Krakatit
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/68_/688/bmid_krakatit-Lyj-688.jpg
4
1776
222
Čapkův román Krakatit (časop. Lidové noviny, 25. 12. 1923 15. 4. 1924, O. Štorch-Marien 1924) vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou "krakatit" nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami. Prokop si uvědomí dosah svého objevu - vlastník krakatitu by se mohl stát vládcem světa. Uvědomí si to i jiní a pokoušejí se Prokopa o vynález připravit. Část vzorce získá bývalý Prokopův spolupracovník Tomeš a snaží se výbušninu vyrobit také. Prokop svodům odolá, vzorec neprozradí a ke konci je svědkem tragického výbuchu laboratoře, v níž se Tomeš pokoušel výbušninu připravit. Prokop, blouznící v horečkách, se na závěr setkává s pohádkovým stařečkem - bohem a přijímá od něj smiřující poselství o dobru a nutnosti dělat pouze věci prospěšné lidem.... celý text
Přidat komentář
Bohužel mě se nepovedlo do této knihy začíst. Něco mi tam nesedělo, občas byly některé části nudné. Sem tam se vynořila jiskřička naděje, ale konec mě zklamal. Pan Čapek byl určitě skvělý spisovatel, ale pro jiné čtenáře než jsem já.
Z Čapkova Krakatitu jsem poněkud rozpačitá a to z toho důvodu, že v knížce jsou výborné a napínavé pasáže a potom části, které mi přišly úplně mimo dějovou linii, zbytečné, jako by pouze sloužily k vyplnění děje. Takže jsem se chvíli výborně bavila a chvíli se hryzala nudou a přemáhala se, abych četla dál. Celkově mě Krakatit spíše zklamal, čekala jsem víc.
Krakatit je pro mě nejlepší Čapkova kniha na rozdíl od názoru učitelů češtiny. Snad jsem Čapka přečetl kompletně už na střední škole. Čapek je pro mě skvělej i dnes. Všechny jeho "kapesní povídky" si velmi dobře pamatuju.
Je to první kniha, kterou jsem od autora četla, a musím říct, že mě příliš neoslovil styl jeho vyprávění. To, co jsem od knihy očkávala, se dělo jen na záverečných padesáti stranách, těch třista předtím bylo vyplněno popisováním pro mě nepříliš zajímavých útrap hlavního hrdiny. Asi jsem nepochopila pravou hloubku příběhu, o které věřím, že tam někde je. Třeba někdy příště.
Do knihy jsem se pustila s nadšením, ale to pomalu ochablo, děj byl sice zajímavý, ale velice se táhl. A na konci mě něco chybělo...
Myslím, že pojem český thriller podle českých pravidel je přesně ten výraz, který vystihuje naprosto přesně charakter románu. Není plný vypntuných amerických emocí, síly a schopností bez hranic ... a přesto s jedním hlavním hrdinou a zachráncem. Opět lidský příběh založený na úžasné "odkoukané" znalosti charakterů. Krásné popisy, které svou melodičností nabourávají "strohý" styl, který by člověk u podobného žánru čekal. .... Prostě knížka, která se zařazuje to typicky české linie Hašek, Čapek, Škvorecký, Hrabal ...
Asi jsem čekala něco jiného....něco především o třaskavině zvané krakatit....ne příběh šíleného, zmrzačeného věčně vášní zmítaného chemika, který asi představuje sám o sobě třaskavinu. Pořád jsem čekala, že se to nějak "rozjede", ale ve 1/2 knihy stále nic...jsem ráda, že už jsem to dočetla
U téhle knihy nedokážu pochopit, kvůli čemu ji mnoho lidí hodnotí jako slabou. Knihy nečtu vícekrát, ale tuhle jsem přečetl čtyřikrát a pokaždé, když ji vezmu do rukou, musím ji otevřít a alespoň pár stránek znovu přečíst. Líbila se mi, když mi bylo 15, když mi bylo 30, líbí se mi i dnes. Sotva přečtu pár řádků, začnu se topit v řece tajemna a bez dechu hltám další řádky. K tomu ta Čapkova krásná čeština. Mé hodnocení: 100 %.
