Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537324/bmid_marie-a-magdaleny-662e76367050f.jpg
4
437
437
Jedna rodová linie a stejný osud Pokud nedokážeme svým dcerám předat příběhy o svých chybách, hrozí, že je budou opakovat. Ale jsou to vůbec chyby, když ničeho nelitujeme? Magdaléna, Libuše i Eva vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino kolektivizací rámované dětství končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A každá vypráví o lásce, naději a o vnitřním zdroji síly, která jim umožňuje nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. Všechny vyprávějí i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, jejíž nezdolnost a vzdor kolují v jejich žilách. Ocenění: Prix Renaudot des Lycéens „Román mi připomněl příběh žen z románu Žítkovské bohyně, který jsem načetla zhruba před pěti lety. Téma je ryze ženské, je o síle rodového předurčení, o emancipaci, nezávislosti, o společenském vyčlenění, pokrytectví, touze… Moje rodina pochází z moravského venkova, takže jsem tam našla spoustu situací, které mí blízcí prožívali obdobně.“ Tereza Bebarová, interpretka „Zajímalo mě, jak historie s velkým H ovlivňuje naše životy, i když si myslíme, že od ní jsme daleko a už se nás netýká. Říkám tomu román tří hlasů, čtyř žen a pěti postav.“ Lenka Horňáková-Civade, novinky.cz „Od mládí mě fascinovala Janáčkova opera podle díla Gabriely Preissové Její pastorkyňa. Ten příběh svobodné matky Jenůfy a zavražděného nemluvněte je děsivá tragédie, kterou ovšem obyčejný lid po staletí v různých variacích znova a znova prožívá. Bastardství nebo parchantství je těžký úděl, ale já jsem psala hlavně o jinakosti jako takové. To, že se společnost dívá na ty ženy a děti skrz prsty, že je odsuzuje a vystrkuje na svůj okraj, zároveň dává těm matkám i jejich potomkům právo dívat se na společnost také jinak.“ Lenka Horňáková-Civade, reflex.cz Copyrights: Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2016. Všechna práva vyhrazena. Lenka Horňáková-Civade Vystudovala VŠE a začala se studiem na FFUK, ale před dokončením školy dala přednost cestování a poté se usadila na jihu Francie. Na pařížské Sorbonně vystudovala výtvarné umění, kterému se aktivně věnuje; její kresby jsou použity i v obalu audioknihy. Česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality. Publikace Prioritaire. Praha – Paříž (2013, se spoluautorkou Anne Delaflotte Mehdevi) ukazuje pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Rodinnou ságu Marie a Magdalény napsala autorka francouzsky (česky vyšla v jejím vlastním překladu). Román ve Francii obdržel Prix Renaudot des Lycéens i několik dalších literárních cen a je kladně přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Valérie Zawadská (*1958) Po maturitě získala angažmá v Severomoravském divadle v Šumperku jako elév, o rok později nastoupila na DAMU v Praze. Následovala divadelní angažmá v Západočeském divadle v Chebu a v Městských divadlech pražských. Od 90. let je na volné noze, hostuje hned v několika divadlech a kromě filmu či televize se věnuje též práci pro rozhlas. Hrála téměř v šedesáti filmech, inscenacích a seriálech, ale popularitu jí získal zejména dabing, za který obdržela několik ocenění TýTý i Cen Františka Filipovského. Dále účinkovala v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Mycelium: Jantarové oči (2014), Mycelium II: Led pod kůží (2015), Babička pozdravuje a omlouvá se (2015), Tady byla Britt-Marie (2016), Mycelium III: Pád do temnot (2017). Tereza Bebarová (*1975) Vystudovala herectví na ostravské konzervatoři. Již během studia hrála v Divadle Petra Bezruče, po absolutoriu byla v angažmá v ostravském Divadle Aréna, později i v Národním divadle moravskoslezském a po přesídlení do Prahy v Divadle na Fidlovačce. Roku 2005 obdržela Cenu Thálie za hlavní roli v muzikálu Funny Girl. Aktuálně je členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Působí v dabingu (třikrát získala Cenu Františka Filipovského) a patří mezi nejvyhledávanější audioknižní narátorky. Televizní diváci ji znají ze seriálu Ulice. Dále účinkovala v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Žítkovské bohyně (2013), Dívka ve vlaku (2016), Playground (2017). Lucie Pernetová (*1978) Po gymnáziu nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě, kde zůstala šest let. Poté dostala nabídku angažmá v divadle ABC. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských a spolupracuje s Českým rozhlasem. Hostuje také v Činoherním klubu, v Divadle Palace a je součástí uskupení Veselé skoky. Zahrála si v televizních filmech Dva na schodišti, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák či v seriálu Život a doba soudce A. K. Dále účinkovala v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Sběratel (2015), Dívka ve vlaku (2015), S elegancí ježka (2015), Dívka, která spadla z nebe (2016), Provazochodkyně (2016).... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Giboulées de soleil , 2016
více info...
