Knihonoš
Carsten Henn
Každého večera, když knihkupectví U Brány zavře, Carl Kollhoff vezme opatrně do rukou každou z objednaných knih, jemně je pohladí, zavine je do papíru a ukládá do měkce vystlaného batohu jako do peřinky. Potom s nimi vyráží na procházku uličkami Starého Města. Nosí je svým neobyčejným zákazníkům. Pan Darcy, paní Dlouhá punčocha, Herkules a doktor Faust mají sice v civilním životě jiná jména, ale pro Carla Kollhoffa představují postavy z románů. Má je rád a velmi mu na nich záleží. On sám pro ně tvoří důležité pouto se světem. Když však náhle přichází o místo, je třeba, aby Kollhoff, knihy a jedna prostořeká devítiletá holčička spojili síly. Carsten Henn v románu Knihonoš vypráví laskavý, chytrý a dojemný příběh o hodnotě přátelství, o kouzlu čtení a o moci, kterou nám knihy dávají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , KontrastOriginální název:
Der Buchspazierer , 2020
více info...
Přidat komentář
To je tak krásný dojemný mily příběh. Pohádka pro dospělé. Originální ač "naivne" psane postavy se jmeny z knihy, které jim Carl dává, když jim nosi knihy. Přečteno rychle, žádné velké slozitosti, jasný příběh. Moc jsem si to jako oddechovku užila
(SPOILER)
Mám dojem, že autor chtěl, aby to bylo fakt strašně roztomilé a něžné až skoro pohádkové a přišlo mi, že zkraje moc tlačil na pilu. Jako třeba tady:
"
Po probuzení si Carl zas připadal jako kniha, co poztrácela stránky. Zdálo se mu, jako by v jeho svazku života nezbývalo už mnoho papíru.
...
Teplo mu hřálo spánkem prokřehlé prsty, jakoby někdo v porcelánu roztopil kamna.
...
a rozlévala se mu po celém těla jako klidná vlnka.
"
Toto jen v průběhu dvou odstavců. Někdy je méně prostě více.
Postava Šaši. Ty super chytré, moudré děti mě v knížkách spíš rozčilují :-D Nějak si nedovedu představit, že by devítileté dítě řeklo:
"Je úplně vrásčitý. Jako prostěradlo, když si ho v noci celý zmuchlám."
Když se nad tím zamyslím podruhé, napadá mě, co to mají proboha za prostěradla, že jim to nedrží? :-))
Bylo tam toho víc, ale jak se příběh postupně vyvíjel, přišlo mi to fajn. Obecně ta myšlenka, na které je to postavené, mi přijde originální, líbí se mi. No a taky je to o mnou milovaných knihách. Ale víc než tři hvězdičky dát nemůžu.
Krásná, láskyplná, poetická a svým způsobem kouzelná knížka, která pohladí po duši a obejme člověka, navodí mu dobrý pocit. Příběh je velmi hezky vystavěn, v hlavní roli je knihkupec, knihy a jak knihy dovedou spojovat a propojovat, což už samo o sobě je pro milovníka knih hřejivé a dostačující. Příjemně jsem se do knihy ponořila, tak krásně plynula a nerada jsem se "vynořovala". Za mě můžu určitě doporučit, pevně věřím, že budete spokojeni, stejně jako já.
Krásná kniha. Oproti slovům ostatních ale musím zmínit, že byla často velmi smutná a vlastně ji jen malý kousek dělil od toho, aby byla dost depresivní. Naštěstí z toho nakonec bylo opravdu milé čtení, i když místy takové bolavé.
Velmi milá, poetická, zajímavá kniha, kterou jsem dostala jako dárek a vůbec netušila, co mám od ní čekat. Citově zasáhla, ale skončila dobře, takže žádná tragédie se nekonala. Někdo ji může považovat za takový jemně pohádkový příběh, ale pokud máte v bytě skoro 28 stupňů na spaní, čte se opravdu odpočinkově. Pro děti, ale i pro dospělé je návodem ke správnému chování i nezištné pomoci ostatním. Čtěte a páchejte dobro.
Podle recenzí jsem čekala asi více. Kniha je milá, člověk ji přečte rychle, ale mám pocit, že si za chvíli nebudu ani pamatovat, ze jsem ji četla. Příběh působil spíše jako popis než hlubší myšlenka, která mi tam scházela.
Velmi milé čtení, které vás vytrhne s každodenního shonu. Utěší, pohladí a taky dodá naději.
