Vidořád
Samantha Shannon
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247901/bmid_vidorad-LZd-247901.jpg
4
748
155
Udělali z nás zloděje. Je načase ukrást, co nám patří... Paige Mahoneyové se podařilo utéct ze šeolského zajetí, ale tím její problémy teprve začínají: mnoho přeživších je nezvěstných a ona se stala nejhledanější osobou v Londýně. Scion upřel na Bledého snílka své vševidoucí oko, vidopáni a vidopaní městských gangů jsou pozváni na vzácné setkání Sněmu nepřirozených. Jaxon Hall a jeho gang Sedm pečetí jsou připraveni získat pozornost, ale vztahy mezi jasnovidci kazí staré nevyřízené účty a za každým rohem číhají temná tajemství. Pak se začnou ze stínů vynořovat Refájci. Ale kde je Strážce? Paige se musí z doupěte u Sedmi ciferníků dostat do spisovatelské čtvrti Grub Street a proniknout do tajných katakomb Camdenu dřív, než bude osud londýnského podsvětí zpečetěn.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
The Mime Order , 2015
více info...
Přidat komentář
Lepší než 1 díl a to i dost. Četla jsem to docela dlouho po 1 díle a tak jsem si nepamatovala všechny detialy, ale ničemu to nevadilo, protože klíčové věci jsou samozřejmě opakovaný hrdiny, protože se snaží přijít kdo má co zalubem.
Po 2 dilu se těším na díl 3
(SPOILER) Miluju tuhle sérii:-) Paige a Strážce jsou skvělý .Mně naopak oproti ostatním nevadí, že to bylo trochu předvídatelné, líbilo se mi sledovat jak se Paige dopracuje k souboji s Jaxonem, jak se pomalu sbližuje se Strážcem a konec taky super:-)Tedy kdybych už doma neměla další díl tak by mě to štvalo, ale ještě si ho pošetřím, protože další zatím není...a panebože co teprve 5,6,7...
Tenhle díl mi přišel zbytečný. Dlouhý a předvídatelný. Asi si dám přestávku, než dočtu sérii, fakt jsem se docela nudila.
Druhý díl by mohl být o poznání kratší. Děj se táhne i přesto, že hlavní postava běhá jak namydlený blesk po celém Londýně. Vedlejší postavy jsou nevýrazné a lehce zaměnitelné. Celá série má velké ambice. Tento díl však za prvním hodně pokulhává. Snaží se dokreslit atmosféru, to se však děje na úkor děje. První díl mě navnadil, tento mě odradil. Vše zachraňuje závěr, kde se objevuje pořádná akce a rádoby překvapivý závěr. Časem dám šanci dílu třetímu.
Ze začátku to bylo trochu slabší. Postupem času, zde asi lépe postupem stránek, se vše zlepšovalo. Lepší byl děj, napínavost i fantazie. Závěr byl už skvělý. Celá kniha zavede čtenáře hlouběji do světa Kostičasu. Už se těším na další díl. Jdu na něj hned.
Druhý díl mi přišel o krapánek lepší. Ale i tak jsem se docela prokousávala, protože se stane to, co prostě víte, že se stane a není to žádné překvapení, a vy už si jen říkáte - proč to pořád tak natahuješ?? -. Podle mého by kniha mohla být o půlku zkrácená a ns ději by ji to neubralo.
Hurá na třetí díl...
I druhý díl se četl skvěle. Občas jsem si říkala, že tam je moc takových těch načasování na poslední chvíli, jak to mají rádi ve filmech, ale brala jsem to s nadhledem a u čtení jsem si odpočinula.
musím uznat, že Vidořád je lepší než první díl série, nicméně ani tak nevynikne mezi mnoha příběhy..leccos je okoukané klišé a nikterak nepřekvapí, nicméně u tohoto dílu je čtyřhvězda zasloužená..příběh má každopádně silně nevyužitý potenciál, škoda příběhu laděného na ženskou hrdinku a její city plus potřebu spasit svět..to je totiž zápletka 60% současných fantásek..
