Lekce chemie

Elizabeth Zottová je vědkyně, chemička. Jen je jediná, kdo se to se vztyčenou hlavou odváží říct. Proč? Žije v šedesátých letech minulého století, kdy vůbec nepřicházelo v úvahu, aby byla žena něco víc, než jen ženou v domácnosti. Aby vůbec byla lepší než muž. Její pověsti nepomáhá ani to, že je svobodná matka.

Shodou náhod se stane hvězdou televizní kuchařské show. Nejedná se ale o obyčejné vaření. Elizabeth do každého receptu přidává své znalosti z chemie a ženy hltají každé její slovo. Je pro ně inspirací a modlou, kterou k nevoli mužů, následují. Je to ale to, čeho chtěla ona sama dosáhnout?

Ve vyprávění se vracíme i do její nelehké minulosti. Zjistíte, proč nikdy nemohla dokončit vysokou školu a jak se seznámila s nejdůležitějším mužem svého života - Calvinem, otcem její dcery Madeline. Jejich vztah nikdo nechápal, ba přímo odsuzoval. Nehodili se k sobě, navíc nebyli manželé, což bylo v té době neslýchané. A přesto se dvě spřízněné duše našly.

Malá Mad zdědila po obou svých rodičích to nejlepší. Ve znalostech strkala do kapsy mnohem mladší děti, ale i některé dospělé, což se taky nerado vidělo. Ale Elizabeth na svou dceru nemohla být pyšnější. Ač dlouho bojovala s tím být matkou, časem pochopila, že pro ni byla opravdovým darem.

Příběh sledujeme z pohledu více postav, ale nijak se neztratíte. Originální prvkem je, že jednou z těch postav je i Šest-třicet. Psí ochránce, který stál Elizabeth po boku od chvíle, co si ji sám vybral na ulici. A i ta němá tvář svými city promlouvala k ostatním.

Důležitými postavami tu byli i Harriet a Walter. I když kolikrát šíleli z toho, že Elizabeth nedala na jejich rady a vše si dělala po svém, nakonec jí za to museli poděkovat. Změnila jejich životy přesně tak, jak si neodvažovali doufat.

V závěru knihy přišlo takové rozuzlení, ze kterého se mi skutálely slzy. Nepřišlo jen zadostiučinění pro Elizabeth, ale svým způsobem i pro její spřízněnou duši.

Lekce chemie je i lekce o postavení žen ve společnosti v 60. letech minulého století. Hlavní hrdinka, mladá svérázná vědkyně Elizabeth, je v mých očích opravdu hrdinka. Nebojí se jít za svým, čelit nespravedlnosti, urážkám a ponižování jen proto, že je žena.
Zajímavý příběh na stále aktuální téma, psaný s jemným humorem, určitě stojí za přečtení. Jen závěr se mi zdál trochu jako z telenovely.

06.11.2025

Moc mě příběh bavil. Obdivuju bezprostřednost Elizabeth, její odvahu vystoupit z řady a jít si pozvolna, ale stále za svým. Člověk si uvědomí kolik práce stojí za tím, aby ženy dosáhly alespoň nějaké rovnoprávnosti. Ale taky to ukazuje kolik práce a změn myšlení máme ještě před sebou a jak některé vzorce chování a přístupu jsou tak hluboce zakořeněny, že stále přetrvávají do dnešních dob. Velmi příjemné a inspirativní čtení.

Příběh mě od začátku vtáhl svou čtivostí a nečekanou hloubkou. Elizabeth Zott je neobyčejná žena – chytrá, tvrdohlavá a odhodlaná obstát ve světě, který jí hází klacky pod nohy jen proto, že je žena. Místy se mi kniha dostala opravdu pod kůži, hlavně ve chvílích, kdy jsem si uvědomila, že doba, ve které se odehrává, není vlastně tak vzdálená. Některé situace, s nimiž se Elizabeth potýká, by mohly klidně rezonovat i dnes.

Bonnie Garmus píše s lehkostí, ironií a obrovským smyslem pro detail. Její styl mě bavil, i když se občas přehoupl do tónu, který působil spíš odlehčeně než realisticky. Přesto jsem se přistihla, že nad příběhem přemýšlím i po dočtení – o postavení žen, o síle vzdoru i o tom, jak často se skutečná inteligence skrývá za maskou ticha.

Celkově na mě kniha působila silně a inspirativně. Je to příběh o odvaze být sám sebou, i když vám svět říká, že byste měli být někým jiným. A právě v tom spočívá její kouzlo – v nenápadné, ale trvalé síle, která vás donutí přemýšlet o tom, kam jsme se jako společnost vlastně posunuli.

Příběh je velmi pěkně napsaný, výborně se čte a čeho si nejvíce na něm cením je, že je napsaný vtipně.Někdo by mohl namítat, že je až příliš neuvěřitelný a prolezlý feminismem,ale kdo hledá knížku,u které si odpočine a příjemně se pobaví, tomu udělá radost.

Doporučuji. Někdy jsem měla pocit, že si z toho autorka dělá srandu. A taky mi to přišlo místy jako na horské dráze. Často jsem se přistihla, že se směju při čtení nahlas. Zkrátka zažijete hodně různých emocí během čtení.

Niektoré pasáže mi pripadali veľmi zidealizované a postavy, okrem jedinej, boli buď kladné alebo záporné a nijakým spôsobom sa nemenili, čím sa strácala uveriteľnosť celého príbehu. Humor bol jemný, nevtieravý, ale v konečnom dôsledku nútil k zamysleniu.

Lekce chemie je kniha, ktorá ma od prvej stránky vtiahla do deja a nepustila. Emócie sa ma držali ešte nejakú tú chvíľu po dočítaní!

