Kulda Kulíšek

02.11.2012

Zjišťuji, že mě komentovat podobné staré dětské knihy baví, neboť se při tom vždycky trochu ponořím do minulosti. Tato kniha je v naší rodině už hodně dlouho. Zajímavé je, že si ji vybavuji, vybavuji si její velmi povedené a zajímavé kresby, vybavuji si, jak je počmáraná a dokreslována mými staršími sourozenci, vybavuji si, jak jsem touto knihou jako dítě často listoval, prohlížel si ony obrázky, nevybavuji si však, že bych jí jako dítě četl, nebo že by mi byla čtena. Vůbec jsem si nedokázal vybavit o čem ten příběh je a vlastně když jsem jí teď četl, bylo to v podastatě poprvé. Což je velké plu. Zpočátku mě to sice moc nebavilo (možná proto, že jsem skočil již do rozjetého příběhu? Naší knize totiž chybí prvních pár stránek), ale pak se to fakt rozjelo a já už se i těšil, až si k tomu večer lehnu a budu číst. Vodník je naprosto skvělá postava, Hudlibud taky občas ujde, hlavně jeho klení mě bavilo. Prostě velmi příjemná dětšká kniha, která sice možná přehnaně vrší jednu zápletku na druhou a zbytečně mockrát kazí již skoro happy end, ale je to velmi příjemný příběh, který nezkazí ani povinná závěrečná katarze :-).