Král Lávra
Karel Havlíček Borovský
Irská lidová pověst o králi s tajemstvím. Králův holič Kukulín nesmí nikomu prozradit co při holení vídá na jeho hlavě. Toto tajemství řekne vrbě. Muzikant Červíček si udělá z vrby kolíček k base. Basa na bále vše prozradí a král již nemusí před lidem dál skrývat pod vlasy to, co už všichni od Červíkovské basy slyšeli.
Přidat komentář
Tak asi jedno z nejopakovanějších, nejcitovanějších a nejskloňovanějších děl v České Republice. Nemyslím, že někdo, kdo vystudoval minimálně střední školu by netušil, o čem kniha pojednává. Ano, je hezky napsaná, příběh je zábavný (místy). Že by ale měla nějaký větší přesah...závratnou výpovědní hodnotu, nepřijde mi. Myslím, že bychom se měli zamyslet nad seznamem povinné četby a po několika letech ji opět obnovit.
Připomněla jsem si povinnou četbu k maturitě s úsměvem na rtech. Stará irská pověst a řecká báje o králi Midasovi se staly inspirací tohoto vtipného veršovaného dílka. S humorem a nadsázkou převyprávěná legenda je napsaná s lehkostí a ironií. Ve své době byla zakázaná neboť jde, jak u K.H.Borovského jinak, opět o kritiku Habsburské monarchie. Je to taková rychlá a trefná jednohubka.
(SPOILER) Král lávra je zajímavá kniha. Po každém holení krále nařídí Lavra popravit svého holiče. Kukulín musel oholit Lávru, ale matka prosila, ať ho nepopraví. Král se slitoval, ale Kukulín nesměl říct nikomu o tom, že král Lávra má oslí uši. Kukulín už nedokázal udržet tajemství, tak to řekl vrbě. Červíček ztratil kolíček, tak si uřízl nový od té vrby. Jak muzikanti začali hrát králi, tak Červíčkova basa začala řvát, že král Lávra nosí oslí uši. Je ušatec. Všichni se dozvěděli královo tajemství, ale měli krále rádi, i když měl oslí uši.
Ušatec král Lávra je krátká, jednoduchá báseň.
Bohužel není úplně z těch, které by na mě měly nějaký větší dopad.
Báseň jsem znova četla k maturitě, nicméně i předtím už jsem se s ní několikrát setkala, když jsme se o ní učili. Jednoduchá, velmi čtivá i rychle přečtená, protože není dlouhá. Líbí se mi, jak Borovský uměl zesměšnit situaci tak, že to pochopí opravdu každý a ještě se u toho i pobaví. Jsem ráda, že jsem se s básní mohla opět setkat, protože tohle dílo se neomrzí.
Tohle by měl znát každý ať už čte či nečte. Ať už skládal maturitu či nikoliv. Je to prostě základ všeobecného přehledu. KHB byl autorem své doby, jeho tvorbu miluju. Málo kdo v té době uměl psát tak s lehkostí a humorem o nepříliš veselé příběhu.
Jedna z mých nejoblíbenějších básní, které se tak krásně učily!
Byltě jednou jeden starý dobrý král,
ale je to dávno, taky od Čech dál,
troje moře, devatery hory
dělí kraj ten od české komory,
kde on panoval.
A v básni skryto tajemství a trocha napětí - co že to ten Lávra skrýval pod tou hřívou? A proč že se holiči tak báli, až na ně padne los? Až Červíčkova basa to všechno provalila:
Táhli hudci k bálu, až pan Červíček
silným kvapem ztratil z basy kolíček,
a když přišli k Viklovskému brodu,
zpozoroval tu svou velkou škodu
na stoku dvou řek.
Tam u duté vrby s basou smutně stál:
„Půjdu-li ho hledat, promeškáme bál!"
Uříz' z vrby větev na kolíček,
co způsobí, o tom pan Červíček
nic se nenadál.
Způsobil tam s basou králi čistou věc,
jak na bále pustil po strunách smyčec,
tu řve basa, až všechno přehluší:
„Král Lávra má dlouhé oslí uši,
král je ušatec!"
Nu, už ani na tu vrbu není spoleh!...Ale na Krále Lávru já dopustit nedám!
Krátká a jednoduchá báseň. Pro mě první setkání s Borovským a jsem mile překvapena, jak lehce a čtivě psal.
jednoduché, prosté, jednoznačné... jak jiné ve srovnání s existenciálními plky o ničem a experimentálním blábolením současných umluvených nicneříkajících veršoepců...
Krátký, zábavný příběh inspirovaný pověstí o řeckém králi Midásovi. Ačkoliv poezii moc nemusím, Borovský dokázal tento příběh podat zajímavě, čtivě a místy i úsměvně. Kdyby více básní oplývalo takovou kvalitou, můj vztah k poezii by byl zajisté kladnější.
Havlíčkova tvorba je jedna z mála své doby, která mě zvládla oslovit už na gymnáziu. Málokdo dokáže psát o velmi smutných záležitostech s takovou lehkostí, nadsázkou a sarkasmem jako právě Havlíček, přitom zrovna s ním se život a hlavně doba ani trochu nemazlili...
Ano, přečetla jsem znovu kvůli výzvě, předtím dobrovolně a i povinně na gymnáziu.
Havlíčka mám ráda, ze všech obrozenců píše pro mě nejsrozumitelněji.
Krásný apokryfní příběh o frýžském králi Midasovi a jeho oslích uších zasazený do Irského Wicklowa. Havlíček měl rozhled!
Není lepšího autora, který dokáže s naším českým humorem napsat tak údernou báseň, než Karla Havlíčka Borovského. Ano, podle mého názoru jeho básně a životní postoje mají něco, co v sobě má každý Čech hluboko zakořeněné. Báseň máte za 5 minut přečtenou, ale stojí za to.
Štítky knihy
satira severské pohádky ironie klasická literatura
Autorovy další knížky
2006 | Král Lávra |
1948 | Křest svatého Vladimíra |
1948 | Tyrolské elegie |
2004 | Epigramy |
2008 | Obrazy z Rus |
Krátký příběh, o kterém se učí již na základní škole. K maturitě jasná volba. Všechno dávalo smysl, krásně napsané a rychle přečtené. Skvělá kombinace, doporučuji.