Malostranské povídky

8 01. května

Čas od času sáhnu po této knize a nikdy mě nezklame. Miluji tu atmosféru 19. st., ten klid a neuspěchanost. Neruda je mistr slova. Dokáže vykreslit postavy příběhu, věci a místa tak, že mám pocit, že jsem součástí toho příběhu, pohltí mě to. Doporučuji.

23 19. dubna

Já nemám povídky ráda, ale u Nerudových Povídek malostranských si nemohu pomoci, prostě mě vždycky osloví krásou svého jazyka a tím, že se dá psát i o takových věcech jako jsou sousedé z jednoho domu. Musím ho obdivovat za vykreslení postav, nejen jejich podob ale i charakterů. Často mě tak vtáhnul do děje, že jsem si úplně představovala jak jsem přímo v tu danou chvíli na návštěvě na Malé Straně nebo sedím v některém tamním hostinci na oběd. Má nejoblíbenější je hned první povídka Týden v tichém domě.

3 28. února

Nechápu, proč jsem tuto knihu nečetla k maturitě. Člověk k četbě klasických děl asi musí mentálně dojít.
Každopádně kniha obsahuje 13 povídek, které jsou krátké, zábavné a poučné. Poslední dobou se mi moc líbí tento jak tomu sama říkám "český venkovský" styl psaní. Žádné přílišné myšlenky hlavních hrdinů, rozebírání podrobností, ale spíš důraz na to, co tvoří život.

3 18. února

S Nerudovou tvorbou se za svého života musel alespoň jednou setkat každý Čech. Ve svých Povídkách malostranských dokáže Neruda skvěle vypointovat jednotlivé příběhy, které nám ukazují život obyčejných lidí. Hlavně "Přivedla žebráka na mizinu" představuje velmi aktuální téma, hlavně pokud jste se někdy sami setkali s tím, že o vás někdo rozšiřuje falešné pomluvy a ostatní tomu bohužel věří.
Nemůžu říct, že by mě bavily veškeré příběhy, které se v knížce nachází, takže tomu odpovídá i moje hodnocení. Minimálně jednou ale doporučuji si knihu přečíst, případně pouze ony kratší povídky, které zabírají asi třetinu publikace.

2 09. února

Popis malostranského prostředí a příběhů. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykl na Nerudovu češtinu, ale s každou stránkou to bylo lepší a na konci mi přišlo líto, že kniha již končí. Kdo má rád Malou Stranu, tak se mu kniha bude líbit.

3 17. ledna

Starý dobrý Jan Neruda. Jeho knihy jsem od mládí ráda četla a stále mi mají co říct. Dílo, které nestárne.

Nejvíce mě oslovily povídky "Přivedla žebráka na mizinu", "Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku" a "Figurky". Pro dnešního čtenáře je zajímavé sledovat, co se z dob Nerudových změnilo. Ať už jsou to třeba takové drobnosti, jako že mladíci v povídce "Večerní šplechty" nosí fezy, po konvence v (spolu) bydlení nebo po způsoby námluv.