Lekce chemie
Bonnie Garmus
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507603/bmid_lekce-chemie-y42-507603.jpeg
4
497
497
Elizabeth Zottová je neobyčejná žena. Jenže je začátek šedesátých let a její výhradně mužský tým v Hastingsově výzkumném ústavu zastává nevědecký názor na rovnoprávnost. Až na jednu výjimku: Calvina Evanse, osamělého, geniálního, na Nobelovu cenu nominovaného záštiplného člověka, který se zamiluje – ze všeho nejvíc – do její mysli. A výsledkem je skutečná chemie.Stejně jako věda je ale i život nepředvídatelný. A proto se o pár let později Elizabeth Zottová ocitá v roli svobodné matky a vedle toho i nedobrovolné hvězdy Večeře v šest, nejoblíbenějšího amerického pořadu o vaření. Elizabethin neobvyklý přístup k vaření se totiž ukazuje jako revoluční. Přestože sledovanost jejího pořadu roste, ne všichni jsou nadšení. Zdá se totiž, že Elizabeth Zottová neučí ženy jen vařit. Vyzývá je, aby změnily status quo.... celý text
Literatura světová Romány Příběhy
Vydáno:
2022
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Lessons in Chemistry , 2022
více info...
Přidat komentář
"Občas si myslím, že kdyby měl muž strávit den jako americká žena, nepřežil by poledne."
Román pro ženy takový, jaký se mi líbí. Dojemný, ale nepřeslazený, čtivý, vtipný. Není to Dostojevskij, ale na dovolenou nebo třeba na večery po náročném dni skvělé čtení.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Příběh mladé vědkyně, která se musí vypořádat s komplikovanou životní situací. Kniha v podobě poutavého příběhu diskutuje téma diskriminace žen ve společnosti. Úplně jsem se zamilovala do malé geniální dívky, do psa, jehož jménu jsem se smála pokaždé, co jsem ho viděla napsané... moc se mi líbily odborné rozhovory žen a náhled na jídlo jako na chemii. Závěr byl dojemný a překvapivý.
Doporučuji!
Kdybych tento příspěvek psala hned po dočtení knížky, dala bych možná i 90% - kniha se dotýká důležitých témat, ale je to podáno vtipně, Elizabethin sarkasmus a pohotovost mě vážně bavily. Už tenkrát mi přišlo přitažené za vlasy příliš geniální čtyřleté dítě a snad ještě geniálnější pes ale OK, vyprávění z pohledu psa jako takové oživení příběhu.
Jenže vzhledem k tomu, že knížku jsem půjčila kamarádce a tohle píšu po dvou měsících od přečtení, tak jsem zjistila, že jsem vlastně zapomněla příběh knihy jako takový a musela jsem hodně přemýšlet, o čem, kromě vaření pomocí chemických vzorců a pohledu na postavení ženy ve společnosti, to vlastně bylo. (Vzpomněla jsem si). Ale z tohoto důvodu snižuju své hodnocení tak na 75-80% - krásně se to čte, je to vtipné (ačkoliv občas mrazí) a Elizabeth byla skvělá, takže určitě se nebojím doporučit k příjemnému počtení.
IG: @cotaholkacte
Která žena se někdy nesetkala s diskriminací a předsudky? Hlavní hrdinka se ale nebojí postavit se tomu a využít svých schopností. Svou láskou pro vědu okouzlí nejenom každou ženu v domácnosti, jež se snaží podpořit jak nejlépe může, ale i kdekoho jiného. Na cestě svým životem nás vezme na horskou dráhu plnou emotivních a vtipných momentů. A přestože tato kniha může mít předvídatelný děj, pěkně se čte a k odpolední kávě je víc než ideální.
Mám z toho trochu rozporuplné pocity.
Na jednu stranu se knížka velmi dobře četla a kromě emancipace žen otevírala i další důležitá témata, jako je například svoboda vyjádření, náboženství a problematické rodinné vztahy.