Přidat komentář
Marie, Magdalena, Libuše a Eva. Čtyři generace žen se stejným příjmením, proč?.. Magdina, Líba ani Eva nevědí nic o svých otcích, jsou nemanželské.. parchanti.. rodové prokletí? Osud? Možná..
V tom světě, v kterém vyrůstaly, to je dost nepříjemné, ale ony jsou nezlomné, hrdé a se svými životy smířené a rvou se s osudem jak to přijde a jak jen to jde..
Je vidět jak krásně je všechny drží ,,pomyslně,, nad vodou nejstarší z nich, prababička Marie..
Pohybujeme se v časové ose od okupace až po normalizaci..
Sledujeme život, každé z nich a že se občas umí pěkně zamotat, tyto čtyři ženy, jsou toho nezvratným důkazem..
Příběhy plné lásky, snů, tajemství i lží..
Za mě perfektní psychologie postav, skvěle vystihnuté myšlenky dětí, dospívajících i dospělých osob..
Kniha se čte dobře, autorka píše s lehkostí, bylo to opravdu skvostné a bavilo mě to moc.. jen mě trošičku štve ten otevřený a dost useknutý konec..
3,5* Moje hodnocení je kapánek vlažnější, ale myslím si, že je to jen a pouze tím, že mám hodně z tohoto žánru načteno a k této knížce jsem se dostala až teď, kdyby byla "první" v řadě, tak by mé nadšení bylo jistě větší. Každopádně osudy tří generací žen v jedné rodině je přesně to, co vyhledávám. Knihu jsem navíc četla ušima, takže každá žena měla svoji interpretku a byl to velmi příjemný poslech. Taky bych si dovolila tuto knížku nazvat jako příběhovou a to je další věc, kterou mám na čtení knih celkově ráda, když to má přesah, má to sdělení a mně nutí nad osudy postav přemýšlet. Za mě ráda doporučím.
Co vyzdvihuji v této knize především, je nádherný jazyk . Autorka se vyloženě mazlí se slovy .
Příběh čtyř žen, které spojují rodinná pouta a podobný životní osud je velmi příjemným čtením o ženách, které se svým způsobem praly s osudem , stejně tak jako s komunistickým režimem . Doporučuji .
Přečetla jsem za jeden den. I když mám informace, jak to tady 40 let po II.světové válce probíhalo, jsem ráda za knihy, které to poutavou formou přiblíží těm, co nezažili socialismus. Je potřeba, ať to nevymizí z paměti lidí a ať si všichni včetně mě uvědomíme, jak se máme dobře, navzdory těžkostem, co nás obklopují... můžu pořád říci...ještě dobrý. Obdivuji všechny 4 ženy, jak se popraly s osudem a ledacos zvládly, protože musely.
Audiokniha :
Kniha vypráví o nelehkém životě tří žen v jedné rodině. Kniha se hezky poslouchala.
Knihu jsem měla jako audio a jsem nadšená. Charakteristika knihy: syrová, pravdivá ... Autorka píše velmi pěkně, nedokončené náznaky dávají prostor pro přemýšlení. Zcela ale chápu, že se každému nelíbila. Kniha není odpočinkovka. Kniha není o hrdinkách, které se postavily celému světu, kniha je o běžných a přirom silných ženách, pravdivých. Žijí ve světě, který není ani černý, ani bílý. Žijí v době komunismu, se kterým nesouhlasí, ale nebojují (jako většina lidí žijících v té době). Ony prostě žijí.
