Listopadoví motýli

Listopadoví motýli https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356603/bmid_listopadovi-motyli-GbO-356603.jpg 3 91 27
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Ve druhém románu oceňované islandské autorky poznáváme mladou, nezávislou, čerstvě opuštěnou překladatelku z jedenácti jazyků, která se krátce po rozchodu vydává na východ ostrova s palubní přihrádkou napěchovanou penězi a úmyslem najít vhodné místo pro chatu vyhranou v loterii. Zcela neplánovaně ji přitom doprovází čtyřletý sluchově postižený syn její nejlepší kamarádky. Na cestě upršeným listopadovým šerem čekají tuto nesourodou dvojici nejen lávová pole, estonský pěvecký sbor, černá písečná poušť, ženini bývalí milenci, stádo ovcí nebo celá řada bláznivých událostí, ale na povrch začínají vyplouvat i dlouho potlačované vzpomínky na minulost. Listopadoví motýli jsou okouzlujícím humorným příběhem o přátelství, lásce, mateřství a sebepoznávání v nehostinných končinách ostrova v severním Atlantiku.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Plus
Originální název:

Rigning í nóvember , 2004


více info...

Komentáře 27

Recenze 3

Hvězdičky 91

Přidat komentář
kaca82
20.02.2019 1 z 5
kaca82

Vůbec jsem nepochopila smysl knížky... Dočetla jsem jen proto,že až někde v polovině jsem pochopila,že příběh zazivnejsi nebude a fakt se mi nechtělo knížku na 150 stránce odkládat.. chyběl mi tam smysl, vtip,emoce,příběh,vyvoj.,prostě asi všechno..

cherubinka
16.02.2019 4 z 5
cherubinka

Knihu jsem si půjčila kvůli Výzvě. Nečekala jsem od ní nic, možná jsem byla zvědavá na knihu z Islandu :-) Snadno se příběh četl, škoda, že tajemství patnáctileté hlavní hrdinky není zcela objasněno. Děti dospělé mění ikdyž možná nevědomky :-)
Líbilo se, možná se podívám i po první knize autorky.

ssyyllvvaa
21.07.2018 2 z 5
ssyyllvvaa

Přestože měl román všechny znaky, pro které by se mi měl líbit, tedy atypické hrdiny i příběh, byl napsán krásným jazykem, byl vtipný jak v popisech tak i v jednotlivých příhodách, nakonec jsem ho dočítala jen se sebezapřením, protože jeho smysl mi unikal. Vztahy hrdinky s muži mi přišly naprosto nepochopitelné a jestli jediným cílem knihy bylo ukázat, že přes své pochybnosti se hrdinka dokáže postarat o dítě a navázat s ním vztah, dokonce přes jeho značné handicapy a specifika, tak ani to úplně nevyznělo.

Moška
15.04.2018 3 z 5
Moška

Navzdory interesantnímu názvu samotný román (?) až tak skvělý nebyl. Příjemně zvláštní styl, ale příběh chaoticky rozházený, některé souvislosti jsem prostě nepochopila. Škoda, protože ta síla hledání by tam byla...

betys6914
02.02.2018 4 z 5
betys6914

Zvláštní, ale nádherně napsaná kniha. Děj sice nedává moc smysl a často je až šílený, ale krásný. Škoda nevyužitého potenciálu se znakovým jazykem.

magnolia
31.01.2018 3 z 5
magnolia

Na knihu jsem se těšila, ta minulá byla zvláštní ale líbila se mi hodně. U této se po dočtení připojuji k předešlému komentáři. Je to velká škoda, když někdo píše zajímavě, ale jednání postav je v určitých situacích tak prapodivné, že to celý příběh zkazí. Anotace naladí, nečte se to špatně, ale hrdinka mi čím dál více vadila a napadaly mě u ní různá slova (jako iracionální, promiskuitní, pošahaná...). A ty náhody - jako by nestačila jedna ojedinělá výhra, je tu další - takže hurá na druhý konec země, bez mobilu a se svěřeným malým klukem (a jeho problémy), od kterého si odskakuje s náhodnými muži (je přece nezávislá a asi neodolatelná). Cestou naberou i slepé kotě - a všichni to přežijí (až na tu ovci, raroha a velrybu). Občas jsem se pousmála, ocenila poetiku vyprávění, byla jsem i zvědavá, ale nakonec převažuje rozčarování. (Je to autorčina druhá knížka a Výhonek osmilisté růže napsala až po této i když u nás vyšly v opačném pořadí - příběh i hrdina byl takový něžnější, jak si vzpomínám, i když také neobvyký.)

pajaroh
01.12.2017 2 z 5
pajaroh

Nejpovedenější na knize je anotace - cesta nesourodé dvojice po Islandu. Bohužel, příběh (dá-li se to tak nazvat) je nijaký, vyprávění bez citů a jmen, prostě se rozejdeme s manželem i milencem (všechno v dobrém, bez scén, samozřejme) kámošce sebereme postižené dítě, napěchujeme přihrádku v autě miliony a jedeme na východ po vylidněné (hm, autorka vymazala turisty a zácpy) silnici číslo 1. Semo tamo narazíme na ovci (srazíme ovci) nebo na chlapa, co nám to hezky udělá. Pak dorazíme na východ, a tam najdeme smysl života a vyvrženou těhotnou velrybu.
Asi mi unikl smysl (ano, části psané kurzívou jsem pochopila, ale i tak...).
Kdyby kniha byla brána jako forma naivismu nebo odnož Stoletého staříka..., tak možná, ale takto se příběh tváří jako realita, a to dosti nereálná. Občas textem zableskne pěkný obraz či myšlenka, ale opravdu jen sporadicky.
Slabší průměr.