Na druhou stranu zde byly scény, které byly přitažené za vlasy a z vážně míněné knihy dělaly grotesku (pes učící se jazyk, čtyřletá dívka se slovníkem jako kniha, ...). Ani hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická. Její absolutní pohrdání autoritami bylo chvílemi dětinské a někdy působilo spíše jako projev autismu, než jako projev emancipace.
Za mě je to tedy dohromady takový lepší průměr a se zvědavostí si ráda přečtu i případné další knihy autorky.
Měla jsem vysoké očekávání, protože kniha je velmi chvalena, ale vlastně jsem většinu času čtení porad jen očekávala, ze se to nejakym pro mě zajímavým způsobem rozjede. Kniha měla obrovský potenciál ohledně témat, které nastolovala, ale nedokázala to podle mě ustát, protože těch témat tam bylo hodně a to bylo neudržitelné, ačkoli všechna byla velmi důležitá - postavení ženy ve společnosti, v práci, výchova dítěte netradičně, výchova dítěte bez partnera, svobodná matka. To vše ještě v 50. Letech v US. Chápu, ze vše spolu neoddělitelně souvisí, ale verim, ze takové romány s tímto potenciálem se daji napsat i propracovaneji a promyšleněji.
Kniha se mi moc líbila a je v ní všechno tak krásně smíchané, že výsledek prostě stojí za to. Boj ženy - vědkyně, aby se mohla uplatnit, což bylo tehdy pro ženu velmi těžké, láska, romantika, sport - veslování, skvělý pes, kterého jsem si samozřejmě oblíbila, přátelství, svobodné mateřství, církev, předsudky a ještě víc. Vaření, televizní pořad - je to ale vše tak krásně smíchané. Pro mě je to neobvyklá a zvláštní kniha, moc se mi líbila.
Moja narodeninová a sadla mi úplne perfektne. Má v sebe zmiešané viaceré témy, napriek tomu spolu reagujú veľmi dobre. Oceňujem autorkinu satiru a ironický humor, pretože vyvažujú ťažké a bolestivé rodinné tragédie, či násilie. Ťažko uveriť, že diskriminácia žien a neodpustiteľná šikana bola pred 60-timi rokmi taká bežná. Je možné, že v niektorých odvetviach prekvitá tento spôsob nazerania na ženy dodnes. Hlavná hrdina je vedkyňa a vie to tom, že presadiť sa v akademickom mužskom svete je náročné. Jej názory sa berú v tej dobe ako niečo radikálne, ale je mi absolútne sympatická, že zo svojich nárokov nepoľavuje. Nad všetkou tou nespravodlivosťou som len škrípala zubami, ale Elizabeth sa vynašla. Dievčatá, noste ostré ceruzky v drdole! Romantika je hlavne v prvej polovici príbehu, neskôr príde realita... a tá pozostáva nielen zo straty zamestnania, z výciku psa a výchovy nadaného dieťaťa, ale aj z riešenia problémov slobodnej matky. Účinkovanie v televíznom programe o varení malo byť šablónovitým vyplnením času pre gazdinky, ale Elizabeth to poňala tak trochu po svojom a vedecky; chemické procesy aplikovala na prípravu jedál a na život všeobecne. (Mne tento prístup nie je neznámy, moja mamina je tiež vyštudovaná chemička a zvykla písať na recepty a nákupné zoznamy chemické skratky. :) Viac chémie do života!)
Ženám zároveň vnukla myšlienku, že si môžu plniť svoje sny kedykoľvek, študovať alebo aj veslovať. Asi najmilšie časti knihy boli písané z pohľadu psa Šesť tridsať. A Mad je ako moje dieťa, jej chuť učiť sa nové veci mám v jemnejšom odtieni aj doma.
