Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537324/bmid_marie-a-magdaleny-662e76367050f.jpg
4
440
440
Jedna rodová linie a stejný osud Pokud nedokážeme svým dcerám předat příběhy o svých chybách, hrozí, že je budou opakovat. Ale jsou to vůbec chyby, když ničeho nelitujeme? Magdaléna, Libuše i Eva vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino kolektivizací rámované dětství končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A každá vypráví o lásce, naději a o vnitřním zdroji síly, která jim umožňuje nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. Všechny vyprávějí i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, jejíž nezdolnost a vzdor kolují v jejich žilách. Ocenění: Prix Renaudot des Lycéens „Román mi připomněl příběh žen z románu Žítkovské bohyně, který jsem načetla zhruba před pěti lety. Téma je ryze ženské, je o síle rodového předurčení, o emancipaci, nezávislosti, o společenském vyčlenění, pokrytectví, touze… Moje rodina pochází z moravského venkova, takže jsem tam našla spoustu situací, které mí blízcí prožívali obdobně.“ Tereza Bebarová, interpretka „Zajímalo mě, jak historie s velkým H ovlivňuje naše životy, i když si myslíme, že od ní jsme daleko a už se nás netýká. Říkám tomu román tří hlasů, čtyř žen a pěti postav.“ Lenka Horňáková-Civade, novinky.cz „Od mládí mě fascinovala Janáčkova opera podle díla Gabriely Preissové Její pastorkyňa. Ten příběh svobodné matky Jenůfy a zavražděného nemluvněte je děsivá tragédie, kterou ovšem obyčejný lid po staletí v různých variacích znova a znova prožívá. Bastardství nebo parchantství je těžký úděl, ale já jsem psala hlavně o jinakosti jako takové. To, že se společnost dívá na ty ženy a děti skrz prsty, že je odsuzuje a vystrkuje na svůj okraj, zároveň dává těm matkám i jejich potomkům právo dívat se na společnost také jinak.“ Lenka Horňáková-Civade, reflex.cz Copyrights: Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2016. Všechna práva vyhrazena. Lenka Horňáková-Civade Vystudovala VŠE a začala se studiem na FFUK, ale před dokončením školy dala přednost cestování a poté se usadila na jihu Francie. Na pařížské Sorbonně vystudovala výtvarné umění, kterému se aktivně věnuje; její kresby jsou použity i v obalu audioknihy. Česky vyšly její knihy Provence jako sen (2010), Lanýže (2011) a Pohlednice z kavárny (2015) – každá z nich jiným literárním jazykem odráží autorčino vnímání (jiho)francouzské reality. Publikace Prioritaire. Praha – Paříž (2013, se spoluautorkou Anne Delaflotte Mehdevi) ukazuje pohled dvou žen-cizinek, z nichž každá žije v rodné zemi té druhé. Rodinnou ságu Marie a Magdalény napsala autorka francouzsky (česky vyšla v jejím vlastním překladu). Román ve Francii obdržel Prix Renaudot des Lycéens i několik dalších literárních cen a je kladně přijímán jak kritikou, tak čtenáři. Valérie Zawadská (*1958) Po maturitě získala angažmá v Severomoravském divadle v Šumperku jako elév, o rok později nastoupila na DAMU v Praze. Následovala divadelní angažmá v Západočeském divadle v Chebu a v Městských divadlech pražských. Od 90. let je na volné noze, hostuje hned v několika divadlech a kromě filmu či televize se věnuje též práci pro rozhlas. Hrála téměř v šedesáti filmech, inscenacích a seriálech, ale popularitu jí získal zejména dabing, za který obdržela několik ocenění TýTý i Cen Františka Filipovského. Dále účinkovala v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Mycelium: Jantarové oči (2014), Mycelium II: Led pod kůží (2015), Babička pozdravuje a omlouvá se (2015), Tady byla Britt-Marie (2016), Mycelium III: Pád do temnot (2017). Tereza Bebarová (*1975) Vystudovala herectví na ostravské konzervatoři. Již během studia hrála v Divadle Petra Bezruče, po absolutoriu byla v angažmá v ostravském Divadle Aréna, později i v Národním divadle moravskoslezském a po přesídlení do Prahy v Divadle na Fidlovačce. Roku 2005 obdržela Cenu Thálie za hlavní roli v muzikálu Funny Girl. Aktuálně je členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Působí v dabingu (třikrát získala Cenu Františka Filipovského) a patří mezi nejvyhledávanější audioknižní narátorky. Televizní diváci ji znají ze seriálu Ulice. Dále účinkovala v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Žítkovské bohyně (2013), Dívka ve vlaku (2016), Playground (2017). Lucie Pernetová (*1978) Po gymnáziu nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě, kde zůstala šest let. Poté dostala nabídku angažmá v divadle ABC. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských a spolupracuje s Českým rozhlasem. Hostuje také v Činoherním klubu, v Divadle Palace a je součástí uskupení Veselé skoky. Zahrála si v televizních filmech Dva na schodišti, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák či v seriálu Život a doba soudce A. K. Dále účinkovala v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Sběratel (2015), Dívka ve vlaku (2015), S elegancí ježka (2015), Dívka, která spadla z nebe (2016), Provazochodkyně (2016).... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Giboulées de soleil , 2016
více info...
