Květy zla
Charles Baudelaire
Slavná sbírka veršů, vydaná poprvé v r. 1857, která v době svého vzniku vzbudila nesmírné pohoršení měšťácké společnosti. Sbírku tvoří 6 částí: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt. V básních je zcela obnaženo srdce člověka, rozpolceného mezi hrůzou před životem a extází z jeho krásy, člověka, který je nepřítelem každé prostřednosti a všednosti, se zálibou ve výstřední obraznosti. Květy poezie, sv. 202. V překladech O. Fischera, V. Dyka, K. Čapka, H. Jelínka, Z. Kalisty, V. Holana a F. Hrubína. Zde uvedený překladatel Kadlec v knize bohužel uvedený není.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1997 , Mladá frontaOriginální název:
Les Fleurs du mal , 1857
více info...
Přidat komentář
Proč o něm psát, když je možné o něm v jeho verších číst.
---------------------------------
Jak anděl, maje bledé líce,
se přiblížím ti do ložnice,
dám opět hlavu na tvůj klín
jak studený a noční stín;
má krásko, snědá a tak slunná,
já políbím tě jako luna
a polaskám tě jako had,
jenž syčí u hřbitovních vrat.
A ráno nenajdeš mne jistě
v svém loži na obvyklém místě,
kde do večera bude chlad.
Jak jiní lichotí a hladí,
chci ovládat tvé šťastné mládí
jen tím, že budeš se mne bát !
Strašidlo - Charles Baudelaire
Baudelaire je môj obľúbený básnik a táto kniha je dokonalosť. Básne, ktoré písal svojim ženám sú úžasné a aj Shakespeare sa môže ísť zakopať, nikto nepísal verše ako Baudelaire. Áno, mnohokrát sú "úchylné", ale práve v tom je tá krása }:) Páči sa mi tá rozorvanosť, keď krásu postaví na piedestál a potom ju zvrhne do prachu. Smrťou vzýva život, ohavnosťou oslavuje krásu. Básne sú geniálne a ja žialim, že neviem po francúzsky. Pre mňa je toto vrcholom európskej poézie.
Brilantné! Odhodlala som sa siahnuť po českom preklade a som očarená. Baudelaire mi prehovoril priamo k srdcu.
Básničky Charlese Baudelaira shromážděné ve sbírce Květy zla pro mě byly trochu rozčarováním, ale to určitě není chyba básníkova. Očekával jsem rozsáhlé a výpravné dílo, jehož význam a věhlas ho předcházel. Našel jsem krátké, i když trefné, básničky, které zaujmou hlavně výběrem předmětu a tématu - žena milovaná a zatracovaná, z ošklivosti vymodelovat krásu, z bláta udělat zlato, zahnívající život a všezavršující smrt. Na základě Baudelairových básní si dovolím odhadnout Baudelaira samého: Baudelaire trpěl nějakým defektem nebo nemocí, které měly vliv na jeho vztah k ženám. Byl nešťastně zamilován do ženy, která byla buď vdaná nebo Baudelaira přehlížela, každopádně jeho snahy o tělesné sblížení neopětovala. Takže ji miloval a současně nenáviděl. Tento vztah se pak přenesl vlastně na všechny ženy. Útěchu nenacházel ani v posteli kurtizán. Jako každý umělec trpěl depresemi a okolí vnímal, díky svému introvertnímu zaměření, citlivěji a kritičtěji. Protože jako umělec asi moc úspěšný nebyl, záviděl těm úspěšnějším a nenáviděl ten maloměšťácký život, jehož nemohl být součástí a proti němuž horlivě revoltoval. Viděl všude jen špínu, hnilobu, mlhu a zášť. Na druhou stranu však snil o jiném, šťastnějším světě, někde mimo stávající realitu. Ve všudypřítomné bídě hledal a nacházel (podle okamžitého duševního rozpoložení) upřímnost těch nejchudších, úsměv žebračky, nevinnost - nakonec ale vše pohltí smrt a vše shnije v hrobě. Cestoval a v básničkách zachycoval podobná témata - cizokrajné ženy, přírodu... Jo, a určitě měl on, nebo jeho bytná kočku.
