Maminka
Jaroslav Seifert
Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vjí, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. S ilustracemi Jiřího Trnky patří knížka do zlatého fondu české literatury a do pokladnice Albatrosu.... celý text
Přidat komentář
Zjeví se někdy volán nevolán kapitán Nemo nebo Korkorán....Něžné verše pana Seiferta,které v několika vydáních ilustroval Jiří Trnka.Ty byly upraveny pro děti.Některé básně jsou zde navíc,např.Píseň o jízdě na kolenou,Píseň o slabikáři.Některé chybí.Myslím,že to však vůbec nevadí.Vždycky říkám,že každé dítě by mělo mít v knihovničce Maminku,Broučky a Malého prince.Tak jsem se také postarala,aby je mé děti a vnoučata měli.Každý z nich má svoji osobní Seifertovo Maminku.Jenom na ty dva nejmenší ještě čekají v mojí knihovně.Mám s ilustracemi Jiřího Trnky,Karla Svolinského,Ludmily Jiřincové.Ale už teď vidím,jak kupuju jiné,protože nevím,které se vzdám.Komu je smutno,potřebuje pohladit,nebo se jen tak rozněžnit a zavzpomínat, ať si přečte Maminku.
Krásné. A jsem ráda, že jsem si to přečetla až v dospělosti, když mám sama děti. Je to pak o to víc dojímající.
Cetla jsem jako mala. Ze zacatku jsem knihu nechtela ani videt nelibil se mi celkovy vzhled..Ale pak jsem se zamilovala, do versu
Maminka. Nejdražší bytost, která když jednou odejde, jako by odešlo kus vás samých. Ta moje nás opustila před pár dny. Je to bolestné a je to realita. Tyto verše mi dávají naději, že věděla jak moc ji mám ráda. Věděla a ví to. Protože, někde tam …
Maminko moc mi chybíš.
Není snad kniha, která by v sobě měla tolik čisté a upřímné lásky, tolik krásných slov a pohlazení, tolik úcty... Pan Seifert mě provedl mými zážitky z dětství, probudil pár vzpomínek, zalil mé tváře slzami dojetí. Snad i mé děti ji jednou budou číst s láskyplnými pocity jako dnes já.
nejhorší knížka co jsem kdy četl ale když za 14 dní odevzdáváta povinou četbu tak se hodí
Když jsem tuto sbírku dočetla, musela jsem hned zavolat mamce, abych ji řekla, že ji mám moc ráda. Nejdříve se ptala, co se mi stalo, tak jsem se přiznala, že jsem ji potřebovala slyšet a říct ji to a ona s nedůvěřivostí v hlase se hned ptala- ... ale nejsi nějak nemocná,že ne?...Je spousta možností, jak říct mámě, že je pro nás důležitá a že si ten svět bez ní nedovedeme představit , když se zamyslím nad sebou , nad svou mamkou, nad svými dětmi- asi se tenhle cit dáváme vzájemně najevo jiným způsobem, ale taky mám už 5 let schovanou v telefonu smsku, kterou mi napsal syn, když mu bylo smutno- Mami, mám tě rád . Tenkrát jsem u toho brečela ( a brečím dodnes), ale jako dcera jsem vlastně úplně zapomněla, jak to ty mamky rády slyší.... Díky pane Seiferte
Ty verše mluví samy za sebe...
Maminčina kytice .... Dost růží už jsem viděl v žití
Nakonec zbylo těchto pár
Dost měl jich mnohé toužil míti
a život přešel jsem už stár......
Tohle byla jedna z prvních knížek, které jsem jako malá přečetla. Básně jsou krásné, jednoduché, občas smutné. Každopádně tahle kniha zabírá i teď čestné místo v mé knihovně a doufám, že moje děti v ní najdou stejné zalíbení jako já.
Poezie, která pohladí až po duši. Knihu jsem četla na etapy a k některým básním se vracela, některé jsem předčítala malému synovi. Seifert byl prostě pan básník a ta Nobelova cena je rozhodně zasloužená. Maminka s ilustracemi Jany Kiselové-Sitekové je něžná publikace, která potěší každého vnímavého čtenáře.
Většinou lyriku moc nemusím, ale Maminka byla taková kraťoučká a "miloučká", že se mi to nakonec moc líbilo :)
Krásné smutné čtení. Vyvolalo to ve mně stesk po matce, po době kdy byl autor dítětem... Píše o tom, čeho si v dětství nevážíme a v dospělosti litujeme, co jsme měli za poklady...
Krásně dokáže vtáhnout do atmosféry.
Jemné, tuze krásné...když se básník nostalgicky rozněžní, vznikne skvost.
(Co jsme jednou milovali, milovat budem dál)
Štítky knihy
maminka poezie česká poezie klasická literatura
Část díla
Autorovy další knížky
1925 | Na vlnách TSF |
1999 | Všecky krásy světa |
1971 | Maminka |
1950 | Píseň o Viktorce |
1984 | Býti básníkem |
Krásná kniha s nádhernými verši a ještě hezčími zrýmovanými povídkami. Některé mě sice rozesmutní, ale i tak z této knížky mám dobrý pocit.