Kolem Jakuba
Michal Vrba
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418399/bmid_kolem-jakuba-6fj-418399.jpeg
4
200
75
Pozoruhodná povídková sbírka je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka.... celý text
Přidat komentář
Obstojně napsané povídky, některé průměrné, jiné výborné. Nápad na cestu staletími osudy lidí různých věků, které spojuje jedno místo - rybník Jakub, se mi zdá moc dobrý. Docela napínavé, místy tajemné, najdeme tady různost lidských povah a motivací.
Moje první setkání s tímto českým autorem. Vcelku temné příběhy vážící se k jednomu místu. Nápady dobré, za mně by mohly být klidně delší a víc rozpracované.
Příjemné čtení. Ke knize jsem se dostal náhodou, autora jsem neznal. Zaujala mne a líbil se mi styl psaní.
Hrozně moc se mi líbí autorův jazyk, to je fakt krása, taková čeština. Trochu temné, záhadné, čtivé a za mě skvěle napsáno. Přečteno jedním dechem.
Přiznám se, že po první povídce jsem měla chuť knihu nedočtenou odložit. Nesmírně mě iritoval styl psaní, nechápala jsem, jak může být něco tak neuměle napsaného hodnoceno téměř devadesáti procenty! Ale naštěstí jsem vytrvala a zejména třetí a čtvrtá povídka se mi zarily pod kůži. Oceňuji námět, snahu vcítit se do jednotlivých postav a podat jejich osudy co nejuvěřitelněji. Nicméně se stále nemůžu ubránit dojmu, že obsah těžce vítězí nad formou.
Velmi silné povídky, které vás dostanou do různých časových období. Zaujala mě hned ta první z roku 1639. Jdu na další knihu autora...
Úsporné, originální povídky. Jen si nejsem jistá, co je tím hlavním důvodem, proč se od nich nedá odtrhnout – jestli děj, který jim zdánlivě dominuje, místy zvláštní výrazové prostředky, nebo poselství schovaná mezi řádky. Strhující atmosféru prvních textů střídá neméně mrazivé zamyšlení nad odvrácenou stranou lidských povah.
Čekala jsem ještě trochu víc. První a čtvrtá povídka přímý zásah. Skvěle napsány. Povídka "maďarská", hodnoceno zpětně, také silná. Poslední pátá povídka ovšem pokazila celý dojem. I když třeba to byl záměr, aby současnost působila tak prázdně a nesympaticky.
Povídky zachycují chování lidí v různých (vypjatých) situacích a to ne zrovna v pozitivním světle. Témata temná, napsáno ovšem čtivě. Nejvíc se mi líbila poslední povídka, na pár stránkách popsáno hned několik postav, každá jiná a všechny charaktery bravurně vykresleny!
Velmi povedené dílko s do detailu popsanými částmi příběhu. Všechny povídky měli svůj génius loci, zkrátka kniha příjemně tekla. Ty drsné osudy nám autor dokáže skvěle vykreslit a čtenářovi nezbývá jenom nedočkavě čekat jak vše dopadne. A to čekání stojí za to. 5/5
3,75* Skvělý nápad, zajímavé provedení. Plné hodnocení nemůžu dát, protože si myslím, že knize by slušelo o 50 stran navíc, a hlavně jinej jazyk. Téměř všechny postavy jakoby mluvily stejně. Ačkoliv bylo vidět, že se jim autor snažil dát nějaký kraji charakteristický nářečí, zapomenul na styl jazyka - ten byl u všech postav téměř totožný.
Tolik křivd a hořkosti! A přitom jako by to celé vyústilo do dneška. Velmi se mi to líbilo.
Velmi chytře a nápaditě strukturovaná kniha plná tísně, strachu a nejistot. Sevřené, vypointované povídky. Občasně působí to propojení kolem rybníka křečovitě, ale to je v podstatě šumák.
Musím ocenit velmi zevrubný místopis a popis prostředí, stejně tak důvěryhodnost postav, které jsou díky detailům velmi osobité. Jazyk (dialekt bych tomu asi neříkal) je přiměřený k prostředí, občas drobet přehrává, než je na oblast třeba.
Nejvybroušenější povídka je bezesporu Na motorce, ale mě uchvátil maďarský odklon do Budapešti. Tam se o spjatosti s Jakubem dá láteřit, ale mě to vedle těch dalších působících národů (Švédi, Rusové) sedělo obstojně. První a poslední kus je grandiózně svázán.
