Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.... celý text
Přidat komentář
Pěkný příběh, zajímavý děj, jen se to hůř četlo, protože to je hanácky, ale zvykla jsem si a za hodinku přečtené. :)
Já si nemůžu pomoct, ale mě se tenhle příběh neskutečně líbí. Sama jsem ho hrála na základní škole, byla na něm v divadle a tak mi tak nějak přirostl k srdci.
Budu si ho psát i k maturitě :)
Jedna z nejlepších divadelních her. Drama, které v sobě má všechny prvky. Přečetla jsem to jedním dechem a ten krátký děj mě opravdu tolik bavil. Maryšu známé spíše z parodií, ale myslím že by každý měl znát základní a nejznámější díla jakéhokoliv žánru, protože to rozšiřuje naše obzory.
Na to, že se mi do knížky nejdřív vůbec nechtělo, jsem byla nakonec příjemně překvapená jak mě autor dokázal vtáhnout do děje.
Docela dobře se četla, bylo skvělé pozorovat, jak se postavy postupem času mění díky svému okolí. Nářečí mi ani moc nevadilo. Nejlepší je stejně konec, ono přiznání :-)
Když na vysoké, v momentě, kdy vám kamarádka vaří kafe, prohodíte onu nesmrtelnou hlášku "Odkud je ta káva" a ona nereaguje a i po vysvětlení z ní vypadne, že neví o čem mluvíte, je to katastrofa.
Jedna z naprostých, nejklasičtějších klasik českého dramatu co snad kdy byla napsána, která by měla být povinnou součástí všech maturitních četeb.
Místy jsem se musela pousmát nad zněním nářečí, ale tam sranda končila. Drama, které má rychlý spád a čte se velmi dobře. Hezky zpracovaný příběh nešťastné lásky. I přesto, že kniha není dlouhá, čtenáře rychle vtáhne do děje tak, že člověk opravdu s Maryšou soucítí a k jejím rodičům a Vávrovi má odpor.
Veliké překvapení maturitní četby :) Řeknu upřímně, ten jazyk se opravdu špatně četl. Ale když se začtete, máte dojem, že příběh má opravdu spád. A přece se tam toho tak moc neděje :). V podstatě tě by se dalo říct: psychologické drama z venkova. :)
Tatínku, tak co bude s tó turkyňó, na poli ju žeró ptáci...
Čtivost, dramatický děj, nářečí... to vše a ještě víc, dělá z knihy zajímavou výpravu do minulosti
Klasické dílo české literatury 19. století, které dokáže oslovit i současného čtenáře či diváka. Svědkem je inscenace zlínského divadla, kdy publikum vytahovalo kapesníky. Silný příběh nešťastné lásky. A zase není tolik vzdálen problémům některých současných vztahů.
Opět si mohu na seznam k maturitě připsat knihu, která mě bavila. Ze začátku jsem o tom nebyla přesvědčená, protože to nářeči je mi dost daleké a musela jsem si to domýšlet. Pak jsem si na to zvykla a už se to četlo samo. Závěr mě dost překvapil.
Už jsem asi vyrostl, protože bych nikdy nebyl schopný číst divadlení hry, nicméně nyní si je užívám. Baví mě o to více, když mám koupené lístky do divadla a můžu srovnat předlohu s moderním ztvárněním.
Jedna z knížek vybraných k maturitě. Dílo se mi moc dobře nečetlo, kvůli použitému nářečí a ani mě moc nebavila. Takže těch 90 stran mně dalo celkem zabrat.
Štítky knihy
láska zfilmováno česká literatura venkov svědomí moc vesnice realismus (literatura) dramata český venkov
Strašně miloučká divadelní hra, která vás svým příběhem nezklame