Krátké pohádky pro unavené rodiče
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14/bmid_kratke-pohadky-pro-unavene-rodice-6386fe6c1639b.jpg
3
350
72
V obsáhlé tvorbě nejpopulárnějšího českého spisovatele se nyní poprvé setkáváme s pohádkami. Vypráví se v nich o čtyřleté Sáře a její dvouleté sestřičce Báře, neméně však o jejich mamince a tatínkovi. Oproti rozsáhlým klasickým pohádkám mají například tu výhodu, že každý z příběhů lze přečíst dětem do deseti minut. Kromě toho se v nich ukrývají peprnější doušky, jež ocení zejména unavení rodiče. Těžko tedy rozhodnout, zda je knížka určena především dětem, nebo dospělým. U těchto pohádek-nepohádek si však určitě přijdou na své jedni i druzí, protože je autor napsal tak, aby se nikdo nenudil. Knihu graficky upravila a ilustrovala Radka Folprechtová.... celý text
Přidat komentář
První kniha od p. Viewegha, kterou jsem četla, respektive přečetla u kafe. Pobavila mě. Pohádky to opravdu nejsou, synovi bych ji nejspíš nečetla. Ale mně zpříjemnila odpoledne, a to mám u knih nejradši.
Kniha celkem usla .Zatim deti nemam ,ale už ted vim ze bych jim tuto knizku nikdy necetla.
Kniha je milá. Jak ale název napovídá, je určena pro dospělé. Dětem bych ji asi nahlas nečetl (ani hlavní části bez kurzívy).
Naočkována apriorní nedůvěrou k čemukoli, co napsal Viewegh, negativní komentáře tady na databázi... Přesto všechno mě Krátké pohádky zaujaly. Nejsou to totiž pohádky pro děti (!) - už v názvu se píše o rodičích. Viewegh si především dělá legraci z klasických pohádkových ponaučení a hlavně ze všech - tak módních - publikací o výchově, asi právě proto si mě získal. Nápad s textem "jen pro rodiče" mě zaujal, myslím, že mohl být lépe aplikován.
Knihu jsem začala číst v očekávání, že to bude super, když je to přece Viewegh. Tak ji čtu, čtu za půl hodinky hotovo, ale kde je pointa? Když se smířím s tím, že dětem bych to zaručeně jako pohádku nepřečetla, tak se mi to ani jako dospělé moc nelíbilo...
Knihu jsem měla přečtenou za 2 dny a musím říct, že mě opravdu zaujala a líbila se mi. Kladně hodnotím "ponaučení" v každé pohádce, i když někdy to bylo až nevhodné. Komentáře pro rodiče mi přišly vtipné jen občas, ale příběhy (pohádky) se mi líbily.
Kniha je podle mého názoru zde na DK nespravedlivě podhodnocená. Vysvětluji si to tím, že ji hodnotitelé posuzovali jako čtení pro děti, ale "pohádky" jsou opravdu spíše pro jejich rodiče. Jako dospělý čtenář jsem se při čtení několikrát zasmála a bavila jsem se.
Jako i některé jiné knihy pro dospělé se dá, snad po drobných korekcích, předčítat i dětem. Může to ale vzbuzovat mnoho zvídavých otázek na téma života maminek a tatínků. Což není, přiznejme si upřímně, zrovna něco, po čem unavený rodič nejvíc touží.
Naprostý propadák. Autor se v otcovské roli snažil vtipně podat pohádky pro nejmenší, ale vůbec se mu to nepovedlo.
Vadí mi použití slova pohádka pro něco, co není pohádka ani náhodou, ale když už tak příběh s dětským hrdinou, ale chápu, že do názvu knihy se slovo pohádky samozřejmě hodilo mnohem více... Zajímavý nápad šoupnout do textu určeného pro předčítání dětem pasáže, které jsou určeny rodičům pro pobavení. Jen si říkám, co s touto knížkou, až děti budou umět číst? Schovat ji před nimi? Nebo je nechat, aby si četly ty pasáže s vulgarismy a narážkami na sex...?! Asi bych tuto knihu do rodinné knihovničky nepořídila, ale já jsem se u ní celkem pobavila. Pro předčítání dětem ale sáhnu raději po jiných kratších příbězích či pohádkách.
