Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/190863/bmid_maly-princ-Lah-190863.jpg
4
16256
16256
Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijákovi plná láhev, podnikateli peníze a panovačnému králi nezměrná moc.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince , 1943
více info...
Přidat komentář
Ještě mi nikdy nic tak smutného nezpůsobilo tak nádherné pocity ..
Nikdy neomrzí a vždy na ní mám náladu :)
Takhle knížka mě přivedla akorát tak do depresí, nemyslím si, že by měla být pro děti. Nevím proč o ní tolik lidí básní, asi je to na mě až příliš velké umělecké dílo.
Pokaždé když ji přečtu, tak je to jiný příběh. Klasika opravdu nikdy neumírá, v tomto případě to platí dvojnásob.
Pro mě velmi krásná kniha. Jsem spíš fanoušek fantasy/sci-fi a knížku jsem četla jen kvůli maturitě, ale velmi mě bavila. Kniha nejspíš nesedne všem, taky jsem k ní byla skeptická, ale překvapila mě. Člověka to donutí zamyslet se nad svým životem a zjistí, že to co má, je vlastně všechno, co k životu potřebuje. Knížka, která vezme za srdce :)
Čtu si tady ty komentáře... Někomu hold kniha na strunu nezabrnkala. Citové pohnutí, které nám tento příběh způsobí je hlavním přínosem. Pohnutí znamená posun...
Moc pěkná kniha :)Jen by mně zajímalo spásl beránek květinu nebo ne to se asi nikdy nedozvíme :(
Opěvovaná klasika... která však v mém případě moc nezafungovala. Toto dílko na mě zapůsobilo spíše jako shrnutí obecných pravd, poučení a klišé... čili nic moc nového pod sluncem. To vše zabaleno do jakéhosi rozpačitého příběhu o malém chlapci... No, asi neoplývám tou správně naladěnou vlnou emocí. Jednu hvězdu navíc si však jistojistě zaslouží krásné ilustrace. :)
Je mi líto, ale Malý princ mi nepřijde ani tolik moudrý jako spíše skepticky přechytřelý. A taky si myslím, že kdyby jej většina jeho milovníků poznala v reálném životě, musela by ho mít jen za suchopárného chytrolína a nudného patrona. Ten kluk (Malý princ) je případ pro psychiatra! Všechno vidí černě, popř. černočerně, a i když mluví o lásce nebo přátelství, zní to jako nekrolog.
P.S. Nikdy jsem taky nepochopil konec knihy! Chtěl Malý princ zemřít, protože poznal, jak je svět špatný? To by bylo ovšem krajně negativní! Co všechny ty děti - resp. jejich milé mamky - uchvácené tímto dílem? Ví vůbec, co je tak uchvacuje, potažmo, co je na tom uchvacovat má? Tím si opravdu nejsem jist.
Pod názvem knihy a jejím obalem si člověk představí příjemný příběh o malém princi. Opak je ale pravdou...Je to příběh plný deprese z lidí, světa a všeho kolem. Člověk, který tuto knihu psal chtěl poukázat na složitost světa dospělých. Nebo spíše jak svět dospělých je ve většině případů nepravdivý, lživý a předstíraný. Do jisté míry má pravdu. Ale proč tak podivný konec? Neměl tomu přátelství mezi princem a člověkem dát přece jen větší šanci? A nebo ta šance byla právě ta odlišnost a vzdálenost obou postav??...Kdo ví....
Upřímně řečeno...... To je ta nejdojemnější kniha, kterou jsem kdy četla. Nádherné. A konec?? Dočítala jsem ji cestou do práce v MHD...dalo mi hodně zabrat, abych neplakala. Určitě si ji přečtu za pár let znovu, jsem zvědavá, jestli mi dá něco jiného. Myslím, že ano :-)
S kamarádkou jsme si došly do knihovny , obě si tuto knihu pujčily a začaly ji číst nastejno. Chtěly jsme po přečtení knihy prodiskutovat, jak jsme pochopily děj. Zajímalo nás, jestli obě děj pochopíme jinak, i když jsme téměř stejně staré (16, 17). Obě jsme děj pochopily jinak. Kniha vás určitě donutí zamyslet se.
Kniha kterou každý pochopí jinak.. každý má jiný úhel pohledu:) malý princ aneb klučina co se snaží pochopit svět dospělých který občas nechápu ani já sama.. :) Výborná kniha.
Napsat citaci toho, co napsal sám spisovatel, je myslím zbytečné,. Každý kdo četl, si určitě uchoval v hlavě právě to, co mu přišlo nejvíce srdci vlastní a moudré..
Kdo nenašel nic, musel alespoň na chvilinku zavzpomínat na to, jaké to bylo být dítětem a mít spousty otázek k pochopení života dospělých ..
Pro mě neskutečný zážitek mouder a pravd..
Musím říct, že jsem tuto knihu milovala. Dá se říct, že stále miluji. Ale můj pohled na ni se značně změnil po přečtení výkladu od Drewermanna (Co je důležité, je očím neviditelné). Brala jsem Malého prince jako knihu plnou nadějí, ale ukázalo se, že jsem ji akorát špatně pochopila. Určitě se najde velká spousta lidí, která tento výklad odsoudí, ale rozhodně stojí za to si ho přečíst. Takže ano, stále tuto knihu miluji, ale její přečtení už ve mně vyvolává jiné pocity - místo povznášející naděje přichází smutná melancholie.
Kniha, která se dá číst v každém věku, ale v každém věku ji člověk pochopí jinak, což je na ní nejkouzelnější. Pro děti zajímavý příběh a pro dospělého kniha plná životní filozofie.
Ve škole jsme ho poslouchali jako audioknihu a hlas Jiřiny Jiráskové mě tak nehorázně iritoval, že jsem měla chuť pokaždé, když se princ 'zasmál', třísknout hlavou o lavici. Příběh mě vůbec neoslovil, asi nejsem filosofická duše, ale nevidím v tom nic úžasného. Malý princ je podle mě docela přeceňované dílo, ale nejsem žádný odborník. Po poslechu jsem knihu rázně vyškrtla ze svého seznamu k maturitě. Nelíbilo se mi to a ani si nemyslím, že do příběhu někdy 'vyrostu'.
Štítky knihy
vesmír pohádky zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Malý princ |
| 1962 |  Noční let |
| 1965 | Země lidí |
| 2018 | Citadela |
| 1967 | Válečný pilot |
Hned od začátku čtení téhle knížky, se mi neustále dokola vybavovala příhoda, kterou mi vypravovala moje sestra.
Její 4-letý syn Adam si vybarvoval omalovánky, na kterých byl velký slon. Adámek celé omalovánky se slonem začmáral zelenou pastelkou. Když se ho moje sestra ptala, proč ho takhle celého zamaloval, s logikou dětského myšlení ji sdělil: "Ale maminko, ten slon se přeci schovává v trávě"!
A takhle na mne působila tato kniha a nutí mne zamyslet se, jak asi objevuje taje tohoto světa můj dnes pětiletý syn. Budu se mu snažit ještě více naslouchat než doteď...