Komentáre k tejto knihe sú dosť nejednotné. Osobne sa prikláňam skôr k tým pozitívnym. Potrebujem občas preložiť svoje obľúbené detektívky, thrillery a horory niečím jemnejším, Tak ako iných, i mňa tu zarazila divná scéna s ruským vojakom, no inak fajn, rýchle časové posuny mne nevadili a nemyslím, že by tým bol dej zmätený, ako napísal niekto nižšie. Najviac ma bavila Evina časť (doba i môjho detstva) a je mi ľúto, že bola najkratšia a tak čudno useknutá. Chcela by som vedieť viac. Dostala sa raz k moru?
Začátek byl skvělý , příběh Magdalény měl spád a živý děj. Libuše byla o něco horší a Eva byla už opravdu nuda. Jazyk krásný.
V knize jsou silnější a slabší místa. Občas to trochu drhlo, občas trochu tlačeno na sílu. Některé myšlenky v knize mě zaujaly. Dovedla bych si knihu představit spíše jako scénář k filmu, stala by se poměrně stravitelnější.
Rodinné ságy mívám ráda. Navíc autorka má jako výtvarnice zajímavé obrazné vidění světa, ale tady se pokusila propojit trochu moc témat dohromady a úplně se to nepovedlo - místy je to křečovité a také někdy nelogické. Jde o historii nemanželských dcer ve venkovském prostředí, doplněnou tématem nedostatku komunikace v rámci rodiny, což by, myslím, samo o sobě stačilo a poskytlo zajímavý námět, ale autorka se to ještě rozhodla propojit s hlavními dějinnými událostmi v Československu dvacátého století, a to už je trochu moc. Ještě u Magdalény to celkem funguje, ale v případě Libuše už situace nedávala žádný smysl. Navíc to celkově tak nějak působí, jako by hrdinky žily zcela odtržené od vnějšího světa, takže vůbec netuší, co se kolem děje. Jistě, jedná se o zapadlou vesnici, ale některé pracují nebo chodí do školy do města a je to už i doba běžně dostupného rozhlasu, takže míra nevědomosti postav mi přijde přehnaná. Každodennost je podaná skvěle, ale ty zvraty jsou takové moc na sílu.
Kniha se mi líbila. Naprosto mě fascinuje,jak během poměrně krátké doby došlo ke změně morálky..dnes je běžné a normální mít dítě a být svobodná, některé dámy dobrovolně nechávají v rodném listu prázdnou kolonku "otec" a poměrně nedávno by toto bylo jako vypálený cejch...navíc ten obrat ve vnímání manželství a nerozlučnosti ...Madinu řezal manžel jako koně a ona nejen že zůstala, ale dokonce mu pomáhala, všichni to věděli atp. to by dneska snášela málokterá. Vlastně jak vzpomínám, taky jsem měla v 80tych letech spolužačku, která vyrůstala u babičky. Až do konce 4.tridy bydlela na vesnici, její matka s novým manželem a nevlastní sestrou byli ve městě. Počátkem páté třídy si ji vzali do města. Nějaký cejch původu ani posměch si tedy nepamatuji. Jen to, že jsem jako dítě nemohla pochopit, že ji nechce máma. Moc fajn průlet polovinou 20. století
Mě knížka moc nesedla. V hodnocení souhlasím s Vestičkou. Samostatná žena si vezme špatného bratra.... atd. Přesně moje mínění. Mám ráda ságy, silný ženský postavy, ale tenhle příběh mě nezaujal.
Cesta historií našeho státu od druhé světové války až po osmdesátá léta minulého století a generační příběh žen, které se v životě dopouštějí až schematicky stejných chyb. Námět mě zaujal, způsob zasazení osudů jednotlivých hrdinek do kontextu proměny dějin také. Občas jsem sice absolutně nechápala jejich jednání, ale to nebylo o mě - každý člověk je jiný, osobitý a sní a věří jiným věcem. Navíc se příběh odehrává v úplně jiné době a jiném prostředí, morálka byla nastavena naprosto jinak, než ji vnímáme dnes. Moc mi ale nesedl způsob psaní autorky, občas mi přeskakování v ději přišlo dost chaotické, některé situace zase moc rychle ukončené, očekávala bych větší dotaženost a možná i trochu více vysvětlení.