Přidat komentář
Příběh obyčejných žen zasazený do významných okamžiků našich dějin. Už to bylo zpracované mnohokrát. Ale není to okoukané, je to dobře napsané, bavilo mě to. Hodnotím 3,5*.
Na knihu jsem se moc těšila. Rodinné, generační příběhy, napříč historií, plné tajemství, osudových zlomů, chyb, lásky, zrady apod. mám moc ráda. Bohužel mě kniha zklamala. Zdaleka nenaplnila má očekávání.
Čtenáři tu zmiňují Slepou mapu od Mornštajnové - ano, také tam vidím určitou podobnost, jen ta Slepá mapa byla daleko povedenější.
Přemýšlím, co mi na M+M "vadilo"... Nejvíc asi ta náznakovost, naťukne se tu něčí osud, ale hned se do něj zase utíká. Jak se vedlo Magdině, když po porodu Libuše odešla do města? To se čtenář nedozví, jen dcera Líba se ve své části knihy zmíní, že teď, kdy jí je sedm let, bude se její máma Magdina vdávat. Nebo bych si moc ráda přečetla víc o životě Libuše po té osudné noci. Ne, opět klapka, střih, konec a pár střípků má čtenář šanci pochytit až v sekci Libušiny dcery Evy.
Uvítala bych, kdyby přibylo o 100 stránek víc a příběh by byl propracovanější, plnější, obsažnější. Přijde mi, že autorka se ten slabý děj snažila dohnat/nahradit filozofickými a hlubokomyslnými myšlenkami a úvahami, na mě to ale teda moc nefungovalo...
Ale když pro nic jiného, tak pro tuhle pasáž stálo za to knihu přečíst:
"Můžeme být šťastní jen tak, pro nic. Nevím, jestli právě tohle není to největší štěstí, být šťastný pro nic, z ničeho. A vědět o tom, Díky tomu vědomí je to štěstí vzácné a hřejivé.
Kolikrát jsem slyšela, jak si lidi lítostivě stýskají: " Jéje, jak my jsme tenkrát byli šťastní, jenomže jsme o tom nevěděli a pořádně si to neužili." Bývá to snad jen šálení, prázdné řeči starochů plné lítosti a nostalgie?
Slíbila jsem si, že budu na štěstí číhat, a až půjde kolem mě, budu si ho užívat..."
Na tuto knihu jsem se moc těšila. Generační ságy, osudy silných žen na pozadí historie, to je "můj šálek čehokoliv" . Jenomže kniha mě v mnohém zklamala. Moc filozofování, možná záměrně nevysvětlené věci, ale to může být i neschopnost autorky ty věci skutečně vyjasnit. Závěr mi trochu připomněl Podbrdské ženy. Opravdu je útěk z našeho "českého rybníčku" jediným možným řešením?
Dva večery čtení a bylo po knížce. Krásně napsané. Všechny příběhy se tak prolínají a poslední dvě stránky to všechno "obrátí" vzhůru nohama. Co by se stalo, kdyby... Za mě skvělá knížka.
