Matka v krizi
Simona Monyová (p)
Říká se, že mateřská láska, je ten zvláštní příjemný pocit, který žena vnímá, když všechny její děti spí. Simona Monyová zastává názor, že mateřská láska je naopak věrným odrazem toho, co jsme ochotné pro děti udělat, obětovat i vydržet, když jsou vzhůru. Matka v krizi je jen začátek! Volné pokračování Vás čeká v připravované knize Matka v koncích.... celý text
Přidat komentář
Dobře se to čte, vlastně jsem to "zhltnul" na dva zátahy, ale taková skepse, co teče pomalu
z každé stránky, je na jednoho moc. Ale uznávám, že nejsem žena samoživitelka.
A několik postřehů autorky mě opět donutilo k zamyšlení nad sebou samým
Čtivá, oddychová knížka. Monyovky mám ráda. Knížka je útlá a vtipně psaná, takže se čte jedním dechem.
Do knížky jsem se pustila kvůli povinné četbě, kdy jsem si měla vybrat něco ze současné české literatury. Volby rozhodně nelituji, Monyová píše svižně a vtipně, ale nemůžete se divit, že se jednoduše nedokážu vcítít do trojnásobné matky, která zažívá trable pro mě tolik vzdálené. Možná, že až budu starší a blíže věkové kategorii, pro kterou je kniha určená, vrátím se k ní a užiju si ji desetkrát víc :-)
Určitě doporučuji přečíst ;o) Jakožto matka 4letého syna a druhého potomka na cestě jsem se s hlavní hrdinkou dost sžila a s každou přečtenou stránkou si představila náš chod domácnosti a říkala si vždycky může být hůř;o) Je to sice humoristicky napsáno,ale spoustu úryvků je tam k zamyšlení...Mě se do paměti vryla rozhovor,kdy hrdince manžel vysvětluje, Že domov je tam,kde se člověk cítí bezpečně a hlavně šťastně,nikoliv kde je naklizeno a jeden na druhého nemají čas...Na což se v dnešní době hodně zapomíná.
Monyovky mám přečtené skoro všechny,ale tato patří k těm nejlepším.Líbí se mi její humor.U jejích knih si člověk odpočine a zasměje.
Autorka popisuje peripetie maminek s krásným nadhledem. Při čtení jsem se v metru musela několikrat smát a to se mi moc často nestává:). I když sama matka nejsem, tak mě knížka bavila. Ze stránek na člověka dýchá její láska k dětem a pozitivní přístup. Určitě tohle nebyla jediná knížka, kterou si od autorky přečtu..
Lehnout na břicho, číst si a opalovat se...oddychová knížka, člověk se začte a skončí s poslední stránkou ... :-)
Útlá knížečka se přečte jedním dechem. I když příběh je dost smutný (a s vědomím ještě smutnějšího konce autorčina života), je psán s humorem a nadsázkou. Myslím, že špatné komentáře jsou většinou od bezdětných čtenářek. Jako matka dvou už dospělých synů jsem si ráda s humorem připomněla jejich dětství i atmosféru doby, o které autorka píše. Už se těším na druhý díl, který na mě čeká u postele.
Knížka humorně popisuje, jak si jedna žena neplánovaně "zavaří" v životě a na celý život...Dobře a rychle se četla, ale určitě ji v budoucnu nebudu nikterak vyhledávat...Každopádně knížka se autorce povedla, zachytila opravdu dle mého realitu a pocity matek samoživitelek, které jsou často velmi náročné, dovedla do toho zakomponovat i humor, který je na druhou stranu potřebný. Je to taková příjemná jednohubka ke čtení.
čtivé a veselé vyprávění.
Knížka se mi líbila. Je malá, vhodná i do MHD aby nám to uteklo.
Útlá knížečka, která se přečte jedním dechem místo časopisu. Je vtipně napsaná, ale už zítra si nevzpomenete, o čem byla. Jak se říká neurazí, ale ani nenadchne.
Když jsem to četla s vědomím, jaký osud spisovatelku potkal, tak mi moc do smíchu nebylo. Možná už v té době kdy to psala / jsou v tom prvky autobiografie/ bylo něco neobvyklého, co vedlo k takovému hroznému konci.
Tak jsem čekala knížku sice plnou starostí s rodinou, ale psanou s humorem a místo toho jsem měla v ruce knížku plnou skepse. Sice čtivá, ale ten příběh mě nebavil. Bylo to stále dokola - jen samé nářky - tak to mě fakt odradilo od přečtení druhého dílu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
Pohodová knížka. Každá z nás se tam určitě najde. :-)