Krajiny vnitřní a vnější

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši. 2., doplněné vydání...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1072/big_krajiny-vnitrni-a-vnejsi-xRO-1072.jpg 4.3158
Nahrávám...

Komentáře (29)

Kniha Krajiny vnitřní a vnější

bazyk21
24.05.2022

Prostě Cílek...

Pasadenka
22.02.2022

Cílku Cílku, tentokrát to bylo slabší

Cílek mě baví. Takový pohodový dědeček, který mluví rozumně a zároveň se nebojí mluvit i emočně. Těším se, když má někde rozhovor, protože většinou v něm zazní docela zajímavá informace, která dokresluje společenské téma. Příklad:

Jak se řeší Zelená dohoda v unii, v jenom rozhovoru dal k dobru hned dvě zajímavosti. Česká republika nemusí být součástí energetického kartelu unie, ale může jet podle vlastní trajektorii – ne že by to dávalo smysl :D – a druhá, že všemi proklínaný Nord Stream 2 bude mít zhruba o 6% větší účinnost, nakolik v starém potrubí dochází k velkým únikům plynu. Co mi připadá, že je docela zásadní fakt, když se tolik řeší každá tuna plynu.

Ale zpátky ke knížce. Tato knížka mi jednoduše nesedla. I když se zde opět přichází různé postřehy a zajímavé fakty, jejich kombinace s hebkostí slov, jak je knížka prodávána, se nespojila pro mě ideální kombinaci.

Nesnáším, když se k dočtení knížky musím nutit a zde to tak bohužel bylo. Tak snad příště. :)


gab72
22.12.2021

Nemá smysl se rozepisovat o této knize, vše podstatné je již řečeno v předešlých komentářích. Obohacuje novým poledem na krajinu. Byla to první kniha, kterou jsem od pana Cílka četla. Mohu jen říci, že jeho rozhled je obrovský (ať jsou citáty pravdivé či ne:)), odbornost hluboká... nicméně text, ten text zní malebně jak hudba či se vznáší jak lehké tahy štětce. Kniha je pravou potěchou pro duši.Nádherné čtivo....

bábuška
21.12.2021

Měla jsem obavu z takovéto odborné knihy, ale začetla jsem se, i když mi to trvalo tentokrát déle. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého, autor je nejenom odborník , ale i lyrik. Tím je mi bližší.

kristleko
18.09.2021

Václav Cílek pozoruhodně kombinuje role střízlivého geologického výzkumníka a „nedělního filozofa“, který „ví úplně všechno, ale ví o tom tak 5–7 %“. Desítky let českou krajinu vnímá všemi smysly, čte a píše o ní, chodí a žije v ní – a výsledkem toho všeho je tato kniha, jejíž pestrost až nesourodost je spíše silnou stránkou. Takový zkrátka Cílek je, čtenáři předkládá myriádu postřehů o krajině, doporučuje místa k návštěvě (namátkou třeba Emauzský klášter, kouřící vrch Boreč nebo menhirový kruh u Rumburku) nebo dává tipy, jak si vybrat místo pro dům a jak jej zařídit v duchu „českého feng-šuej“. Především si ale všímá proměn společnosti a jejího přístupu ke krajině. Má za to, že od přelomu milénia se nacházíme na rozhraní úplně nové kultury, formované digitálními technologiemi, v rámci které bude třeba najít nový vztah k okolnímu světu. Nezdědili jsme jej ve zrovna dobrém stavu, člověk za staletí „boje o půdu“ vysoušel mokřady a meandry, těžil skály a balvany, napřimoval řeky a stavěl přehrady, od 20. století pak krajinu zabírají rozlehlé městské periferie a nevzhledné haly u dálnic. K tomu ještě připočtěme velkoplošné a chemické zemědělství, které snižuje schopnost krajiny zadržet vodu (proto jsou častější povodně i sucha) a vytváří kilometrové lány řepky, které k procházkám zrovna nevybízejí. Přitom tradiční charakter krajiny je pro naši kulturu stejně určující jako hudba, literatura nebo jablečný štrůdl (to vše sdílíme i se zeměmi někdejší podunajské monarchie a snad proto se tam cítíme tak příjemně). Zajímavý je postřeh, že mnohdy je daleko lepším argumentem pro ochranu krajiny její kulturní hodnota, než nějaký bobr nebo drobnokvítek. Kromě vyvarování se necitlivých zásahů je důležité zachovat i „právo na krajinu“, tedy omezení soukromých vlastníků v oplocování lesů a luk. Něco podobně neblahého se děje i v ulicích měst – tam, kde před desítkami let korzovali lidé a užívali si náhodná setkání, dnes stojí rušné dopravní tahy a parkující auta, chodci jsou zaháněni do podchodů na úzké pásy chodníků znečištěné od psů… To všechno jsou témata, která Cílek pojmenoval už před dvaceti lety. Něco se změnilo více, něco méně, něco k lepšímu, leccos k horšímu. Každopádně tato kniha příliš nezestárla a přímo vybízí k opakovanému otevírání a vytváření si vztahu ke krajině, přemýšlení o ní. Pro toulky po okolním světě jsou inspirativní Poutníkova pravidla – třeba v uvědomění, že k pochopení některých míst je třeba se k nim pomalu přibližovat a pak se na ně vracet. (10/10)

angloumene
08.07.2021

Čtivé přemýšlení o člověku a jeho formování skrz vnější svět. Spousta úvah je nadčasových a čtenáři přináší zcela nové nahlížení na český kontext v národním i osobním měřítku. I přesto, že některé pasáže jsou naopak poměrně zastaralé, kniha má stále co nabídnout.

Čtenářka025
21.05.2021

Přidám se v tom směru, že první polovina je opravdu trošku nesourodá, témata spolu téměř nesouvisí, přesto je to zajímavé. Jen jsem musela změnit "režim čtení" a číst to jako samostatné články. Nicméně líbí se mi a přečtu si i další knihy pana Cílka.

knihyKeMne
08.03.2021

Celkem překvapivě s knihou nesouzním. Jedná se o sbírku článků, které autor v průběhu let psal, a které zatím knižně nevydal. A jelikož je autor tak velmi zvídavý a ví všechno, je to také o všem, jen volně spojeno tématem krajiny. Zaujalo mě, jak skvěle dokáže laikovi vysvětlit odborné věci.

Geologie, sopky, turistika, láska k vlasti, umění, duchovno, relikvie, přírodní pohromy, feng-šuej, Indie, rorýs, lidová slovesnost, jakýsi zážitkový seminář na pozemku kláštera. Samo o sobě samá zajímavá témata, dohromady mi to ale neladilo. A k tomu ten formát knihy, který mi připomínal naučnou literaturu z dob komunismu, zřejmě těmi černobílými fotografiemi.

1