Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena : úplné vydání
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252399/bmid_kytice-z-basni-karla-jaromira-erben-4gG-252399.jpg
4
9202
9202
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K. J. Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského „Ohlasy“ promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví (Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj.), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů (Štědrý den, Dceřina kletba). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní: už v úvodní báji etymologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj.: „Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly !“ ... „Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosti učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk !“. Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj.)... celý text
Přidat komentář
I třeba díky tomuto dílu se nemusíme stydět za českou literaturu.
Druhá přečtená kniha z povinné četby. Vzdávám panu Erbenovi úctu, toto dílo se mu povedlo a je zaslouženě považováno za jedno z nejlepších knižních děl u nás. Líbil se mi film, ale po přečtení knihy jsem si uvědomil, že mohl být ještě lepší. Každopádně jsem byl po filmu zvědav na knihu a ta mě nezklamala. Knihu jsem přečetl za dva dny ( u těchto pěkných knížek to jde jak po másle). Mé hodnocení jednotlivých balad je následující: Kytice --- 80% (hezká, ale moc krátká), Poklad --- 65% (zajímavé, bohužel né ten typ co miluji), Svatební košile --- 85% (první z těch lepších, perfektně sladěná), Polednice --- 80% (jedna z mých oblíbenějších, ovšem na víc jak sedmdesát pět procent to nevidím), Zlatý kolovrat --- 95% (celkem příjemné překvapení od filmové podoby, rovněž jako SK překrásná balada), Štědrý den --- 75% ( toto není zrovna má oblíbená část příběhu), Vodník --- 100% (dle mě nejlepší Erbenova balada a má nejoblíbenější) a poslední Vrba --- 80% (řekl bych důstojné zakončení této super knihy).
V nečem takovém nedokážu najít krásu. Morbidní, děsivé, přinášející noční můry. Nejsem si jistá o Erbenově zdraví, v době, kdy žil samozřejmě. Už nikdy víc tohle.
Poezii moc nemusím, ale tahle kniha se čte jedním dechem. Navíc se mi dost zalíbila, je jednoduchá a zároveň skvostná. Můžu jen doporučit.
Kdos uši dostal, aby jima slyšel,
proč si je palcem zacpáváš?
A komu rozum z vysokosti přišel,
proč po něm nohou šlapáváš?
"Maria, panno přemocná,
ach budiž ty mi pomocna:
vrať mi milého z ciziny,
květ blaha mého jediný;
milého z ciziny mi vrať -
aneb život můj náhle zkrať:
u něho život jarý květ -
bez něho však mě mrzí svět.
Maria, matko milosti,
buď pomocnicí v žalosti!"
Pohnul se obraz na stěně -
i vzkřikla panna zděšeně;
lampa, co temně hořela,
prskla a zhasla docela.
Možná, žeť větru tažení,
možná i - zlé že znamení!
A slyš, na záspí kroků zvuk
a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!
"Spíš, má panenko, nebo bdíš?
Hoj, má panenko, tu jsem již!
Hoj, má panenko, co děláš?
A zdalipak mě ještě znáš,
aneb jiného v srdci máš?"
"Ach můj milý, ach pro nebe,
tu dobu myslím na tebe;
na tě jsem vždycky myslila,
za tě se právě modlila!"
Skvost české poezie, který je chytlavý a přístupný čtenářovi. Nic víc není třeba říct, snad jen doporučuji přečíst. ;-)
Můžu říct, že i když poezii nemám moc v oblibě, tak tuhle českou klasiku můžu jen doporučit. Je to velmi čtivé a určitě to není nuda. :)
Kytici jsem nejdříve viděla zfilmovanou, později i přečetla. Z české klasiky a poezie ji mám nejraději. :)
Tenhle poklad literární klasiky jsem moc ráda četla už na Zš. I když se neřadím mezi milovníky poezie, tak tohle patří mezi oblíbenou četbu. Mám ráda ty strašidelné příběhy. Jako dítě jsem se i bála. Rozhodně by si to měl každý přečíst, je to opravdu kvalitní.
Na poezii moc nejsem, ale Kytice je výjimka. Je to strašidelné i smutné, ale proto to má svoje kouzlo. Nejraději mám Vodníka, Svatební košili, Polednici a Zlatý kolovrat.
Tak tyhle napínavé básně, místy strašidelné, jsme četli již jako školní četbu a samozřejmě, že jsme ještě zcela nemohli pochopit jejich kouzlo. Já sice básně vůbec nečtu, ale tyhle mají děj, opravdu se rýmují - prostě je to národní skvost.
Na rovinu, nesnáším poezii, možná proto, že jí nikdy nepochopím a nevěřím, že všechny ty zaručené metafory, které připomínají to a to fungují, jelikož nikdo neví, co tím chtěl autor řící, krom samotného autora. Tohle dílo ale miluju, protože se k poezii přibližuje snad jen tím, že se rýmuje, Erbenovy balady jsou prostě dokonalé. Nejradši mám ty nejtemnější (Vodník, Svatební kytice), ale i ty, které končí šťastně a že jich není moc (Zlatý kolovrat, Poklad), mají nádech tajemna, neštěstí a jakési velkoleposti, které říkám typicky český rys. Jedno z mnoha děl, na které jsem pyšná až nad hlavu.
Sbírka básní, která je klasikou a povinnou četbou, která mě ovšem velmi bavila. Mezi mé nejoblíbenější (a neméně drsné než ostatní) básně patří Polednice, Štědrý den a Lilie. Každá báseň je vlastně malý "horůrek", téměř nikdy nekončí dobře, ale přesto je to velmi zajímavé a poetické. Rozhodně bych doporučovala neminout tuto klasiku a přečíst ji. Líbilo se mi i filmové zpracování.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
| 2016 | Komiksová Kytice |
Brilantní veledílo!