Malostranské povídky
Jan Neruda
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349014/bmid_malostranske-povidky-qjB-349014.png
3
2875
288
Sbírka povídek Povídky malostranské je vrcholné prozaické dílo Jana Nerudy. Třináct povídek a novel, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír), autor sestavil a prvně společně vydal v roce 1878 v nakladatelství Grégr a Ferd. Dattel. Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená na Malé Straně. Čtenáři se v nich mohou vžít do věrného obrazu každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně charakterizovány. Velký význam zaujímá i přesný místopis, kde se děje povídek odehrávají. (zdoj: Wikipedie)... celý text
Přidat komentář
Další z povinných knih, co jsem zvládla přečíst. Musím říct, že začátek byl krušný! Nemohla jsem se začíst, druhá povídka už ale byla pěkná a zbytek knihy se mi líbil. Musí se k tomu přistupovat jako k hodnotné klasice, kterou by si měl každý přečíst.... potom se kniha člověku i zalíbí.
Povídky malostranské jsem četla jako povinnou četbu, některé povídky mě vůbec nenadchly a nebavili, ale našli se i povídky jako třeba O měkkém srdci paní Rusky nebo Vodník, které mě zaujaly.. Proto dávám 3 *
Bohužel nemohu říct, že by mě kniha bavila. S jedinou výjimkou - povídka o mladém studentovi, který si Malou stranu idealizoval, ale na místě pomalu prozíral, mě pobavila. Ale jinak bohužel nuda nuda šeď šeď.
Při čtení se mi vybavil čilý ruch pražských ulic, kaváren, hospůdek a pavlačových domů 19. století, různorodí človíčci, kteří v té době na Malé Straně žili. Tehdy se ještě lidé navzájem více znali a více spolu bavili, více jeden o druhého zajímali. Snad proto je tato literatura nezajímavá pro část dnešní generace, která spolu komunikuje převážně přes facebook, a tam kde se lidé dříve spolu bavili, sedí nyní každý sám zahleděn do svého smart telefonu, aniž by vedl rozhovor se sousedem…
Moc pěkné a uklidňující počteníčko.
Líbilo.. takoví mi Češi přece jsme, takové figurky, dnes i tehdá, tak jakýpak copak.
Asi jako ,, maid" jsem to mela také přečetla jen kvůli učitelce a známce z češtiny ale vůbec mě to nebavilo pořád stejný děj....:-(
Budu asi soudit ze strany jedné povídky a pár narychlo přečtených ale... postupně zjišťuji, že česká literatura mi zatím nepřinesla žádné moc krásné zážitky. Snad jednou, mě příjemně překvapí. Nerudova kniha mezi ně ale patřit nebude. Povídky mi přijdou nezajímavé, s postavami téměř stejnými-tlustí, staří pánové a ukecané, nespokojené ženy.
Pochválen buď pán Ježíš Kristus!
Ne, ne, ne, ani po několika letech jsem se nepřinutil dočíst povídky dokonce... Styl psaní a obsah mi opravdu nikdy nesedne. Proč je tato knih povinnou četbou je mi do dnes záhadou.
Čtivá klasická kniha. Jediná povídka, která mi zkazila požitek, byla Týden v tichém domě.
Až na některé povídky je kniha čtivá s jednoduchým dějem a ani tehdejší jazyk není nijak obtížný. Neruda zde krásně popisuje zážitky své i ostatních obyvatel Malé Strany.
Povinná četba, některé povídky mně bavily, jiné zase nudily. Není to lehké čtení, ale dalo se.
I když jsem povídky rozečetla proto, že jsem to musela udělat v rámci povinné četby, nakonec se mi dílo moc líbilo. Jen mi chvíli trvalo, než jsem si zvykla na starší jazyk. Bavilo mne, jak občas Neruda popisuje lidské charaktery a vlastnosti s určitou dávkou vtipu a velmi mě zaujala místa Prahy, o kterých se autor v povídkách zmiňuje. Můj zájem o to, nakolik jsou povídková místa reálná či smyšlená mě přivedla až ke knize Záludný svět Povídek malostranských od Dagmar Mocné. Takže koho "svět Povídek malostranských" zaujal též, tomu tuto publikaci doporučuji. :)
Uf. Mám to za sebou. :D
Ano, ano je to povinná četba, ale přiznejme si to. Kromě "Přivedla žebráka na mizinu" a "Doktor Kazisvět" je to o tom se ke čtení dokopat. Stále moc nechápu, proč je to takový hit, že to chtějí u maturity, ale jo... je to o moc lepší než Otec Goriot.
Kniha mě mile překvapila, učili jsme se o ní mnoho na základní škole, ale převyprávěná knížka se nemůže rovnat tomu, když si to můžete přečíst sami. Líbily se mi postavy i prostředí. Některé povídky jsou nudnější a většina má rychlý spád a čtou se jedním dechem.
Příjemné čtení. Ke knize jsem se dostal skrze školní povinnou četbu, tím si vysvětluji nízké hodnocení ostatních a zařazení knihy do modré zóny.
Štítky knihy
Praha povídky 19. století zfilmováno pro děti od 11 let rozhlasové zpracování české povídky každodenní život Malá Strana (Praha)
Část díla
- Doktor Kazisvět 1876
- Figurky: Idylický úryvek ze zápisek advokátního koncipienta 1878
- Hastrman 1878
- Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku 1878
- Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno 1878
Autorovy další knížky
| 2014 |  Povídky malostranské |
| 1947 |  Kam s ním? |
| 2009 | Balady a romance |
| 1959 | Písně kosmické |
| 1941 | Hřbitovní kvítí |
Není nad klasiku.
Čtivé, milé, příjemné...