Přijde mi, že to mělo pomalý spád, ale jinak jsem se vůbec nenudila a knihu jsem zhltla za pár dní.
Po přečtení prvního dílu jsem s těšila na pokračování. Nicméně trochu mě zklamal... Děj se trochu vlekl.
Po fantasy a podobných žánrech sáhnu jen výjimečně, ale tenhle fiktivní svět mě strašně baví. Také proto jsem ochotná přejít i některé dílčí nepřesnosti v ději a nepravděpodobnost některých skutečností, vztahů, charakterů a jejich vysvětlení.
Když to shrnu, Kostičas jsem četla snad před sto lety, hned jak vyšel, k Vidořádu jsem se ale dostala až teď. Z předchozího dílu jsem si pamatovala jen několik základních dojmů: 1. Bylo pro mě strašně těžké pochopit tolik komplikovaných pravidel (Scion, Šeol, jasnovidnost jako taková). 2. Trvalo dlouho se do příběhu začíst kvůli obrovskému množství neznámých slov, které jsem zpočátku absolutně nechápala (amaurotici, vigilové, atd atd.). 3. Ale pak, jak jsem se do toho dostala, to byla parádní jízda. 4. Pamatovala jsem si postavu Strážce, který mi úplně zamotal hlavu, protože je úžasně vykreslený a i když představuje "romantickou" linku, není to prvoplánový romantický hrdina.
A úplně stejně jsem to měla i s Vidořádem. S odstupem několika let po Kostičasu jsem samozřejmě všechno zapomněla, takže Ranthenové, Sargasové, auguři, senzibilové, Emejci, Refájci a všichni ostatní vidoucí i nevidoucí pro mě byli úplně z jiného světa. Ale spadla jsem do toho ještě rychleji než v Kostičase, po první kapitole už jsem byla naprosto v obraze a nechala se unášet příběhem dál a dál. Je to nápadité, barevné, neotřelé, postavy jsou pro mě dobře srozumitelné, myslící bytosti s vlastním názorem a celkovým vývojem. A tak to má být.
Ale teď to horší - Co má znamenat ten konec??!! Uprostřed nervydrásající situace najednou KONEC! To snad nééé? I když mě ten konec doslova naštval, tak ale prostě i tak musím dát plný počet hvězd.
Od zaklapnutí knihy mi v hlavě straší jedna věc - kdo je Hadrokost? Určitě někdo, koho dobře známe...
Ten konec mne rozsekal. S nadějí jsem otočila stránku a zjistila, že odpověď na svou otázku dostanu až ve třetím díle.
Jinak jsem si knihu velmi užila. Doufám, že autorka bude pokračovat v tomto příběhu a utiší mou zvědavost.
Po prvním díle, který jsem přečetla v rámci výzvy, jsem to nevydržela a do knihovny běžela pro další dva :D No a nemohu jinak, ale musím dát 5 hvězdiček. Knihu jsem zhltla pomalu na jeden zátah a ačkoliv nejsem zrovna fanda romanťáren, tak musím říct, na Strážce jsem se v průběhu čtení vždycky těšila. Nějakým záhadným způsobem se autorce podařilo popsat chlapa tak, aby mě v knize neštval.
Co se týče děje, tak mě tento svět baví stále více. V záplavě klasického fantasy, které čtu nejčastěji, je to prostě něco jiného a svítí to na mě jako maják v mlze. Momentálně už jsem za polovinou třetího a dílu a už teď vím, že za chvilku budu brečet, až budu muset čekat kdo ví jak dlouho než vyjde čtyřka.
Prvek duchů je pro mě těžko uchopitelný a tentokrát jsem nenalezla žádné body k dobru. Těžce předvídatelné, někdy naprosto nelogické a zbytečně natahované.
