Láska dobré ženy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Když se sedmatřicetiletá Enid dozví od umírající pacientky, kterou ošetřuje, že někdejší smrt místního optika doktora Willense, obecně považovanou za důsledek tragické nehody, má na svědomí její žárlivý manžel Rupert, netuší ještě, že vyprávění, které právě vyslechla, povede k zásadnímu zlomu v jejím osamělém životě a její touha konat dobro službou druhým se ocitne ve zcela novém světle. Podobně jako v předchozích úspěšných knihách, i v mistrovské titulní povídce a dalších příbězích své nové sbírky vypráví Alice Munroová o sváru rozumu a citu v lidském nitru a osudných maličkostech, jež dokážou zvrátit běh našeho života. Náhlé podlehnutí rozmaru mysli, milostné vzplanutí, touha vzepřít se konvencím a tlaku okolí či přímo koketování s nebezpečím mohou otevřít cestu k nové životní zkušenosti, ale nezřídka mívají - jak zjišťuje nejedna z autorčiných hrdinek - i nepředvídané, ne-li přímo tragické důsledky....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240824/big_laska-dobre-zeny-06T-240824.jpg 3.934
Žánr:
Literatura světová, Povídky

Vydáno: , Paseka
Originální název:

The Love of a Good Woman, 1998


více info...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Láska dobré ženy

Clair16
19.06.2020

Povídky, které jsem musela vstřebávat po kapkách, tj. každou zvlášť. Nabité zvláštní "snovou" atmosférou, o které tu píše Greg25, ale pokud na autorčin styl čtenář přistoupí, nachází (aspoň tedy já :-)) pod povrchem řadu spojení s vlastním životem. Motivy příběhů se opakují s těmi v autorčiných dalších knihách, ale postavy umí svým jednáním překvapit. Občas rozčilující pasáže, ale to je možná spíš subjektivní dojem :-).

ewinn
15.02.2020

Autorka popisuje každodenní radosti i starosti žen a jejich příběhy prokládá vzpomínkami na dětství, vypráví o jejich snech, o tom, co se jim v minulosti stalo, na co chtějí zapomenout a k čemu se v mysli vracejí. Její hrdinky jako by byly stvořené pro spořádaný rodinný život v hezkém domku na předměstí, ale pak přijde něco, nebo někdo a všechno se změní. Obyčejné příběhy, psané živým jemným jazykem Alice Munro mám moc ráda už pro tu zdánlivě klidnou atmosféru, to, jak popisuje přírodu, nebo déšť, nebo třeba jen horký letní den. Když píše o rozteklém asfaltu na sluncem rozpálené cestě, tak ten asfalt cítíte.


Alma-Nacida
11.08.2019

Povídky, které se na povrchu tváří jako by nic. Jakoby o nic nešlo. A pak najednou zvrat, nebo jedna věta, která mě zasáhla:
"Celý její život jako by byl jen podivné bloudění v nesrozumitelném světě, zásadní omyl."

Greg25
22.07.2019

Nemůžu se zbavit dojmu, že autorka se záměrně snaží přesvědčit čtenáře, že její povídky obsahují něco víc - jakousi dvojsmyslnost, a proto záměrně mlží, nebo před koncem použije nejednoznačné věty, které ale jejímu příběhu onu kýženou schopnost vykládat povídku více způsoby, prostě stejně nedají. Spíš tomu škodí, protože obyčejné příběhy jsou bez tak většinou ty nejpravdivější. Další věc, co mě překvapila, je fakt, že téměř všechny povídky mají sexuální podtext a často poněkud divný (Cortésův ostrov), jindy příběhově absolutně neuvěřitelný (Jenom žnec), tady snad autorka nevěděla, co je cílem té povídky, tak tam náhodně přidávala až vznikla... no docela blbost. Nejlepší povídky jsou pak jednoznačně ty, kde si autorka na nic nehraje a jsou vlastně nejobyčejnější, ale zároveň nejopravdovější - Děti zůstanou tady a Matčin sen. A svým námětem rozhodně i Než přijde změna, která je ale zakončena dost neobratně. Patrně nejoceňovanější povídka Láska dobré ženy je pak poněkud rozvláčná, byť má asi zřejmě nejzdařilejší neurčitou pointu (vlastně asi jako jediná z povídek, rozhodně však není nejlépe napsaná). Přestože autorka píše o obyčejných věcech, z jejích knih vyzařuje jakási (a upřímně ne zase tak moc příjemná) stísněná snovost, která celou atmosféru knihy sice ozvlášťnuje, ale já bych přece jen radši tu pravdivou obyčejnost bez kudrlin, protože v tomhle případě, by to vážně bylo ku prospěchu věci a nebyl by to dost často takový absurdní pokus o to, tvářit se, že to má větší hloubku - asi tak jednou neurčitou větou těsně před koncem. Přitom to mohly být opravdu trefné povídky pro ženy a jejich svět, třebaže bez pointy (ale život taky nemá pointu). 60%

alabra
20.12.2018

Pro mě Paní spisovatelka. Její knihy se čtou tak samozřejmě jako člověk dýchá. Navozují zvláštní atmosféru jinak běžných situací. Nutí člověka přemýšlet o přečteném.

Anna 13
17.08.2016

Tak tahle knížka se mi nelíbila. Pořád jsem čekala na povídku, která by se mi líbila, ale ono nic. Podtext první povídky, která získala Nobelovu cenu, jsem nepochopila. A opravdu si myslím, že jsou mnohem lepší povídky.
Kniha mne nezaujala. I když autorka umí psát, nemá, pro mě, moc velkou fantazii.

Možná si knihu opět přečtu až budu starší. Nějak se mi nechce ji zatracovat.

veneta
29.02.2016

Trvalo mi docela dlouho, než jsem se knihou prokousala, byla jsem v pokušení vzdát a nedočíst. Ale překonala jsem to a poslední dvě povídky za to opravdu stály!

JezinkaJ
07.01.2016

Skvělé čtení. Mám Alici Munro ráda už hodně let. Baví mě její lehce tragické povídky, které někdy (většinou?) nekončí happyendem.
Tak nějak se mi zdá, že hlavní postavy jsou vždycky ženy a přitom to není žádné "holčičí čtení".
Konečně dostal Nobelovu cenu za literaturu někdo, jehož knížky fakt čtu. :-)

1