Ja som si čítanie užívala až ten prekombinovaný záver, tam som prižmúrila obe oči, no Elizabeth a Mad si ho zaslúžili. Nech už Hodiny chémie budete brať ako spoločenský román s feministickými prvkami, retro knihu o sterotypoch a ich búraní, alebo prekombinovanú rozprávku, užite si čítanie. 100% odporúčam!
bohužel zklamání.
autorka se na jednu stranu snaží bořit stereotypy, na druhou stranu přitom posiluje jiné. vědci jsou zde vykreslovaní jako mimoňové, kteří nedokážou vypnout svůj chemický mozek ani při tak běžných činnostech, jako vaření vajec nebo příprava svačiny do školy. vědci běžně místo označení kuchyňská sůl používají chlorid sodný a svoje děti vychovávají tak, aby ve čtyřech letech dokázaly číst. to, že pro hrdinku není žádný problém postavit si v kuchyni vlastní plně vybavenou výzkumnou laboratoř, to už VŮBEC nekomentuju. skoro jako by nepotřebovala žádné schválení, žádný papír, skoro jako by si mohl každý výzkumný pracovník nakoupit všechny ty přístroje za miliony a naflákat si je do kuchyně, kde za bůhví jakých hygienických podmínek cosi syntetizuje. co mě naprosto rozbilo bylo, když hrdinka v laboratorním skle ve své laboratoři vařila kávu. :) vědkyně jako poleno, ale pravidlo číslo jedna bezpečného zacházení v laboratoři nezná, škoda.
co se příběhu týče, na přebalu knihy máme možnost se dozvědět, že je to vtipné a plné života. ten, kdo přečetl alespoň prvních padesát stran ví, že oboje je lež. vtipné mi na celém příběhu přišlo naprosté minimum, celé se to podivně vleklo, nic se nedělo...
ne. vůbec nemohu doporučit, snažila jsem se.
pro někoho to můžou být malichernosti, pro mě je to příběh, který naprosto nemůžu brát vážně, přestože se vážně tváří.
WOW! Po dloooouhatánské době musím říct - skvělá knížka! Byla jsem poměrně skeptická, když mně ji kolegyně knihovnice doporučovala, čekala jsem dle anotace spíš knížku pro nějakou polonahou feministickou aktivistku, ke kterým bych se úplně nepřiřadila. Ale pak mně teda spadla brada. Už dlouho jsem se na pokračování ve čtení nějaké knihy tolik netěšila, jako teď u Lekce chemie. Sympatičtí hrdinové, kteří mi budou chybět, neobvyklá zápletka, neočekávané dějové zvraty a fantastické rozuzlení
- nečekaně čtivě napsané a samozřejmě miluju 6:30. Výborně, paní Garmusová. Lekce chemie určitě nebude chybět v mé knihovničce a vřele ji doporučuju absolvovat.
To, co nám teď přijde samozřejmé, bylo před pár desítkami let skandální a nepřijatelné a vlastně se to dost dobře dá říct i naopak! Lekce chemie je velmi zábavná kniha o spíše smutných věcech (ale psána s takovým nadhledem, že vám to vlastně ani nepřijde) a i když na knihy s blyštivou nálepkou koukám většinou nedůvěřivě, jsem moc ráda, že jsem jí dala šanci.
Uff, konečně kniha, kde byla hlavní hrdinka silná osobnost, žádná mátoha, zajímavá, chytrá a odhodlaná. Moc se mi to líbilo, četla jsem, až se mi písmenka míhala před očima.
Bavilo mě to. Romantická část moc netlačila na pilu, zvraty v ději místy příjemně překvapili. Poučení které kniha přináší není otravné. Hlavní hrdinka je tvrdohlavá, chytrá a citlivá žena. Velmi mě zaujala linka víra versus církev. Moc dobré čtení.
Knížka, která bude hodnocena jako nadšení versus zklamání a nic moc mezi tím. Hlavní hrdinka Elizabeth Zottová je nedostudovaná vědkyně, svobodná matka, emancipovaná žena, která se nevzdává. A tak když jí život nabídne uvádět kulinářský pořad pro správné americké ženy, využije ho, tak trochu neplánovaně, ale více jak efektivně, vzhledem ke svým znalostem v chemii, po svém. Tento feministicky laděný, originální příběh jsem si užila. Je to takové retro čtení, korespondující se skvělou obálkou. Autorka není mravokárce, spíše si s příběhem lehce pohrává a nechává na čtenáři, jak ho pojme, zda jako pohádku pro dospělé, tak trošku sarkastický román anebo v podstatě hořký feministický příběh s dobrým koncem. No, pro mě to asi byla kombinace všeho, navážená a namíchaná přesně tak, jak by to na hodině chemie mělo být. Možná mi ale k tomuto pěknému hodnocení pomohlo i to, že jednoho zaníceného chemika , nyní již ve výslužbě, mám doma :-).
