Kniha haiku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí. Tak či onak, je nepochybné, že jedním z vrcholů autorova básnického díla jsou jeho haiku. Kerouacův zájem o tuto japonskou básnickou formu byl hluboký a dlouhodobý; od poloviny padesátých let až do své smrti v roce 1969 si úderná trojverší zapisoval do deníků, prokládal jimi své dopisy, romány či eseje atd. Postupně přitom dospěl k vlastní podobě, tzv. „západnímu haiku“, které se nenechává omezovat přísnými formálními pravidly, ušitými na míru japonštině, přesto si z dané formy uchovává to podstatné: schopnost zachytit ve třech krátkých verších jedinečný obraz světa, „zbavený vší poetické veteše a fíglů, a přesto vzdušný a ladný jako Vivaldiho pastorála“. Kerouacova Kniha haiku, poprvé vydaná teprve po autorově smrti, přesvědčivě dokládá, že ve svém úsilí o zvládnutí zdánlivě snadné, ve skutečnosti však nesmírně obtížné formy Kerouac uspěl beze zbytku....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413317/kniha-haiku-VZo-413317.jpg 4.433
Žánr:
Literatura světová, Poezie

Vydáno: , Argo
Originální název:

Book of Haikus, 2003


více info...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Kniha haiku

ozzak
09. dubna

moc pěkná Kniha haiku od Jack Kerouac

Jizi
13.11.2020

Podrážky
mám čisté,
jak jsem šel v dešti
(s. 17)

Kerouacovy "západní haiku" jsou jako momentka: okamžik navždy zachycený na fotografickém papíru slov. A stejně jako fotky i ony vás dokážou přenést do zlomku času; do situace, kterou jste sami možná nikdy nezažili, a na místo, které jste možná nikdy nenavštívili a přesto, když jim to dovolíte, vás v oné vteřině dokážou podržet klidně celou věčnost.
Krásné jsou.

V lékárničce mi
zimní moucha
umřela na sešlost věkem
(s. 22)

Místo do dveří od ledničky
jsem kopl do prázdna
stejně se zavřely
(s. 31)


intelektuálka
04.08.2020

Zde mne autor překvapil - v próze se mi jevil jinak ....

Krátké zachycení obrazu světa a tady třeba poeticky :

Světluško, co spíš
na téhle kytce,
nechalas rozsvíceno !

To je krásný postřeh ....

juanito39
19.05.2020

Ačkoliv jsem haiku ze začátku nemohl příliš přijít na chuť, postupným intenzivnějším zájmem o tento druh poezie jsem musel svůj postoj přehodnotit. Haiku je krásná věc. Možná mi nejvíce ze všecho připomíná fotografii. Dokáže zachytit zdánlivě banální věci, banální okamžik, ale jakmile se na to díváme déle, objevujeme pocity, sílu daného okamžiku. Kerouac se zde objevuje v póze, která mu byla vždy silná, a ve které vždy vynikal. Často se v souvislosti s Kerouacem mluví o alkoholu, drogách atd., ale zapomíná se, že byl především velmi citlivým a výjimečným pozorovatelem věcí, které se dějí kolem něj. V tom pro mě vždy vynikal a vlastně mě to na jeho tvorbě baví ze všeho nejvíc. A přesně pro tohle mu dalo haiku prostor. Neříkám, že se mi všechny líbily, i přesto se jedná o krásnou sbírku, která ještě příznivci Kerouaca rozšíří obzory v jeho tvorbě...

antonin0999
29.03.2020

Právě ve chvílích, kdy Jack Kerouac opouští své milované kočky, ptáčky a "měsíc v různých měsících" a dostává se na zem, je pro mě nejsilnější. Je pro mě mistrem zachycení lidských maličkostí a nálad a akcí, jeho haiku sluší pohyb - jako kdyby stejně jako on měly problém stát na jednom místě.

3nitka
02.02.2020

Kerouaca milujem. Pár jeho západných haiku mám popodčiarkovaných v jeho Rozprášených básňach a v tejto malej knižke som si podčiarkla ďalšie.
Japonské mám síce radšej, ale celkovo je táto básnická forma krásna a poetická.

Mouchy na verandě
a mlha na štítech hor
jsou tak smutné

Memére říká:\" Planety jsou
od sebe tak daleko , aby se
lidi nemohli navzájem otravovat

sharik
03.01.2020

Kerouacovy prózy jsem si zamiloval v pubertě a dlouhá léta mě neopustilo tvrzení, že jde o mého nejoblíbenějšího autora. Oproti tomu básnická forma haiku mi nikdy dvakrát k srdci nepřirostla. Takže na "Knihu haiku" jsem se na jednu stranu hodně těšil, ale na druhou se hodně obával zklamání. Jak se mistru rozvleklosti a (pro mnohé neučtitelné) utahanosti dařilo v téměř nejstručnější literární formě? Skvěle! Minimum slov, za nimiž se skrývá to nejzásadnější - Kerouac umí vyvolat pocit. Jen pár znaky zpřítomní okamžik, iluzi fyzické přítomnosti, a/nebo nepřeberné množství obrazů a významů. Jeho haiku lze číst dvěma způsoby. Buď povrchně (tak lze číst cokoli, ale haiku k tomu vysloveně vybízí) jako pár slov a minimalistický obraz téměř ničeho, nebo se do nich naopak ponořit. Zde víc než jinde platí tvrzení, že to hlavní je v textu nenapsané. A text je jen minimalistický návod, jak to objevit. A sakra dobře napsaný návod. Netvrdím, že všechna haiku v téhle knize obsažená jsou geniální. Některá mi neříkají mnoho, možná vůbec nic. Ale celkově převažují silné texty, pokud tedy čtenář pouze nečte, ale dovoluje textu, aby ho nechal ty chvíle prožít a navštívit známé pocity, které se s věky nemění. Kerouac se držel převážně tradice přírodních haiku, jenže (na rozdíl od mnoha jiných) dokázal přesáhnout hranice textu daleké míle a roky za hranu slov... Tuhle knihu můžete přečíst za deset minut... Nebo ji trávit déle a proniknout hlouběji. Myslím, že já ji čas od času otevřu a přečtu si pár náhodných textů, protože najednou si to člověk tolik nevychutná (ač najednou jsem to četl poprvé). Kdyby takto vypadala haiku obvykle, četl bych je častěji.

furt_kofein
29.10.2019

zbožňuju haiku, miluju Kerouaca a jeho díla = tato kniha je pro mě ideální kombinací.
Díky své vazbě se mi příjemně drží a pokaždé v ní naleznu mnoho úžasných třířádčí, po kterých zalapám po dechu a tak hezky se mi zatmí před očima.
Dávám zasloužilý plný počet!

1