Tak první díl mě nebavil jen prvních pár kapitol, tenhle mě nebavil vůbec. Asi mi nesedne tahle série.
Celý ten svět je prostě úplně absurdní, vidoucí a jejich schopnosti jsou vyvrhelové společnosti, kteří jsou schopní se organizovat a bojovat tak maximálně mezi sebou, jako by jejich schopnosti vůbec neexistovaly. Přitom to zní, že obyčejní lidé se mají v tomhle režimu taky dost mizerně a nic se neděje. A Refájci to už je úplně kapitola sama pro sebe.
Nevím, prostě mi to připadá nesmyslné, překombinované a nebaví mě to.
Po velice dobrém startu přišlo lehké zklamání. Autorce se sice daří držet napětí od začátku do konce a celou knihu je natažená ( v tomto smyslu) dokonalá struna, málem k nepřežití, ovšem Kostičas byl lepší. Svět je vykreslený úžasně a za další je to originalita bezpředmětná. Zapamatovatelné a obrovské 3,5/5
Po nadějném prvním díle přišlo Stmívání pro emancipované holky.
Pokud jde o uvěřitelnost světa a logiku děje, už v prvním díle to na některých místech dost skřípalo. Ale, popravdě, vlastně to ani nevadilo. Koncept jasnovidectví i autorčin jazyk byly natolik zábavné, že jsem byla schopná ledacos odpustit. Ve druhém díle už to ale nestačí.
Zaprvé: svět Vidořádu nedává smysl. Proč svět roku 2059 vypadá, jako by vypadl z Dickensova románu? Proč vidoucí, kteří v Londýně očividně šíleně trpí, ani náznakem neuvažují o emigraci do (sporadicky zmiňovaného) svobodného světa? A proč amaurotici fungují jako obyčejný kompars, přestože se diktatura Scionu očividně negativně dotýká jich samých?
Stejně jako svět, moc smyslu nedává ani děj. Veškeré zásadní posuny v příběhu má na svědomí hrdinčina nepodložená představa o tom, že "hm, neozývá se mi, asi ho někdo unesl, a určitě ho unesl támhleten padouch" - která se vždy ukáže jako správná. Jo, protože přesně tak to dává smysl.
V prvním díle jsem se radovala nad tím, že se konečně objevila young adult fantasy, která není prvoplánovou kopií Stmívání. A vrátilo se mi to jak bumerang :-) Vidořád má totiž se Stmíváním kupodivu docela dost společných rysů: jen místo krve se tu vysává aura a zatím se neodhalil ani jeden vlkodlak.
Pozitiva: navzdory všemu je to zábavné čtení. Jazyk je jednoduchý, autorka se nebojí zabíjet důležité postavy a nakonec se přistihnete u toho, jak si říkáte... "vlastně proč ne".
Zatímco první díl mi přišel neuspořádaný, takže jsem chvílemi netušil, která bije, druhý díl utíká příjemně, bez žádných zádrhelů včetně slušného finále. Opět pochvala za překlad. Další díl si určitě přečtu.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie pro dospívající mládež (young adult) sci-fi fantasy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Kostičas |
| 2020 | Převorství u pomerančovníku |
| 2015 | Vidořád |
| 2017 | A zrodí se píseň |
| 2022 | Když spadne maska |
Kniha Vidořád je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 1 034x |
| Čtenářské výzvě | 196x |
| Doporučených | 84x |
| Knihotéce | 448x |
| Chystám se číst | 321x |
| Chci si koupit | 86x |
| dalších seznamech | 15x |
Nějak tomu světu nemůžu přijít na chuť. Kniha mi přišla hrozně nudná, pro mě byl daleko lepší první díl. Jakmile se na scénu vrátili Refájci, tak se konečně pro mě začalo něco dít. To jsou pro mě tahouni příběhu a ti, o kterých chci vědět víc. Konec pro mě nebyl vůbec překvapivý.