Mávnutírukouhodný marginálie (nicméně já si zalamentuju): Občas mi do očí bila krkolomnější větná vazba. A odstavce mi přišly možná až zbytečně členěný, ale jak říkám, to jsou titěrnosti.
Vedle nemála kontroverzních titulů v nominacích Litery za prózu vidím Kolem Jakuba jako žhavýho favorita.
Pět povídek z různých časových období, které jsou lehce provázané místem či vystupujícími osobami, které ale mohou být zmíněny třeba jen v jedné nepatrné poznámce. Brilantně napsané, krásný jazyk. Bohužel povídky mají většinou pochmurnou atmosféru strachu, ohrožení, útisku, útěku či bolesti. Nevyžaduji sice v příbězích nutně šťastné konce, ale tady byl nedostatek pozitivních vibrací příliš vyčerpávající. Oceňuji, že mě autor v jedné povídce přinutil fandit i evidentně nesympatické a záporné postavě, za což jsem byl potom sám na sebe naštvaný. :o) Nevím, jestli to mělo být poselství o tom, že ti špatní si většinou prohnaně poradí a ze svých problémů vybruslí, ale ti dobří jdou přímočaře na základě své morálky vstříc pohromě. Snad ne pokaždé.
Mrazivé a napínavé povídky, tajemné jako voda v rybníku Jakub, který je všechny spojuje. U prvních dvou povídek mi běhal mráz po zádech....Krásná obálka, poutavý a čtivý styl, bez váhání plný počet! Už se těším na další tvorbu autora.
Povídky čtu výjimečně, v knihovně mě ale nalákala obálka, tak jsem se rozhodla, že to zkusím. A jsem ráda, povídky byly zajímavé, byla v nich hezky vykreslená atmosféra, autor je všechny zajímavě propojil. Ale nejvíc se mi líbila úplně ta první povídka.
Pět velmi silných povídek, které blízce, či vzdáleně propojuje rybník Jakub. Vrba píše jímavě, umí naprosto parádně vystihnout náladu té které doby, ať už je to 17. století, 50. léta 20. století, nebo ta 90. z poslední povídky. Vše viděno skrze obyčejně neobyčejné životy prostých lidí, kteří nikterak nehýbali dějinami, ale byli v nich pevně zasazeni stejně jako rybník Jakub ve středočeské krajině. Nejmíň utkvěla povídka Projdi davem, nejvíc pak Poušť u Jakuba. Další tři jsou srovnatelně skvělé a od těch na obou stranách mé pomyslné škály jsou rozmístěné na milimetry blízko od sebe. 4 a půl.
PS: Vynikající obálka!
Musím říct, že se Vrbův styl psaní po jeho prvotině Prak vytříbil. Kolem Jakuba je zajímavě vytvořená povídkovo-románová knížka. Doporučuji
Knížku mi doporučila paní knihovnice a takovou pecku jsem teda nečekala. Anatomie zla, zmaru a jen pomálu naděje. O to tragičtější, že jde o příběhy, kterých se kolem nás staly stovky a netřeba chodit nikam daleko, opravdu stačí zůstat na jediném "českém rybníku". Chodíte kolem Jakuba, s vidinou něčeho lepšího tam vepředu, ale je to jenom začarovaný kruh a na konci zjistíte, že jste tím bahnem nedošli vlastně nikam. Jste tam, kde jste začínali. Povídky jsou velmi volně propojené jedna s druhou, podle mě není lepších a slabších. Všechny jsou silné, po každé zůstává stažený žaludek a otázky kroužící v hlavě. Není to čtení pro každého, ale každý by si ji měl přečíst.
Štítky knihy
povídky třicetiletá válka (1618-1648) česká literatura komunismus revoluce války kolektivizace vesnice české povídky
Část díla
- Na motorce (1958) 2019
- Poušť u Jakuba (1945) 2019
- Projdi davem (1956) 2019
- Řadovka (1996) 2019
- Ti tři (1639) 2019
Smutek, strach, nejistota, dojetí, bolest, znechucení. To je výčet emocí, co jsem zažívala po dočtení jednotlivých povídek. A naděje pramálo. Komentář Magnolie mi mluví z mé čtenářské duše - po první povídce jsem si musela dát pauzu, druhou jsem četla bez dechu, třetí mě šokovala jednáním hlavního “hrdiny”, a čtvrtá bolela.