Knihu jsem cetla, kdyz me dve holcicky usnuly. Odpocinula jsem si u ni, zitra zkusim precist i holcickam :)
nevím nevím jak by na to asi koukali děti kdyby jim to někdo četl ale mě se to moc líbilo
Synovi se líbila, četla jsem mu ji před x lety a já jsem se u ní také usmívala. Byť autora moc nemusím, tak toto byla výjimka. :-)
Kniha byla velmi čtivá, dospělému člověku se bude určitě líbit, ovšem nemyslím si, že to je kniha, která se bude líbit dětem. Není to pohádka, spíše krátký příběh pro oddechnutí.
Já pořád nemůžu přijít autorovi na chuť. Ani děti kniha extra nebavila. Všechny rádoby vtipné komentáře jsou tak prvoplánové... prostě a jednoduše to není můj styl.
Po dlouhý době knížka, kterou jsem nedočetl a odložil. Ani vtipné, ani překvapivé a pohádka už vůbec.
Knížku bych nikdy nedala svým dětem do ruky. Autor je možná dobrý spisovatel, ale ne v tvorbě pohádek pro děti. Některé "pohádky" možná mohou působit výchovně, ale u většiny se objevuje spíše opačná tendence. Plno vět, které jsou určeny pro předčítání dětem, bych určila pouze rodičům (objevují se i mírné nadávky, nepřímé narážky na sexismus, rivalitu atd.) Z knížky mám pocit, že dětem ukazuje hlavně to, jaký život být nemá. Ukazuje, jak maminka žárlí na své "konkurentky" a jak by s nimi nejradši naložila po svém, jak si tatínek více cení své nové ledničky na víno než své dcery atd.
Viewegh, nevím, zdali vědomě nebo nevědomě, poukazuje na drzou prostupnost reklamy do dětského světa ("pan lékárník Sáře a Báře věnoval plyšového medvídka, který se jmenoval Promed, a velkého tygra jménem Zentiva").
V knížce se však dá najít i něco k pochvale, sem tam se najde nějaký smysluplný výrok k zamyšlení ("nemusíme pořád všechno fotit, můžeme si přece taky něco pamatovat"). Popis toho, jak se chovají malé děti, je bez větší snahy autora sám od sebe komický, takže nepotřebuje moc dobarvovat. Ten je také tím jediným (spolu s občasnými moudry), co hodnotím kladně.
Modré čtení pro rodiče je sice občas vtipné ("Můj problém to samozřejmě není," tvrdili lékárnicím herci, "ale prostě bych tu viagru chtěl jednou zkusit."), ale jedná se opravdu o řídký jev. Většinu tvoří komentáře zachycující maminčinu žárlivost nebo to, jak má tatínek holčiček pokrk.
Knížka je psaná tak, že její humor pochopí pouze dospělí. Malé dítě si vtip neuvědomí (že ve spořícím prasátku nejsou peníze, protože je prasátko "žere" a naopak "kaká" složenky). Zároveň je zde absence jakýchkoliv pohádkových a fantaskních prvků, čili se o pohádku v původním slova smyslu vlastně vůbec nejedná. Knížku bych tedy směřovala do oddělení pro dospělé.
Jediná pohádková bytost se nachází v závěrečné kapitole, která je však určena pouze rodičům. Anděl je přesvědčuje o tom, že i přes všechny zákazy a příkazy jsou dobrými rodiči, čímž jim dodává odvahu a další dávku tak potřebné trpělivosti pro jejich malé ratolesti.
Kolem knížky je zbytečně udělaný reklamní humbuk. Tak vyzdvihované a předtím nikde nevídané "vtipné komentáře" určené jen rodičům jsou hlavním poutačem k její koupi. Ty jediné mohou totiž být tím, co na knížce zajujme a udělá ji nevšední. Ikdyž po jejich přečtení i o tomto tvrzení pochybuji.
Mělo to něco do sebe, ale extra zábavné mi to nepřišlo. Moc si nedovedu představit, jak tohle budu číst jednou dětem a ještě je u toho přesvědčím, že se jedná o pohádku... :-) Místy dobrý vtípek, ale to je tak vše.
Přečtete za hodinku a zasmějete se :) Nenásilné čtení, příběh pro děti obsahující pasáže pro dospělé jiným písmem (aby se rodiče při čtení dětem nenudili a taky si přišli na své). Super!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 | Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2007 | Andělé všedního dne |
Bohužel Michala Viewegha jsem nikdy číst nemusela, není to autor pro mě . Pohádky jsem si vybrala kvůli knižní výzvě na databázi knih. Pohádky se daly přečíst, ale nemůžu si pomoct mě to připadalo jako naprostá ztráta času. Knížka mi připadala celkem o ničem. Pohádky? No možná. Asi záleží na úhlu pohledu čtenáře. Mě knížka nezaujala.