Pro mě trošku slabší kniha od Karla Čapka. Čekala jsem pojednání o hrůze války a výbušninách a o jejich hrozbách. Ale dostala jsem tak trošku malý románek o doktoru Prokopovi a princezně. Místy mi to připadalo zamotané a nešlo se v ději dobře orientovat. Viděla jsem i film Otakara Vávry. A musím říct, to samé - místy excelentní, ale v některých místech nepřehledné a nelogické.
Kniha, která se mi velmi líbila a dokud jsem nedočetl, neměl jsem klid :-) Podle mého názoru obstojí i před moderními, precizně vykalkulovanými literárními thrillery, i když v sobě zahrnuje i hodně filozofických úvah.
Kniha se dobře čte, ale místy je to zamotané a zmatené. Začátek je opravdu dobrý, ale později už je to zdlouhavější.
Slova chvály na toto dílo absolutně nechápu. Jedině pokud někdo chtěl číst dokola popisy, jak ing. Prokop koktavě přemýšlí, občas promluví a zmateně uvažuje o ženách. Pořád se opakuje scénář: láska, pochychnosti, vztek, láska... Poté co se na scéně objeví princezna, je to: láska, objímání, pochybnosti, vztek, výbuch...
Neříkám, že nejsou světlé okamžiky, vše co se týká tématu knihy, tedy krakatitu a obecně práce ing. Prokopa, je velice zajímavé a probleskává zde to, čím podle mě kniha měla být. Opravdu nechápu, proč Čapek knihu nazýval Krakatit, proč si potřebu psát o milostné trýzni starého mládence neukojil na samostatné knize a Krakatitu se nevěnoval samostatně.
30%
Zřejmě jedna z těch méně záživnějších knih od Čapka. Začátek byl velmi dobrý, nadšeně jsem hltala vše, co se týkalo Krakatitu, ale po tom převezení do tábora už šla křivka mé pozornosti dolů. Chvílemi jsem nevěděla co je sen/halucinace, co to má všechno znamenat, a konec mi taky moc nevysvětlil. Nápad skvělý, jen kdyby se kniha držela toho názvu.
Všichni mě od Čapkových knih odrazovali. Po přečtení Krakatitu jsem jen seděla s otevřenou pusou. Neuvěřitelné dílo, 5z5!
Nevím, čekala jsem, že děj bude pojednávat o výbušnině Krakatit. Omyl. Zdálo se mi, že se tam neustále řešili vztahy Ing. Prokopa k různým ženám atd.. Vůbec jsem nepochopila, co vlastně Ing. Prokop chtěl, jestli tedy vůbec něco chtěl. Bylo to trochu chaotické, ne že by se to nedalo přečíst, ale podruhé na tuto knihu už asi nesáhnu. Je to moje první kniha od Čapka, bohužel mi zkazila veškeré chutě číst jeho další knihy. Třeba se časem odhodlám.
Zprvu jsem byla opravdu nadšená - kafkovsky temný děj, prostředí Prahy i Týnce, tajemství ohledně Krakatitu a hledání Jiřího Tomše. Jakmile se ale Prokop dostal k princezně, začalo mi činit velké problémy se na text soustředit, možná i proto, že princezna mi byla extrémně nesympatická.
Ačkoliv je celé dílo laděno do Kafky (z mého pohledu), Čapkovi prostě více sedí hry a dějovější věci, se stejným problém se dle mého potýká Továrna na Absolutno.
Štítky knihy
zfilmováno rozhlasové zpracování utopické romány
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Kniha je napnutá dějem, celou dobu jsem cítil sílu emocí touto knihou procházejících. Není to ani moc stručné ani zdlouhavé, přesto to má jakýsi náboj... jakousi výbušnou energii. Do příběhu se hned začtete. Zmítáte se v této bouři citů. Fantastická kniha, prostě WOW! Díky Čapku za tento nezapomenutelný zážitek.