Kronika rodu Příšeráků

Kronika rodu Příšeráků
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458118/bmid_kronika-rodu-priseraku.png 4 17 17

Vznik rodiny je vlastně mnohem větší zábava, než by člověk řekl. Když novomanžel zjistí, že má místo manželky nateklého vorvaně s apetitem hladového zájezdu, může buď utéct, nebo být hrdinou a vydržet. Po devíti měsících se totiž stane otcem. Manželka tou dobou zjistí, že růžová idylka z příručky pro budoucí matky je ryzí fantasy a je zase na ní, aby prokázala své hrdinství. Sice přestala být vorvaněm, ale s novým členem rodiny jim oběma začíná perná jízda realitou na pomezí sociálního dramatu a čistokrevného hororu. Kniha provází čtenáře pestrým světem rodičovství. V humorné podobě nabízí pořádnou dávku nadsázky, nebere si servítky před žádným rodičovským tématem a utahuje si ze všeho a ze všech. Nejvíce z autorky jakožto novopečené matky samotné.... celý text

Přidat komentář

eraserhead
25.04.2023 4 z 5

Ležela jsem tedy na boku jako umírající kráva a dítě mě pomalu, ale jistě zbavovalo zbývajících tekutin a mozkových buněk. Chystáte-li se na dítě a máte-li doma hromadu takových těch knih, které se vám snaží namluvit a poradit, jak to s ním zvládnout a přežít, tak je vezměte, vyjebněte je z okna a přečtete si Příšeráky od Madly. Protože tahle s přehledem, nadhledem, humorem ale hlavně s láskou napsaná kniha vám dá mnohem více. A bude-li se vám při čtená zdát, že to funguje spíše jako antikoncepce a návod, jak se dětem raději vyhnout, tak nefunguje, sama autorka má děti dvě, takže ať už v knize napsala cokoliv, v klidu do toho šla znovu. Kdo má rád černý humor, ironii a sarkasmus a hlavně životní nadhled a nadsázku, užije si knihu stejně jako já.

Morbidus
13.04.2023 4 z 5

Nemnoho knížek mě (úmyslně) přimělo se zasmát nahlas, nicméně tohle je jedna z nich. Ačkoli jde primárně o poučné čtení nejen pro akutní či budoucí maminky (leč i zástupci mužského rodu si takto mohou udělat představu, jak to vnímá jejich drahá polovička), je to psáno s velkým nadhledem a schopností se od srdce zasmát vlastním útrapám. Což jsou velice důležité atributy každého, kdo píše humor. Tady se to povedlo a co víc, kniha současně plní i edukační účel.
Jsem od přírody hnidopich, takže pár věcí se mi pochopitelně nezamlouvalo. Nad tím, že některé kapitoly skáčou děním dopředu a pak se zase vrací do minulosti, dokážu mávnout rukou. Tohle není kniha, kde by šlo o negativum. Jen mě pak mrzí - i když to svým způsobem knihu dokresluje - že se často opakují podobná přirovnání (skutečně, existují i kapustňáci, hrošíci či brontosauři!) či popisy situací. Nakonec, obálka i název knihy mi evokovala trochu jiný obsah; nicméně mám rád překvapení a tudíž jsem byl touto automystifikací potěšen.
Knihu bych doporučil (nejen) těm, kdo děti plánují nebo díky jejich existenci hledají spřízněný terapeutický materiál.


Vetes-nice
03.03.2023 5 z 5

Aneb všechno o mateřství, co jste vědět nechtěli a neptali se, ale autorka vám to stejně řekne.

Pokud přemýšlíte, že si děti pořídíte - skrz naskrz výborná příručka s nápisem VAROVÁNÍ, o tom, jak je mateřství únavné, vyčerpávající, osamělé a nevděčné, podaná s cynismem sobě vlastním.

Pokud si chcete nostalgicky zavzpomínat na to, jak skvělé to je období v životě ženy, zvolte nějakou jinou knihu. Ono totiž není skvělé, ale než nad sebou plakat, lepší je si ulevit hláškou, která pobaví i ostatní.

Maud22
03.01.2023 5 z 5

Tak místy jsem se fakt smála nahlas. Ne nadarmo má spisovatelka ráda horory. Navíc na vlastní kůži prožité a stále prožívané situace jsou opravdu ze života. Vše, co se týče přírůstku do rodiny, se kromě početí (ve většině případů) stává radostnou noční můrou, která rodiče opravdu nenechá vyspat. A že všechny starosti jsou prostě na furt, je taky pravda pravdoucí. Autorka má vynikající slovní zásobu, neotřelá spojení, humorná přirovnání. Čte se to samo. Člověk zná důvěrně všechny ty situace, jež přináší do rodiny dítě, díky tomuto svěžímu dílku se rozpomene na tu legraci i veškerá příkoří a řekne si, že teda fakt není jediný na světě, kdo si to zakusil. A kdo ještě ne, tak bacha "mateřská dovolená není dovolená"! :-))))

slawa.cap
31.12.2022 5 z 5

Knihu jsem začal číst dětem před spaní, asi na páté stránce jsem doznal že je to velká chyba. Na místo, očekávané, moderní verze Lindgrenové jsem dostal, neočekávaně, mateřskou verzi Kotlety.
Pro ostré slovo se tu nejde daleko ani při svatebním obřadu, natož později při výměně plenek. Četba pro děti byla tudíž ukončena a dál jsme si knihu vychutnával jen sám pro sebe.
Kniha mi chvílemi evokovala Deníček moderního fotra, ale narozdíl od Landsmana je paní Pospíšilová Karasová vtipná a kniha má celou dobu milý podtón.
Samozřejmě jsem při čtení, s úsměvem, vzpomínal na naše ratolesti a boj s nimi při našich pokusech o rodičovství.
Moc se těším na autorčinu budoucí tvorbu.

jan8470
03.10.2021 5 z 5

Včera jsem dočetl tuhle vtipnou, nicméně hluboce pravdivou knížku. Máma dvou divokých kluků Madla Pospíšilová píše rukou lehkou a s nadhledem. Vtipná je skoro jako Franta Kotleta a sebeironií srší víc než Teslovy vynálezy. Pokud máte pocit, že jste příšerná matka a všechno vám padá na hlavu, nebo už máte ratolesti odrostlé a chcete si zavzpomínat na "mateřskou dovolenou", je tohle knížka přímo pro vás. A pokud si potrpíte na humoristické memoáry, tak taky. Zkrátka Kronika rodu Příšeráků je skvělou volbou pro neklidnou dobu.
"A tak je čerstvá maminka zmatená jako velbloud na kolečkových bruslích, ale kojí dítě, když má hlad (dítě, matka pro jistotu jí vždycky, když se namane alespoň nepatrná příležitost), ukládá ho ke spánku, když je unavené..."

karinga
03.01.2021 4 z 5

Toužíte po dítěti? Vznášíte se na růžovém obláčku sladké nevědomosti a představujete si, že to bude jako v reklamě na plínky? Knižní debut talentované autorky Madly Pospíšilové vás usadí zase na zem - nevyspání, věčné kojení, neexistence soukromí... takové to je, ale ona to umí podat s úžasnou grácií, nadhledem a její přirovnání (jako nadržený kozel se zánětem varlat) vás rozesmějí. Ale nesmíte se smát moc nahlas, obzvlášť, když máte doma taky Příšeráka.

"A tak je čerstvá maminka zmatená jako velbloud na kolečkových bruslích, ale kojí dítě, když má hlad (dítě, matka pro jistotu jí vždycky, když se namane alespoň nepatrná příležitost), ukládá ho ke spánku, když je unavené..."