Matky

Matky https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152047/mid_matky-3OA-152047.jpg 4 163 163

Hrdinky tohoto románu prožívají mateřství v hraničních situacích. Zuzana Lauková počne na sklonku druhé světové války dítě s ruským partyzánem Alexejem, který je vzápětí zastřelen německými vojáky. Zuzana je po válce falešně obviněna ze zrady a těhotná odvlečena do ruského gulagu, kterému velí fanatická důstojnice. Táborová existence je zkouškou přežití pro ostatní, o to víc pro zranitelnou matku s malým dítětem. Po Stalinově smrti je Zuzana díky amnestii propuštěna a konečně se může vrátit domů, jenže její syn je už sovětský občan a kolem krku nosí pionýrský šátek. Zuzanin osud je zároveň provázaný se současností. Vypráví svůj příběh studentce Lucii, která jej chce použít jako zdroj pro svou diplomovou práci. I Lucie řeší vlastní těhotenství a komplikovaný vztah ke své matce, která si pro dceru přála lepší život. Muži hrají v Matkách jen okrajovou úlohu, je to ženský svět, v jehož středu stojí dvě silné ženy, rebelky ve vztahu k matkám, ale nejisté, pochybující bytosti ve vztahu ke svým dětem.... celý text

Přidat komentář

jullien
26.05.2013 5 z 5

Hodně silný příběh. Není co víc psát.

RADOST
21.05.2013 4 z 5

Tragický osud hlavní hrdinky, jednání matek ve vyhraněných situacích. Dopad tohoto jednání na okolí a na jejich děti. Absence otců.
V jakém poměru je mateřství namícháno z emocí a racionality? Velmi silné téma, dobře zpracované. Boční dějová linie studentky Lucie ukazuje, že matky své mezní situace prožívají v každé době, z různých důvodů. Pouhé naznačení nevyrovnaného vztahu Lucie a její matky, dvou nositelek mateřství, má zde větší výsledek, než vysvětlení a vykreslení jejich životního příběhu. Čtenář musí přemýšlet, odpoutat se od vylíčeného dávného osudu Zuzy a porozhlédnout se kolem sebe, zamyslet se nad matkami současnými. Nad jejich rozhodnutími, která pak utvářejí život jejich dětí.


Pihtipudas
15.05.2013 5 z 5

Silný příběh psaný zkušenou rukou vynikajícího autora. Rankov v románu předvedl, jak dokonale se může autor-muž vžít do role vypravěčky-ženy, aniž by cokoliv z toho, co napíše, vyznělo divně nebo nevěrohodně. Je až s obdivem, jak se Rankov dokázal do své hrdinky vcítit a jak opravdový příběh napsal. Velmi čtivý román, kterému se nedá vytknout v podstatě nic. Dvojí linie vyprávění se protíná průběžně až do velkého finále (vedlejší linie o studentce Lucii je však o poznání slabší, než ta hlavní o Zuzaně, která porodí syna v sovětském lágru a celý život musí bojovat o jeho lásku). Po dočtení musíte chvilku jen tak sedět a všechno vstřebat.

valentýna
04.05.2013

Moc hezká kniha, snad jen drobná výtka, že příběh studentky Lucie i syna Alexeje jako dospělého mohl být ještě víc rozvedený, konec je trochu otevřený a tak bych ráda uvítala pokračování, četla se moc dobře.

petulienka126
19.04.2013 4 z 5

Zo zaciatku mi to velmi pripominalo Katerinu Tuckovu, a nieco mi v tej knihe chybalo, mozno som cakala viac rozvity dej mladej studentky, ten autor len tak okrajovo načrtol, ale ako prisiel, tak odisiel, skoda...

Renava
08.08.2012 5 z 5

Po dočítaní posledných strán som ešte dlho ticho hľadela do prázdna a premýšľala. Takýto stav vo mne vedia vyvolať len skutočne dobré knihy, ku ktorým Matky s určitosťou radím. Veľmi ťažká téma, silný, smutný príbeh, príjemný rozprávačský štýl - za toto všetko má pán Rankov môj neskonalý obdiv.

Neprezradím veľa, ak poviem, že Matky sú príbehom mladej ženy, ktorá sa /podľa jej úsudku omylom/ ocitá v gulagu, v ktorom prežije kľučové obdobie svojho mladého života. Životné udalosti spadajúce do tohto obdobia zanechajú trvalú pečať nielen na jej ďalšom osude, ale tiež na osude jej najbližších - syna a matky. Príbeh, ktorý núti čitateľa podvedome analyzovať, ako by sa zachoval na mieste hlavnej hrdinky a ako by riešil jej rozhodujúce životné momenty.. Zároveň sa vynára otázka, ktorým smerom by sa vyvíjal jej osud, keby sa rozhodla inak.. Komu sa dostal pod kožu Solženicynov Jeden deň Ivana Denisoviča, bude nepochybne správnym adresátom i pre túto knihu. A to napriek tomu, že v nej nenájdete nič pozitívne. Skutočne nie..