kamárádíčků se nakonec stali policajti, protože je při činu nikdo nechytil. Trest byl sice účinný, ale celá ta metoda mi je tak nějak proti srsti a pochybuji, že by skutečně mohla nějak prospěšně fungovat. Společnost by takového člověka stejně nikdy nepřijala (což se stalo i zde) a taková metoda "napravení" či trestu mi zkrátka přijde nepřirozená, zkrátka asi jako mechanický pomeranč :) A co mi přišlo ještě zvrácenější, byla ona následná Alexova "alergie" na hudbu. Možná by si za svoje činy zasloužil, ztratit něco, co měl rád, ale zničit někomu prožitek z umění mi přijde prostě naprosto nelidské. Zajímavé také bylo opětovné setkání se spisovatelem - ač by asi správný občan měl uvažovat tak, že odpykáním trestu je zločin "splacen", tak oběť se jen těžko zbavuje touhy po vlastní odplatě. Jediné, co mi přišlo zvláštní, byl konec, kde bylo naznačeno, že z toho všeho Alex jaksi "vyrostl". To by bylo pochopitelné, kdyby to byl jen nějaký přidrzlý puberťák, který dělá vylomeniny, krade, sem tam něco roztříská... ale jeho činy byly přece jen o něco závažnější. I tak ale knihu velice doporučuji.
Ako ouldanýmu hjumaníkovi mi šlo rozdrapiť gullivera z toľkých gražných buči, čo tam Alex s frendíkama popáchali. Prvá tretinka búku bola jak horibl balnoj drím, samá blažka, kartáčovanie a tolčokovanie. Potom sa to múvlo do takého psychologicko-sociologicko-politického lejvlu, kde sa tólkovalo o bučích ako frídom, zločin, vina, Bog a trest. Ale minister nitra a vnitra to ustál aj s vládou a opozícia tiež nebola až taká umiernená a nevinná. No a endovalo to surprájsne a chorošne keď sa Alexík decidoval, že čajiny nebude už len tak rozdresovávať a kartáčovať ale fajne s bukrétou si nájde mamúšku pre svojho syna (ktorého, ako pripustil, možno tiež nebude celkom zvládať vychovať). No kurva tak takú pubertu by som asi nechcel zažiť. To je tak keď sa zanedbá výchova a nemá Ti včas kto dať jednu otcovskú...
Netradiční svět, netradiční jazyk, zajímavé téma = neskutečně bláznivá, šokující a strhující kniha. Jsem ráda, že jsem si jí přečetla a určitě se podívám i na film.
Dalo se přečíst i bez větší psychické újmy, ačkoli nepopírám, že hlava mi z toho všeho násilí a týnštiny šejdrem šla. Místy jsem byla téměř šokovaná a zhusená, takže jsem ráda, že jsem nejdřív četla knihu samotnou - na film totiž asi už nebudu mít žaludek. Každopádně tři hvězdičky si ode mě pomeranč určitě zaslouží, nelituji, že jsem se dala do čtení.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie Londýn zfilmováno anglická literatura vězení, věznice punk dospívání budoucnost výtržnictví sociální deviace
Mechanický pomeranč
Ach, bratři moji, hořel jsem nedočkavostí okomentovat tuhle klasiku řádně po týnovsku, ale když jsem zjistil, že už stejný nápad dostali (a zrealizovali) mnozí jiní přede mnou, spokojím se s prostým konstatováním: Pozoruhodná kniha – čistých 100%!
A víc už k tomu netřeba tolknout ani jeden verd!