Čteno v němčině, takže české vydání neposoudím. Kniha měla zajímavý námět, místy dojemná, občas úsměvná, ale taky celkem dost překombinovaná a nevyvážená. Já osobně jsem si nejvíc užila poslední třetinu. Hodně dobré tři hvězdy.
Lekce chemie by se dala zařadit do romantických komedií, ale nesmíte jí brát jako její typický příklad. To totiž není. Ano, je to vtipné a ano, je tu romantika, zdaleka to ale není všechno. Mimo to se v knížce řeší spousta jiných témat, ať už mateřství, ztráta, adopce nebo veslařství. Tím vším je ještě propletený feminismus, který byl opravdu dobře zpracovaný. Elizabeth je jednou z těch hlavních hrdinek, která vám buď bude sednout, nebo jí budete nenávidět. Já si její drzost a tvrdohlavost naštěstí oblíbila a během celé knížky jsem se od ní i něco naučila. Jo, párkrát jsem si říkala, že je fakt blázen, pořád jsem jí ale měla ráda. Romantická linka byla zvládnutá skvěle, jen je škoda že se vzhledem k událostem potom vytratila. V knížce se našly i zvraty které mě překvapily a bavilo mě, jak bylo nakonec vše propletené. Bohužel konec byl dost rychlý a celá knížka by se dala malinko zkrátit, aby neztratila tempo a udržela si mě po celou dobu. V knížce je opravdu hodně témat a to může působit až trochu překombinovaně, za mě to ale ještě bylo v přijatelné míře. Líbil se mi také pohled psa, to se v knížkách jen tak nevidí. Kdybych dostala ještě více popsanou dobu a kratší rozsah tak budu spokojenější, i takhle jsem si to ale moc užila. Uvidíme, co dalšího nám autorčina tvorba přinese.
Tohle se mi moc líbilo a moc moc mě to bavilo. Způsob vyprávění, plynutí děje, ta OBŘÍ láska, kterou si strašně přeju taky zažít, veslování a enormně inteligentní postavy a tvorové. Mám slabost pro tuto dobu v Americe, i přes všechny ty diskriminační oblasti... Jednu hvězdu strhávám za neuvěřitelnost děje, ale jinak moc dobré čtení.
Kalifornie, šedesátá léta a Elizabeth Zottová. Svobodná matka, chemička, ateistka, ale hlavně, hvězda televizního pořadu o vaření, díky kterému ji pozná miliony žen. Ty ji obdivují za její názory a občas jde vaření na druhou kolej.
Tato knížka s krásnou obálkou je klasický případ toho, že když se nechám nalákat spoustou chvály, mám vysoká očekávání, která se bohužel nenaplní. Opravdu jsem se moc na knížku těšila, ale nezískala si mě.
Moc se mi líbilo, co nám autorka chtěla předat. Kniha řeší závažná témata, jako postavení žen ve společnosti v šedesátých letech, jejich vzdělání, možnosti zaměstnání. Jak to měly těžké svobodné matky. Vliv náboženství na běžný život. Bylo tam toho spousta, ale mě to nezaujalo. Do čtení jsem se musela nutit, Elizabeth mi byla nesympatická. Navíc většina postav tam byla černobílá – ti dobří krásní a ti zlí šerední…
Vím, že je to fikce, i přesto mi to přišlo hodně nereálné, strašně překombinované. Autorka chtěla dát do příběhu všechno, až toho tam je prostě moc. Kdyby se možná více zaměřila na Elizabeth, trochu více ji rozebrala a méně se zabývala věcmi kolem… nevím. Prostě mi to jako celek nesedlo.
Štítky knihy
USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století feminismus vaření emancipace osudy žen vědkyně zfilmováno – TV seriál matky samoživitelky, svobodné matky
Zábavné, svižné, čtivé, vtipné.