Kniha je čtivá, dojemná, boľavá, vtipná, motivačná…dvomi slovami DOKONALÁ CHÉMIA! Príbeh je atmosféricky podaný takým spôsobom, ktorý vyvoláva pocit, že ste súčasťou príbehu a všetky udalosti realisticky prežívate s jednotlivými postavami.

Tuhle knihu bych doporučila všemi deseti, vypsala jsem si z ní mnoho myšlenek. Je neobvyklá, vtipná, kousavá, ale zároveň smutná a místy frustrující – přesně tak jsem se při čtení často cítila, frustrovaně. Protože i když už dnes nemusíme být nutně vdané matky a můžeme pracovat relativně kdekoli, opravdu se situace od 60. let tak zásadně změnila? Mám pocit, že spousta problémů, které autorka popisuje, je stále aktuální.

Obdivuji vůli, vytrvalost a neústupnost hlavní hrdinky. I když se může zdát jako nepříjemná a možná trochu bez smyslu pro humor, podle mě je skvělá. A ta nečekaná přátelství, která v příběhu vznikají, tomu dodávají další rozměr.

Za mňa je to vynikajúca kniha, ktorá poňala náročnú tému aj s veľkou dávkou nadhľadu a vtipu. Postavenie žien v minulosti a ich "ideálne umiestnenie v domácnosti" bolo jednou z najväčších tragédií. Autorka krásne zobrazila na postave Elizabeth, že ženy vždy mali svetu, čo ponúknuť a netýkalo sa to len rodinného života. Ja som si túto knihu užila a môžem len odporúčať.

O tejto knihe som veľa počula, veľa sa o nej hovorilo, veľa ľudí nadchla a ja som sa jej trochu bála a tak som šla do nej s nervozitou. Musím však povedať, že ma príbeh vtiahol už od začiatku. Veľmi som prežívala nepriazeň osudu odhodlanej, tvrdohlavej a svojráznej silnej ženy Elizabeth. Tá si prešla mnohými strasťami a ja som pri mnohých len zatínala zuby ať zúrila. Nemusím podotknúť, že ako milovníka psíkov ma veľmi potešila rola psíka s originálnym menom 6:30.

Poučné, smutné a přesto nadějeplné, neboť víme, jak to dopadlo s rovnoprávností žen.

Na začiatku fajn, potom to šlo z kopca...alebo vlastne skôr do kopca, lebo sa mi to čítalo stále ťažšie a ťažšie a koniec som dal už naozaj z posledných síl.
Čiernobiele a studené ako psý čumák.
Po väčšinu času som mal pred očami kresťanské "Milovať budeš blížneho ako seba samého!". Kedysi aj teraz kresťania toto prikázanie (a vlastne aj väčšinu ostatných) veselo ignorujú a neustále sa montujú do života iným.

Kniha mi bola doporučená, takže som mala velké očakávania. Viem, že ženy v 50./60.rokoch to nemali jednoduché a ich postavenie sa menilo postupne. Najma vďaka silným ženám, ktoré sa nevzdávali a zdolávali prekážky. Napriek všetkému bol toto podla mňa viac romantický príbeh ako bojovná esej o právach žien.

V dnešním světě by člověk snadno zapomněl, jaké bylo postavení žen ve společnosti jen před pár desítkami let. Změnilo se to jen díky ženám jako byla třeba Elizabeth v tomto příběhu. Zajímavé čtení rozhodně.

Krásné, perfektní, mistrně napsané. Mám podobný obor a sice jinou cestu, ale potýkání se s klacky pod nohy je pro ženy celosvětová záležitost.

Naprostá pecka! Šest hvězdiček z pěti a určitě zatím nejlepší kniha letošního roku. A to má slušnou konkurenci. Jen upozorňuju, že při čtení budete mít vztek a pokud jste žena, budete mít sakra velkej vztek. Pokud jste žena ve vědeckém prostředí, budete vyloženě nasraný a budete mít chuť tou knihou někomu ublížit. Obzvlášť když si uvědomíte, že by se toho u nás od Kalifornie na konci padesátých let mohlo změnit klidně i krapet víc.
Autorka je mi více než sympatická, protože kloubí zkušenosti z biotechnologie, marketingu, umění a dálkového plavání. Tomu říkám match! Lekce chemie je skvělý příběh s velmi zajímavými postavami, kterému nechybí humor a laskavost. Co mě ale bavilo nejvíc? Jazyk hlavní hrdinky. To s jakou samozřejmostí popisuje svět ve vědečtině, protože to je přeci úplně jasný ne, je naprosto dokonalý. Trochu se v tom vidím…s mužem si taky nepodáváme sůl, ale nácl, čaj pijeme v kádinkách a dělicí nálevka je běžnou součástí domácnosti. Nicméně je důležitý říct, že nemusíte být přírodovědci. Tuhle knihu bude milovat každej, na to bych dala ruku do kahanu!

Zvláštní kniha, ale napsaná čtivě a zajímavě. Udatná a nezdolná hrdinka, která bojuje se škatulkováním a stereotypy dané doby dle svého - prostě přes chemii - vždyť je to vědkyně. Líbila se mi Mad a pes Šest-třicet, který byl úžasný. Jen ten konec mi už přišel až moc pohádkový...

Čtení, co neurazí. Nečekat dramata, ani silné příběhy. Taková oddechovka s pár chemickými chytrostmi. Co se mi líbilo byla ta linka práce ženy vs. muže, to se leckde děje stále, aj ty premisy, že pokud něco chceš, tak přece podržíš. Což je smutné..více takových statečných vědkyň :)