Les

29.11.2020

Neschopnost si najít čas na napsání názoru na "Les" je mojí největší kulturní katastrofou za poslední dobu. Ale konečně. Začátkem bych chtěl říct, že jsem byl samotnou autorkou předem upozorněn, že jde o její vůbec první knihu. A proto bych chtěl říci, že mi příjde především povrchní a idiotské psát tady nějaký výčet nedokonalostí prvotiny. Nehledě na to, že jsem měl možnost "ochutnat" nově vznikající knihu, kde mě obrovský progres autorky opravdu mile překvapil.

Proto bych chtěl jen vypíchnout několik věcí, které mě zaujaly :)

Les je tradiční hororovou lahůdkou minulého století. Jednoduchost děje a minimalistický popis okolí mu dodávají čtivost - a kniha se tak velice rychle a dobře čte.

Ve prospěch atmosféry hrál také fakt, že postavy spolu velice často nevycházejí, což mě trochu překvapilo - ale byl to další dílek, který umožnil hodit čtenáře do psychologicko-masakrálního víru děje.

Když jsem u psychiky, oceňuji snahu velice syrově vykreslit mentální stav postav v jednotlivých situacích. Příběh často kritizuje lidské vlastnosti jako jsou zrada, prospěchářství a samolibost (kdo četl, tak ví, ktera postava má největší podíl ;D )

Další věc, která mě zaujala, byla, že kvůli rychle ubíhajicimu ději a ne vždy pozitivním povahovým rysům postav, jsem se nedokazal s žádnou z nich úplně ztotožnit. Předpokládám, ale, že to nebyl primární cíl, a proto to spíše vnímám jako pozitivní přínos - vzbuzovalo to ve mně určitou melancholii.

Podivné individua útočící na nebohou skupinu nebyly nijak zvlášť dopodrobna vykresleny, což dává prostor čtenářově fantazii, vytvářet si jejich obrazy taky sám. To vnímám jako velké plus.

Nakonec bych snad jen chtěl poděkovat za zajímavé čtení. V době, kdy plátnům vévodí stále opakující se duchařské příběhy, byl Les pěkný návrat k tradičním hororům typu Pach krve, Noční můra V Elm street etc. :) useknutým končetinám zdar a nevzdávej se! :))