Korespondence I

od:


KoupitKoupit eknihu

První svazek korespondence, edičně připravený prof. Ladislavem Matějkou, zahrnuje období 1945-1962. Knihu doplňují i některé méně známé fotografie z působení V+W na opačných koncích světa.

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/19503/korespondence-i-19503.jpg 4.839
Žánr:
Literatura česká
Vydáno:, Akropolis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
maid
04. dubna

O V+W jsem znala jenom střípky. Byly to jen školní znalosti, kterým se zázrakem podařilo utkvět v mé hlavě: Osvobození divadlo, emigrace, vzpomněla bych si na pár jejich her a Werichových filmů, které jsem jako malá viděla.
K této knize jsem přišla náhodou a sama sebe jsem překvapila, že jsem ji přečetla za dva večery. Mohu jenom souznít s ostatními komentáři - ta bohatost češtiny, která byla tak nesrozumitelně srozumitelná. Ohýbání a hra s naším mateřským jazykem mě překvapovala na každé stránce. Obsahem naprostá nadčasovost textu. A také, a to už se mi dlouho nestalo, jsem se nad knihou mnohokrát rozesmála ("Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích" - Werich, amen.), úsměv ale i častokrát ztuhnul na rtech.

Jedinou výhradu bych měla na, již v některé z recenzí zmíněné, poznámky pod čarou. Některé překlady byly opravdu bizarní, nejsem profesionální překladatel, ale něco opravdu stojí za pováženou. Zlidovělé výrazy (jakožto western, např.) opravdu netřeba překládat - myslím, že čtenář, co sáhne po korespondenci V+W, není úplný hňup.

valda
29.12.2016

První díl z trilogie souborů dopisů Voskovce a Wericha. Tenhle je z let 1945-1962. Příběh V+W je opravdu velmi silný. Je to historie, ale pokud jí neznáte, tak upozorňuji, že budu spoilerovat. Pro mě hodně těch informací bylo nových.
Potkali se na konci 20. let a se svým Osvobozeným divadlem byli čím dál slavnější a svět jim skoro ležel u nohou. Potom přišla 2. světová válka a museli emigrovat do USA, do New Yorku. V cizí zemi začínali zase úplně znova, museli se naučit řeč, a prosadit se v obrovské konkurenci divadel. To se jim pomalu začalo dařit. Ale 2. světová válka skončila a oni se samozřejmě rozhodli vrátit. Voskovec musel vyřešit svůj problematický rozvod. A tři roky opět budovali své divadlo v Československu, to jim samozřejmě začali kazit komunisti, až se Voskovec nadobro vystěhoval do USA. Tam ho zase američani na rok zavřeli do internačního tábora, protože se báli, že je komunista. Když se odsud dostal, začal zase znova budovat kariéru v USA a zároveň bojovat s nemocí své manželky. Která nakonec zemřela a Voskovcovi zůstaly dluhy za léčbu a děti. Werich zůstal v Československu a snažil se žít mezi komunisty a postupně bojovat i se svou nemocí.
Asi jsem zatím nečetl nic, co by působilo tak pravdivě. V+W byli velikáni a navíc opravdoví kamarádi, takže se nebojí psát pravdu a o věcech, které nejsou jenom ke chlubení. Rozhodně neměli jednoduchý život, ale nikdy jim nechyběl nadhled a humor.
Myslím, že pokud si chcete přečíst něco na téma o čem je život tak tohle je ideální. Zatím jsem četl jen těchto necelých 20 let. A je to skvělý koncentrát toho, co se v životě děje, jenom se o tom moc nemluví.
Taky bych to doporučil lidem, kteří pořád někomu závidí, že má peníze, nebo tvrdí, že už jsou staří, nemocní, a nemá to cenu, atd. Takové potkávám neustále. Z novin mohli V+W působit jako dva zazobaní úspěšní lidé, jeden slavný herec v Československu, druhý jde z filmu do filmu v Hollywoodu. Ale realita je prostě vždycky jinde.
Život kromě toho pozitivního samozřejmě přináší i stáří, neúspěch, nemoc, a je to úplně normální, nevyhne se tomu nikdo. Jak říká s nadsázkou Werich "A bude to ještě horší". :-) Ale jak říká Voskovec: "Hlavní je neposrat se."