I vzpomínky jednotlivých hrdinek, které se prolínaly celým příběhem, mi často přišly do děje dost nečekaně a nelogicky vloženy a občas na můj vkus dost násilně přerušovaly současný děj a aktuální dějovou linku. Možná bych uvítala i větší celkovou vyváženost, všechny ženské postavy byly vykresleny jako silné osobnosti, i když zpočátku většinou poznamenané mírnou naivitou, kterým osud spíš nepřál a statečně se s ním pak rvaly, zatímco všichni muži tady působily záporně a slabošsky. Opět absolutně černobílá varianta, která obvykle v běžném životě moc nefunguje.
Ale celkově knihu hodnotím spíš pozitivně, vždycky jsem ráda, když objevím nějakého dalšího českého autora, jehož knihy stojí za to číst. A jsem moc ráda, že jich v poslední době přibývá dost a dost.
Poslouchali jsme s tátou při louskání ořechů. Táta dává ***, protože je až moc hodnej. Strašně nelogická kniha, psaná Češkou francouzsky pro Francouze. Paní Lenka je jistě Kundera, ale já od ní už nic číst nebudu. Děj zcela nelogický, naprosto o ničem. Ta proslavená jahodová!!! marmeláda koncem!!! srpna!!! je ještě logická v porovnání s tím, že např. no se vším. pozastavuji se nad tím, že spoiler: spolupracovnice a milenka neví o tom, že její muž má jinou rodinu. Že si mladá, samostatná žena vezme toho špatného bratra, že nezkušená dívka padne do náruče ruskému vojákovi po té, co ho viděla jen jednou z dálky, že je u toho nachytá její nevlastní otec, voják uteče a otec ji znásilní. A pak to dítě nechává trávit víkendy u toho , koho? Byl to její otec? A nebo otec byl ten voják? Je to lekce české historie pro Francouze, s poučením nakonec, že v Paříži je nejlíp. No dnes už určitě ne. A soudruh Da Vinči určitě učitelky neříkaly. Já vím , rozdíly mezi tímto a minulým režimem je příliš nepatrný, a tak je potřeba si vymýšlet a lhát, aby děti náhodou nepochopily.
Ten roman byl jako obraz. Moc se mi libil, postavy, jejich postoje i premysleni. Krasna kniha. Jedina od teto autorky, ktera me bavila.
Na knihu jsem se těšila, ale proběhlo trochu zklamání. Styl psaní mi vůbec neseděl, příběh běžný, závěr to trochu vylepšil. Na toto téma je spousta lepších knih.
Neuvěřitelně čtivě napsaný román o ženách. Doufáte, že to jak život potrápil jednu generaci, nestane se i té další. Držíte jim palce a hltáte jednu stranu za druhou. Rozhodně doporučuji.
Román o chybách přenášených z matek na dcery, které čeká stejný osud spojený nitěmi z výšivek. Přesto jsou všechny plné touhy po svobodě a snaží se jít životem se vztyčenou hlavu, ale já jsem postrádala nějakou bojovnost a chuť životy změnit. Otcům v knize není věnováno vůbec žádné místo. Vadilo mi, že všichni muži do jednoho jsou zde vylíčení jako slaboši, násilníci, hlupáci. S tímto jsem se už setkala v jiné knize. V tomto románu je dle mého názoru také mnoho nevyřčeného a já si nerada domýšlím. Je trochu znát, že kniha byla napsána hlavně pro francouzské čtenáře s exkurzí do historie Československa, kdy se zbytečně popisovaly tisíckrát známé události nebo třeba zvyky Velikonoc. Pro mne to historické pozadí bylo spíše jen okrajové a obešla bych se i bez něj. Styl psaní mi vyhovoval, místy z knihy dýchalo poetično, ale asi jsem měla větší očekávání.
Štítky knihy
ženy 20. století rodinné vztahy rok 1968 socialismus vesnice osudy žen ságy matky a dcery český venkov
Autorovy další knížky
| 2017 |  Marie a Magdalény |
| 2019 |  Grófka |
| 2010 | Provence jako sen |
| 2020 | Symfonie o novém světě |
| 2011 | Lanýže |
Ať už se vám bude, nebo nebude líbit obsah, tak jedno kniha opravdu má. Nádherný jazyk.