Matka země

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román venkova, veliká apoteóza prostého rolníka neúnavně obdělávajícího půdu, která je mu skutečnou a nepostradatelnou matkou.

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38869/big_matka-zeme-kxT-38869.jpg 4.578
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Markens Grøde, 1917


více info...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Matka země

Boby17
04. června

Je to kniha o sedlácích, o jejich nezměrné dřině a životní vůli. Děj knihy není zarámován žádným letopočtem, ale podle zřizování telegrafu a koupě žacího stroje jako úplně horké novinky, bych to odhadnul zhruba kolem roku 1900. Norské reálie mě velmi překvapily, protože u nás si do velké hloubi dějin nedokážu představit situaci, že by si člověk jen tak přišel na louku, rozhodl se tam usadit, bez ničeho dalšího zabral půdu, les, začal stavět hospodářství (vždyť to "nikomu" nepatří) a až po několika letech si zábor úředně vyřídil a zaplatil. Dost jsem nevěřil popisu rodinného života, tedy co se týká časových okolností svatby a pak překvapení manžela, že mu žena "najednou" (a bez pomoci) porodila. Pokud s někým bydlím pod jednou střechou, tak těhotenství přece nejde utajit. No, ale budiž, autor má právo si to napsat, jak uzná.
Při tom, co se nyní děje ve světě, by ovšem autor za tuto knihu určitě Nobelovu cenu teď nezískal, protože by ho ochránci lidských práv a hlasatelé politické korektnosti rozcupovali na nudličky a v novinách ukřižovali, a to třeba za větu o rodilé (bílé) Norce: "Ten její ubohý negerský mozeček vymyslel..." nebo za popis nazírání většinové společnosti na Laponce.
Na knížce už je z hlediska jazykového patrné, že byla napsána před více než sto lety, přesto se mi četla docela dobře. Dávám 3,4 bodu, tedy zaokrouhluji na tři. Možná ale hodnocení ještě časem o trošinku pozvednu a zaokrouhlím na čtyři.

evask
26. února

Pěkná poklidná knížka bez konce, protože práce rolníka je taky bez konce. Úcta k práci sedláka - ať se děje cokoli, zasít se musí.


iskovsky
03.11.2020

Pre mňa jedna z najpríjemnejších kníh... požehnaním zeme je slušný a pracovitý človek... všetko čo potrebuje k životu získa vlastnou usilovnosťou a ak je spokojný s tým málom čo získa, tak mu zem pridá k dobru nejaký ten bonus naviac...
vždy si pri tejto knihe spomeniem na začiatok jednej piesne:
"A long time ago came a man on a track
Walking thirty miles with a sack on his back
And he put down his load where he thought it was the best
He made a home in the wilderness"

ziriant
15.08.2020

Kniha je balzámem na nervy drancované dnešním hektickým stylem života, který většina z nás přijala za svůj a který nás svírá v pařátech a likviduje naši přirozenost, naše zdraví i štěstí. Tisíc motivačních příruček o tom, jak žít, by neřeklo a nemotivovalo tolik jako Knut Hamsun v Matce zemi. Člověk si při čtení uvědomí, jak "nesnesitelná je lehkost bytí" (abych si tak dovolila použít název Kunderova románu), jak "snadno" se nám žije se vší technikou a chytrými zařízeními a jak je (některým z nás) z toho občas až k blití. Užívám silného slova, ale to je podle mě stav, k němuž nás postupnými krůčky vede "pokrok". Abych se však vrátila zpět ke knize - doufám, že i společnost a život se jednou vrátí do příjemnějších kolejí, více k přírodě, více sám k sobě a méně ke všem pomůckám, které nám místo usnadnění života akorát zabírají místo v kumbálu i v hlavě. Je mi jasné, že život "jen tak v divočině" je dřina, odříkání, dřina a zase dřina, ač to vyzní sebevíce poeticky, ale na druhou stranu to v sobě má jistě i to krásné čiré štěstí, oproštěné od pomocných látek všeho druhu. Měli bychom si vážit toho, pokud někdy v životě tuhle prostotu a krásu všedního dne ochutnáme, a podržet si ji co nejdéle, tak jako si plánuju podržet i překrásné dojmy z této knihy.

Marianna496
21.05.2020

Na Slovensku vyšla táto kniha s názvom - Požehnanie zeme.Zdá sa mi to autentickejšie lebo táto krásna kniha je o tom,že zem ,pôda je dar od boha a ak jej človek dá svoj pot a mozole požehná ho pokojom,istotou a časom mu vráti všetku námahu.Je to aj kniha o tom,že šťastie je v našej krajine a nie v Amerike a ľudia čo ho hľadajú kade tade bývajú často sklamaní a vykoľajení...doporučujem ju vrele prečítať.

Ozinka
16.05.2020

Mladý Isák přivandruje na sever Norska do místa míle vzdáleného od civilizace a tam začne kácet les, kultivovat půdu, stavět obydlí a postupně budovat rodinu.
Pomalé témpo knihy, bez velkých dramatických zvratů, přesto úžasná. Jedna z mála knih, kdy jsem byla smutná, že už se blíží konec. Potěšení z každné přečtené stránky.

maruska283
25.02.2020

Tohle si v sobě ponesu ještě hodně dlouho. Už je to přes rok, co jsem knihu četla a vzpoměla jsem si na ni nedávno při bouřce, která mi náhle zvedla náladu a já měla pocit, že jsem o něco ochuzená, když se před ní můžu jen tak schovat v bytě. Hamsun utrpěl svým příklonem k náckům, ale jeho dílo bych nezavrhla ani omylem. Takový "primitivismus", který přináší jeho postavy i prostředí, ve kterém žijí, v sobě nese mnohé - je to filsofie, životní styl i duchovní směr.

poz3n
20.11.2019

První desítky stran mě ohromily a já jsem měl pocit, že čtu něco naprosto mimořádného. Kombinace zvoleného jazyka s jakousi "čistotou" přítomných myšlenek a prostředí působila mimořádně všeobjímajícím dojmem. Hamsun mě před Matkou země zaujal svým Hladem, kde byl se svým vyprávěním jasně přímočarý a nenechal mi prostor pro odklon pozornosti. To mě bohužel trochu potkalo ve druhé části Matky země. V momentě, kdy se soustředěné vyprávění najednou odkloní od hlavního hrdiny a jeho usedlosti a vypráví tu kapitolu z jedné sousední farmy, tu kapitolu z farmy jiné, začal jsem se upřímně trochu nudit a uvítal bych, když by se celý příběh opravdu koncentroval pouze na Sellanraa. I tak se jedná o román, který v mé paměti zůstane jako nevšední zážitek s momenty, díky kterým jsem chtěl sbalit kufry a odjet odvodňovat norské parcely a prožít zbytek života v severské divočině.

1