Montezuma
26.09.2014

Člověk si o zbabělosti a určité potřebě cirkusáctví u Wericha může myslet co chce (viz. pasáž o tomto u Zábrany), ale tahle věc je prostě neuvěřitelný poklad. Tolik životní moudrosti z obou stran, slovní ekvilibristiky, sofistikovaného a přitom odlehčeného náhledu na svět se na jednom místě jen tak nenajde. Je to skoro až hříšné, tolik talentu! A jaké to životy: nejdřív legendy ve vlastní zemi, pak emigrace, návrat, znovu emigrace a téměř až synchronicistické propojení myslí navzdory hovadství světa a času. Škoda, že si pro sebe dokázali ukrást tak málo - jen pár uspěchaných setkání a nakonec stejně smrt. I když jak se to vezme, kdo si dnes pamatuje všechny ty aparátčíky a zakrslíky ducha, požral je čas, kdežto kouzlo těch dvou i díky jejich korespondenci trvá. Vůbec je zvláštní, jak mohly tak odlišné osobnosti dojít takového souznění: Werich většinou (moudře) jadrně nadává, Voskovec své bolesti zaříkává filosofií; co vlastně bytostného intelektuála a kosmopolitu Voskovce táhlo k lidovému mudrci a zápecníkovi Werichovi a naopak?

jarmik
26.09.2013

Je to samozřejmě hřích pořídit si do domácnosti takový další špalek papíru. Ale docela si myslím, že to jsou trvalky: nepřekvapilo by mě, kdyby člověk namátkou otevřel kterýkoliv díl, když nebude vědět třeba co narychlo důstojného si vzít do vany.



Škoda, že korespondence vyšla bez nějaké úvahy o ní. Je provázena jen stručnými, dosti polopatistickými rekapitulacemi toho, co se dělo v té době v politice. Čekal bych u takovéhoto vydavatelského počinu, že bude doprovázen nějakým super esejem.


Článek na blogu zde: http://jarmik-pise.blogspot.cz/2010/01/korespondence-voskovec-werich.html

betka
06.01.2012

Při čtení Korespondence mě zalil žal jak tyto dva výteční umělci mohli tvořit báječné věci a jen nelidským režimem nebylo jim to umožněno.
Jen chci věřit ,že dalším pokud ještě budou se to už nestane.

hladko

Korespondence dvou, kteří slovem i myšlenkou dokázali obsáhnout svět (a to nejen divadelní a filmový) takový, jaký byl a svou nadčasovostí i svět, takový jaký je. V+W jakoby tvořili jeden myšlenkový organismus, který se dokáže i nadále rozvíjet, přestože jsou obě hemisféry nenávratně odděleny železnou oponou. Stylistický majstrštyk od Osobností, které by bývaly (veřím tomu), narodit se ve 'správné' zemi, dobyly svět.

"...Demokracie je jediné (blbé) zřízení, jež jednak odpovídá proporcionálně lidské blbosti, za druhé pak dovoluje menšině - která má patrně pravdu - existovat a projevovat se..." - Jiří Voskovec

TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

dopisy korespondence

Autoři knihy

Jan Werich

Jan Werich
česká, 1905 - 1980

Jiří Voskovec

Jiří Voskovec
česká, 1905 - 1981

Ladislav Matějka

Ladislav Matějka
česká, 1919 - 2012

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených5x
v Přečtených53x
v Doporučených9x
v Knihotéce33x
v Chystám se číst28x
v Chci si koupit3x