Jak už je napsáno v předchozích komentářích, příběh knihy popisuje osudy žen po tři generace. Kniha se mi četla velmi dobře, byla to taková odpolední "jednohubka". Osudy jednotlivých žen byly zajímavé, každá nesla ten "svůj" úděl/osud a dokázala se s ním poprat. Bohužel na knize mě zamrzelo, že autorka místo, aby se více rozepsala o osudech hlavních hrdinek do hloubky, spíše popisovala historické události v té dané době. Ale i tak, knihu určitě doporučuji.
moje první kniha od autorky a skvělá,,,moc pěkně napsaná,,čtivá,smutná a namluvená užasně,,,audioknihy to je ted láska,,,těším se na další knihy autorky,,,, Audiokniha
Takovéto romány bych mohla číst pořád, mám totiž pocit, že vždy je tak kus autorky, která knihu dělá jedinečnou. Zajímavé příběhy žen jedné rodiny v průběhu let. Čtivé a jímavé.
Silná kniha o silných ženách, ale v jiném smyslu než jak jsme zvyklé o nich slýchat v té feministické hysterii v současnosti.
Knížka se mi četla dobře, ale místy jsem měla pocit, že jde o stručné výpisky z dobrého románu. Asi bych uvítala, kdyby knížka byla silnější a děj obsáhlejší. Víc se mi líbí autorčiny knížky, které popisující život v Provence.
Krasny dojemny a silny pribeh o zenach a dopadu udalosti odehravajicich se v uplynulych dekadach na jejich charaktery a starosti v beznem zivote.
Mam rada i pani Mornstajnovou, ale ta oproti Civade pise mnohem jednoduseji, i temata zpracovava co nejsdelnejsi formou. Zato Civade pracuje v textu i s hloubkou, casto nepopsanymi pocity a navic skvele ovlada jazyk. Jsem nadsena.
Precteno za jeden vecer, takze to rozhodne nebylo spatne. Mam tyhle vicegeneracni romany moc rada, jen skoda, ze tenhle byl tak kratky a autorka venovala vic usili do popisu vysivani nez hlavnich hrdinek/deje.
Na knihu jsem se těšila, ale přišlo spíše zklamání. Výhodu to mělo v tom, že to bylo krátké. Děj byl nijaky, bez větších zajímavostí. Spousta věcí nevysvetlenych a když tak jen v naznacich. Četla jsem na toto téma lepší knihy. Tři hvězdy dávám za dobrý začátek.
Velice intimně napsaný příběh několika generací žen, které si předávají nechtěné dědictví.
Čtivý příběh o těžkém životě žen jedné rodiny napříč generacemi. Toto téma je vcelku populární, věnuje se mu víc českých autorek. I tato kniha je čtivá a zajímavá. Můžem sledovat jakýsi vývoj v rozhodování o svých životech a dětech od Marie po Evu..v jejich touze žít život nepoznamenaný společenským stigmatem, v jejich touze osvobodit se z uměle vytvořené hanby. Evina dcera, pokud bychom ji znali,by byla jistě ještě svobodnější!
Mám ráda blízkohistorické ságy /příběhy, hlavně z venkova - 19.-20. století. Houževnatost venkovských lidí, jejich skromnost, vůli přežít za každou cenu.
Bohužel dávám toto hodnocení, protože mi vůbec nesedl styl vyprávění. Námět a vše dobré, ale to zpracování... No asi nic pro mě, a to že mám velmi v oblibě tyto několikagenerační ságy.
Štítky knihy
ženy 20. století rodinné vztahy rok 1968 socialismus vesnice osudy žen ságy matky a dcery český venkov
Autorovy další knížky
| 2017 |  Marie a Magdalény |
| 2019 |  Grófka |
| 2010 | Provence jako sen |
| 2020 | Symfonie o novém světě |
| 2011 | Lanýže |
Román o chybách přenášených z matek na dcery, které čeká stejný osud spojený nitěmi z výšivek. Přesto jsou všechny plné touhy po svobodě a snaží se jít životem se vztyčenou hlavu, ale já jsem postrádala nějakou bojovnost a chuť životy změnit. Otcům v knize není věnováno vůbec žádné místo. Vadilo mi, že všichni muži do jednoho jsou zde vylíčení jako slaboši, násilníci, hlupáci. S tímto jsem se už setkala v jiné knize. V tomto románu je dle mého názoru také mnoho nevyřčeného a já si nerada domýšlím. Je trochu znát, že kniha byla napsána hlavně pro francouzské čtenáře s exkurzí do historie Československa, kdy se zbytečně popisovaly tisíckrát známé události nebo třeba zvyky Velikonoc. Pro mne to historické pozadí bylo spíše jen okrajové a obešla bych se i bez něj. Styl psaní mi vyhovoval, místy z knihy dýchalo poetično, ale asi jsem měla větší očekávání.