Maryčka Magdonova
Petr Bezruč (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342459/bmid_marycka-magdonova-dKV-342459.jpg
4
235
54
Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály do řeky Ostravice. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení.... celý text
Přidat komentář
Vydání z roku 2017 je kniha s překrásnými ilustracemi a plátěnou vazbou. Velmi vkusné vydání, který příběhu přidává na hodnotě.
K zamyšlení, zda bída ze světa opravdu zmizela... Pochmurne a smutné, ale dříve dost pravdivé. Měla jsem vydání 2017 a je nádherně doplněno ilustracemi.
Byla jsem překvapená, že je tato báseň jako samostatná kniha. Mám ji ráda, líbí se mi, i když příběh básně je velice smutný a ponurý.
Marycku si moc dobře pamatuju ze školních let, museli jsme ji umět nazpaměť.... až díky výzvě jsem zjistila, že existuje i samostatná kniha, našla ji u nás v knihovně a překvapilo mě, že je i s ilustracemi. Vlastně to byla jedna z mála básní, která se mi líbila ze Slezských písní, co si tak matně pamatuju. A líbí se mi i po letech i přes svou ponurou atmosféru a mrazivé poselství.
Pamatuji se když jsme ji četli ve škole, působila na mne pochmurně až děsivě, nyní přečteno znovu a pocity mám podobné, je plná bolesti a bezradnosti.
Krátký příběh o ... nespravedlnosti, bolesti ... lidství. Lépe to popsat neumím. Čtivé, ačkoli nerýmované. A to mi u poezie vždycky trošku kazí dojem. :-)
Poezii prakticky vůbec nečtu. Z dětství ale mám pár básní a sbírek, které se mi líbily už tehdy a dnes snad ještě víc. Jednou z nich je Maryčka Magdonova, kterou jsem si teď po letech znovu přečetla hlavně díky čtenářské výzvě. Petr Bezruč do téhle krátké básně dokázal vtěsnat hořký osud mladé dívky a zároveň kritiku tehdejší společnosti. Jsou prostě umělci, kteří málo slovy dokážou říct mnoho...
O knize Maryčka Magdonova jsem slyšela nespočetněkrát ve školní lavici. Nikdy jsem však neslyšela tento příběh, a nikdy jsem jej nečetla. Až teď. A hodně mě vzal za srdce. Ačkoli se jedná poměrně o krátkou báseň, příběh psaný v poezii, je to velice silný příběh o nešťastné dívce Maryčce Magdonove. Navíc tuto báseň doplňují nádherné ilustrace, které příběhu dodají ještě trochu více...autentičnosti. Nakonec je kniha obohacena o malé zamyšlení nad celým příběhem, nad jeho poselstvím. A mně se to vše moc líbilo.
Nebýt menší "hádky" mezi jedním zákazníkem a mou babičkou, tak bych ani nevěděla, že ta báseň existuje :).
No, ale konečně už teda vím, kdo je ta Maryčka Magdonova, o které mi vždycky říkali. Ta socha na hřbitově - kdo to vlastně je? (říkala jsem si, jak jsem byla malá). A teď už to konečně vím. Ta smutná, depresivní báseň, odtud je teda Maryčka. Smyšlená postava. Pro mě ale důležitá. Moje nejoblíbenější báseň ze Slezských písní. Téhle básni se asi žádná jiná nevyrovná. Petr Bezruč byl bojovník! Patří mu čest. A ty všechny svíčky, svíčičky a květiny mívá na hrobě oprávněně.
Šel starý Magdon z Ostravy domů
v bartovské harendě večer se stavil
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdonova.
Vůz plný uhlí se v koleje zvrátil
pod vozem zhasla Magdonova vdova.
Na Starých hamrech pět vzlykalo sirot
nejstarší Maryčka Magdonova.
Kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš kdo doly má, má srdce taky?
Boj Petra Bezruče o sociální spravedlnost....
Opravdu krásná kniha, ilustrace mi pomohly pochopit....a oblíbit si Maryčku .
Štítky knihy
bibliofilie, bibliofilství, knihomilství poezie česká poezie klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1951 |  Slezské písně |
| 1988 |  Maryčka Magdonova |
| 1952 | Stužkonoska modrá |
| 1954 | Domove líbezný |
| 1961 | Labutinka |
Velmi pochmurná báseň o sociální nespravedlnosti, doplněná ilustracemi od Andrey Tachezy, které temnou náladu ještě prohlubují.