(SPOILER) meh. stylem psaní mi to přišlo spíš jako studentská povídka, hlavní duo - důchodce a devítiletá holka - některé scény jsem fakt četla se zdviženým obočím (třeba hledání Saši ve škole, záškoláctví...). Kdyby furt nebyla zmiňována erotická literatura (???), řekla bych, že to je čtení pro děti. Připomnělo mi to rádoby Malého prince (střet světa dospěláků a dětí, hodnota přátelství, snaha porozumět povaze/strachu lidí...), ale jinak za mě fakt ne.
Pro mě to bylo milé čtení v těžkých chvílích v nemocnici. Něžný příběh s mnoha citáty a přirovnáními.
Tak dlouho jsem měla Knihonoše odloženého na hromádce knih k přečtení, a když jsem po něm konečně sáhla, zhltla jsem ho za jedno odpoledne. Není se čemu divit. Knížka má necelých 200 stránek a četla se úplně sama!
Tenhle laskavý příběh je jako stvořený pro všechny knihomoly a myslím, že se v něm spousta z nás najde. Dá se říct, že se v knížce vlastně nic moc neděje, přesto byla plná krásných myšlenek, které vám vykouzlí úsměv na tváři. Knihonoš je takové milé a odpočinkové čtení, které vám zaručeně zlepší náladu po náročném dni. Žádný hlubší dojem ve vás ale nezanechá, tohle je opravdu oddechovka, na kterou po dočtení nejspíš brzy zapomenete, ale i takové příběhy jsou někdy potřeba.
Je mi to líto, ale nemohu dát knize víc než 3 hvězdičky. Příběh milý, až moc milý, trochu kýčovitý, jak už zmínil někdo přede mnou. Postava Charlotte mi příliš připomínala Emilly z filmu 12 podmínek k dědictví. Holčička chrlící jedno moudro za druhým. Ostatně celá kniha byla prošpikována moudrůstkami typu "lavička jako stvořená k vážným rozhovorům". Měla jsem pocit, jako by autor několik let sbíral podobné výrazy, a pak z nich sestavil příběh.
Zařadila bych knihu do dětské literatury, ale slova jako "porno" a "erotická literatura" napovídají, že si autor přál napsat příběh pro dospělé. Bohužel tyto výrazy zde tak jako tak působí jako pěst na oko.
Přečetla jsem si o Carstenu Hennovi. Přečetla jsem si (výjimečně) pár komentářů. Pak už jaksi nešlo nepustit se do knížky.
Začínala jsem opatrně. Nerada se překotně dojímám a nemiluju knížky, které se citů příliš nezakrytě domáhají. Tahle taková nakonec vůbec nebyla.
Obsahovala hezky vymyšlený příběh, spoustu neopotřebovaných vět a půvabných nápadů, nabízela laskavost, brzdila sentiment vtipem, neodříkala se pohádkovosti. Byla "jen" něžná, neutápěla se v bezbranné křehkosti. Líbila se mi.
Milá oddechovka s námětem, který potěší každého knihomola. Obsahuje pár hezkých knižních citátů, dobře se čte a celkově je to knížka pro dobrou náladu. Dobře by to fungovalo jako film, dá se říct, že mi to skoro až připomínalo scénář. Děj knihy se dá snadno předvídat, malá holčička je dokonalou ukázkou knižní fikce, na svůj věk je poměrně dost vyspělá a chová se tak, jak to vídáme hlavně v knihách a filmech, v realitě si to nedovedu moc představit. Tu jednu hvězdičku navíc dávám hlavně za to knižní téma. Milá jednohubka.
Kniha plná naděje, která vyvažuje smutek, na tváři se vám při čtení objeví úsměv, škleb, slzy. Proč jsou knížky v životě důležité, zjistíte mezi řádky Knihonoše. Je mi jedno, že je děj předvídatelný a asi každý pochopí, kam to spěje. Knížek o knížkách není zase tolik a jestli ano, neumím je hledat a o to víc si potom čtení užívám.
Opět jsem se nechala zlákat hypem a opět jsem byla zklamaná. Bohužel na mě je děj až příliš kýčovitý a předvídatelný. Kniha měla ale několik opravdu hezkých citátů.
Štítky knihy
děti německá literatura hledání smyslu života štěstí knihovny poetika knihkupectví
Autorovy další knížky
2022 | Knihonoš |
2022 | Pekár a vôňa príbehov |
2006 | Víno - rychlokurz v 10 sklenkách |
Milá knížka která se člověku zapíše do paměti na dlouho v dobrém slova smyslu ... Určitě doporučuji a kniha zůstane u mě doma v knihovně. Hezký příběh ikdyž trošku pohádkový :-)