Toto je můj osobní názor na prokletého básníka po přečtení Květů zla. Je to asi trošku přehnané, přitažené za vlasy, ale Baudelaire rovněž přeháněl a tahá za vlasy! :-)
„Zde spí, jenž miloval kdejakou sprostou plínu, on proto sestoupil, mlád ještě, v říši stínů“.
- náhrobek Ch. B.
Jedinečná sbírka básní úžasně vystihující kontroverzního Baudelaira a jeho zálibu "v morbidní kráse". Podle mě určitě jedno z děl, bez kterého by poezie nebyla poezie, a které po přečtení vyrazí dech naprosté většině čtenářů.
Jo jo, jasně Baudelaire, prokletý básník, povýšení hnusu na úroveň krásy, Mršina...tohle jsme ve škole slyšeli všichni a málokdo si pod tím představí něco konkrétního. Jenže Květy zla jsou mnohem víc než všeobecně profláklá Mršina, jen se k tomu musíte pročíst. Je to sbírka velmi senzuální, která nutí čtenáře zapojit všechny smysly. Je to o pohrdání konvencemi, o zoufalosti nad neschopností lidí myslet mimo rámec, o marnosti bytí a o snech o totální svobodě. Jsou to básně, kde ucítíte těžký parfém prostitutek mísící se s pyžmem, omámí vás vůně květin a propijete si hlavu absithem do zblbnutí.
Pro mě je rozhodně nezapomenutelná zdechlina. Vždy když ji čtu, tím že popis je velmi realistický, si ji až neuvěřitelně detailně představuji. Podle mě nejvýraznější prokletý básník...
Smrt milenců v překladu Hanuše Jelínka a Ten, který straší v překladu Viktora Dyka jsou mými nejoblíbenějšími básněmi vůbec
Některé básně se mi opravdu líbily, ale většinu z nich jsem buď nepochopila, nebo se mi prostě nelíbily ... Knihu mám k maturitě, ale až budu starší, určitě se k ní vrátím a znovu si ji přečtu, možná ji potom líp pochopím ...
Dokonalé! Souhlasím, že nejlepší je Zdechlina. Skvělé asociace, dokonalá nechutnost ! Doporučuji!
Četba v hodině češtiny, která mě oslovila natolik, že jsem ji četla dobrovolně. Kontroverzní básně, ze kterých občas běhá mráz po zádech. Nejlepší je Zdechlina - a kdo viděl film Čokoláda, ví, že to "není klasická báseň a vůbec nevadí, že nemáte rádi básničky". Protože je skvělá. A je v ní hluboká pravda.
Zabývám se dekadencí v umění, proto je tahle kniha pro mne v mnoha ohledech klíčová. Ovšem na můj vkus (nejsem příliš přes poezii) se ve sbírce objevuje velké množství básní, které vzápětí překryjí jedna druhou. Rozhodně to není čtení jen na jeden pokus :)
Pre odporné Litánie k satanovi som dal len 2*. Ale nejak som si zvykol že čo sa mne nepáči tak je všade hodnotené ako najlepšie.
Překrásná básnická sbírka, která dokáže upoutat i čtenáře, který si nelibuje v poezii.
Byť na sladké básně moc nejsem a vlastně jsem po této sbírce sáhla kvůli maturitě, nelituji. Některé básně jsou opravdu moc krásné:-)
Štítky knihy
francouzská literatura prokletí básníci
Část díla
- Puklý zvon 1857
- Vodotrysk 1857
Autorovy další knížky
| 1997 |  Květy zla |
| 1999 |  Báseň o hašiši |
| 1979 | Malé básně v próze |
| 2001 | Umělé ráje |
| 1974 | Francouzský symbolismus |
Klasika. Je opravdu mistr ve svém oboru. Co mě na jeho poezii uchvacuje je neobvyklé spojování přídavných a podstatných jmen. Slova která k sobě zdánlivě nepatří tvoří úplně nový obraz. Např. něžné nebe apod. Nejčastější náměty: opojení láskou, zklamání z ní, smrt a čekání na ni, opěvování přírody. Velmi často se objevují antické motivy. Překlad Nezvala je vynikající!