Lenin: Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin?

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Historie životního příběhu Vladimíra Iljiče Lenina, historie jeho „druhého života“ včetně vytvoření ikony vůdce světového proletariátu, která nepostrádá náboženský rozměr, je autorům této publikace vhodnou látkou k promýšlení zásadních otázek. Je působení této jistě charismatické osobnosti a jejího hnutí pochopitelné v rámci ruské politiky, myšlení a kultury? Nebo je možné mluvit o radikálním vybočení nejen z ruských, ale případně z evropských dějin s jejich silnou vazbou na křesťanství, s jejich akcentem na důstojnost lidské osoby a důrazem na politický, a tedy kompromisní způsob jednání? Autoři samozřejmě odpovídají na tyto otázky různě, podle svého přesvědčení, metody i oblasti zájmu. Každý z nich se ale poctivě pokouší vyrovnat s fenoménem „Lenin“, s významem jeho díla pro další dějiny Ruska i Evropy i s klíčovou otázkou: Existuje v dějinách kontinuita s případnými diskontinuitami, nebo se jedná pouze o konstrukt v myslích historiků?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/167044/big_lenin-kontinuita-a-nebo-diskontinui-kCi-167044.png 34
Žánr:
Literatura naučná, Historie

Vydáno: , Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK)
Originální název:

Lenin - Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin?


více info...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Lenin: Kontinuita a/nebo diskontinuita ruských dějin?

meluzena
13.08.2020

Sborník článků vypracovaných na téma v názvu knihy. Každý z autorů ho uchopil trochu jinak, takže některé články plynou jako skvěle připravená hodina dějepisu, jiné jsou spíše souhrnem úvah a citací a zas jiné jsou spíše akademické, takže je běžný smrtelník ztěží přelouská.
Myslím, že knihu stojí za to přečíst. Pokud jste se marxismem-leninismem povinně protrpěli ve škole, je dobré si přečíst "jak to bylo doopravdy", pokud jste si tím neprošli a slyšíte na líbivá socialistická hesla, je dobré si přečíst, z čeho čerpají. Zajímavý je též např. pohled na postavení žen (kdyby si někdo dělal iluze) nebo odraz v literatuře.
---
"Uljanov se choval zcela bez skrupulí a vždy podle hesla, že morální a užitečné je to, co vyhovuje vlastním cílům."
---
"Lenin byl přesvědčen a také to hlásal, že jeho ideologie se vyznačuje bezkonkurenční správností a naprosto se netrápil tím, že jeho koncepce vyjadřovala pohrdání takovými pojmy jako demokracie, poctivost, slušnost a spravedlnost. Jeho úspěch spočíval v dechberoucí hroší kůži a tvrdosti, která soupeře zastrašovala a soudruhy konsternovala. Jako příklad může posloužit dopis ze srpna 1918 určený soudruhům v Penze. „Soudruzi, vzpouru je nutné nemilosrdně potřít. Je potřebí výstražného příkladu. 1. Pověste (a postarejte se o to, aby se věšení konalo za co největší účasti místních obyvatel) ne méně než stovku místních kulaků, boháčů a pijavic. 2. Zveřejněte jejich jména. 3. Zabavte veškeré obilí. 4. Zajistěte rukojmí. Udělejte to tak, aby se lidé v okruhu několika stovek kilometrů mohli přijít podívat, aby se třásli. Najděte pár skutečně tvrdých chlápků. Potvrďte příjem telegramu a odtelegrafujte jeho splnění. Váš Lenin.“ (...) Lenin evropské zvyklosti 20. století šmahem vrátil o několik set let zpět."
---
"Ve stejné době začal být budován jeho kult obětavého vůdce, jenž čelí nepřátelům lidstva. Straničtí autoři jej opěvovali jako skutečného syna Rusi. (...) Nesmělo se poukazoval na jeho neruský původ, jediná zmínka nesměla padnout o jeho šlechtickém původu a o faktu, že pocházel z dobře situované a v carských službách dobře zapsané rodiny. Z životopisu bylo vymazáno jeho klasické vzdělání a privilegovaný životní styl."

David V
05.07.2018

Zajímavé postřehy. Osobně jsem nejvíce ocenil kapitolu "Lenin a světová revoluce". Je to úzká knížečka a určitě stojí za přečtení.


KejmlP
10.07.2017

Pro popis mých dojmů z knihy se asi bude nejvíce hodit ono klasické sborníkové hodnocení: "kvalita příspěvků je různá, celkově jde o celkem zajímavé čtení". Osobně mě nejvíc zaujalo líčení Jiřího Hanuše (Lenin v podání Solženicynově - zde vyzdvihuji literární stránku příspěvku), Kateřiny Hlouškové (Uljanov nebo Lenin? Šlechtic nebo proletář?) a Radomíra Vlčka (Lenin a světová revoluce). Zajímavé jsou i další texty, byť končí poměrně banálními závěry, trochu ve stylu "téma pro téma" (Lenin a ženská otázka, Lenin a krajní pravice). Jakoby omylem je ve sborníku text Petra Horáka, který je tématicky úplně někde jinde, a o Lenina za celou dobu nijak nezavadí.
Celkově doporučuji jako doplnění k další literatuře.