Klíč k minulosti
Tatiana de Rosnay
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403756/bmid_klic-k-minulosti-OOP-403756.jpg
5
418
150
Paříž, červenec 1942: do bytu, v němž bydlí desetiletá Sára společně s bratříčkem a rodiči, vtrhne francouzská policie. Malý Michel odmítne s muži odejít a schová se do skříně, jejíž intimitu se sestrou často sdílejí. Sára Michela ve skříni zamkne v domnění, že se za pár hodin zase vrátí. Netuší, že slib, který mu na odchodu dala, nikdy nesplní. Francouzská policie Sáru i její rodiče dopraví do prostorů Vélodrome d'Hiver, nedaleko Eiffelovy věže, kde se v průběhu jednoho dne shromáždí na třináct tisíc Židů. Po týdnu, který masa lidí stráví v nelidských podmínkách, policie Židy odešle do tábora v Beaune-la-Rolande a později do Osvětimi. Sáře se ale z Beaune-la-Rolande podaří utéct, v kapse stále uchovává klíč od skříně... Paříž, květen 2002: americká novinářka Julia Jarmondová, která léta žije v Paříži, píše článek o událostech, které se tu před šedesáti roky odehrály. Během shromažďování informací si uvědomí, že o tom, co se ve Francii za války dělo, vlastně nic neví, a zarazí ji podivná neochota Francouzů o Vélodrome d'Hiver mluvit. Julia objeví příběh malé Sarah, a aby se zbavila myšlenek na rozpadající se manželství, vydává se po stopách Sáry v naději, že zjistí, co se s ní stalo. Vélodrome d'Hiver je nejznámějším aktem francouzské kolaborace s nacisty.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Elle s'appelait Sarah , 2006
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Tolik bolesti, tolik utrpení a žalu. Tak zlí lidé, kteří toto všechno dopustili, jak mohli sami se sebou žít?To nikdy nepochopím. A zároveň, i v tak těžkých dobách existovali lidé, kteří riskovali své životy aby pomohli. Naprosto rozumím Sarah, že s tím co se stalo nedokázala žít.I když jednala v dobré víře. Opravdu dobré ale moc smutné čtení.
Kniha se četla lehce ... Příběh byl dramatický, ale tím, že se v něm odehrávala i přítomnost s prolínáním jiného příběhu, tak ve mne nezanechal ty hrůzné myšlenky po čtení - jako tomu bylo po jiné literatuře z doby druhé světové války.
Určitě hodně čtivé, i když zpočátku mi připadalo moc emotivně vypjaté. Pak jsem si asi zvykla. Z posledních kapitol jsem trochu rozpačitá, pro mě by být nemusely. Určitě je dobré si připomínat pohnutou historii, i když není na co být hrdý. A myslím si, že nejde minulost za sebou zcela zavřít, člověka to stejně dožene. Ale mně se to povídá, já nic z toho nezažila... Naštěstí.
Nezáleží na tom, že to je fikce. Tragédie je samotná skutečná historická událost, na které je knížka založena. Už dlouho se mi nestalo, že by mne nějaký příběh tak pohltil a sebral. Obrečela jsem to. Kniha se čte pěkně, louskla jsem jí za dva večery. Našla jsem jen jediný logický nesoulad - tatínek dívky nejdříve nebyl (měl se schovávat), ale pak už na Velodromu ano, nevím, jak se tam dostal.
Mně se ta kniha líbila. Toto téma z francouzské válečné historie jsem neznala, proto jsem se také do knihy pustila. Četla se dobře, ale nemůžu říct, že by mě úplně uchvátila. Něco jsem se o této kapitole historie dozvěděla, ale pro mě kniha klouzala po povrchu, přesto mohu knihu doporučit.
Zajímavé téma, podle mě horší zpracování. Dějová linka historické části románu byla skvělá. Zajímavé pojetí osudu, nemožnost vyrovnání se ze ztráty ani po další desetiletí. Moderní a součsná část románu mi připadala jak z béčkového ženského románu. Posedlost Julie a vztah jejího manžela, ta jejich část o manželství a to závěrečné setkání? Pro mě takové plytké, podivné. Až neuvěřitelné.
Smutná, krásná kniha ...... líbilo se mi i filmové zpracování se skvělou Kristin Scott Thomas v hlavní roli.
Nádherná kniha, o které jsem netušila, ale dostala jsem ji jako dárek. Díky obrovské. Připomenutí hrůz druhé světové, tentokrát dle skutečné události z Paříže - nejznámější akt francouzské kolaborace s nacisty. Židé si prošli opravdu neskutečnými hrůzami, již nikdy víc se nesmí nic takového dít !!! Neřešme blbosti.
Zajímavé téma zpracované prvoplánově a tak nějak lajdácky. Laciný příběh znevažující realitu událostí z roku 1942.
Knížka je úžasná! Četla jsem ji v poslední fázi těhotenství a dokonce jsem si ji s sebou vzala i na vyvolávání do porodnice, kde jsem si ji šetřila. Bála jsem se totiž, že bych ji při té nudě v nemocnici přečetla moc rychle a já nechtěla, aby skončila. Kniha se mě osobně dotkla a je opravdu nezapomenutelná.
Jedna se o velmi zajímavý příběh o dalších hrůzných činech za druhé světové války (tentokrát z Paříže), o kterých jsem doteď neměla ani ponětí. Vřele doporučuji!!!
(SPOILER)
Tak tohle bylo zajímavé a především smutné. Dějová linie z období války - čtivá a dobrodružná. Pořád jsem však doufala že Michel bude mít lepší osud a z konečného vyústění v polovině knihy mi bylo fyzicky zle, obzvlášť proto, že mám malé děti. Na mrtvého chlapečka zavřeného ve skříni jsem myslela i v obchodě. Autorka, napůl Angličanka, napůl Francouzska, zvolila mimořádně tvrdý a realistický námět který koresponduje s dobou, tragédii tisíců židovských rodin, především matek a dětí, které byly během německé okupace zavlečeny do koncentračních táborů, ve spolupráci s francouzskou policíí. ( 16.-17. 7. 1942, Rafle du Vélodrome d'Hiver, Paris )
Druhá linie o novinářce Julii se pomalu rozjížděla, ale místy ve mně chování Julie evokovalo určitou posedlost příběhem Sarah. Konec urychlený a vcelku očekávaný. Film jsem neviděla, zajímalo by mě nakolik se drží dějové linie. Knížku doporučuji.
Moc hezky napsaná kniha.
O holocaustu jsem jich přečetla hodně, ale o téhle akci ve Francii jsem neměla ani tušení.
Jedná se o zatýkání Židů v červenci 1942 ve francouzském Vel' d'Hiv.
Na základě tohoto příběhu jsem hodně googlila, co že to vlastně bylo...vůbec se o tom nemluví.
Příběh se odehrává v roce 1942, odehrává se především kolem Sarah a její rodiny. Když zatkli rodinu Sarah a ta zamkla svého bratříčka ve skříni, intuitivně jsem tušila co se stane.
Kniha má dvě dějové linky, tu z roku 1942 a současnost, nijak se navzájem neruší.
Děj má spád, vtáhl mě do děje, přečteno jsem měla během pár večerů.
Jen ten konec...jakoby ho psal někdo jiný. Byl uspěchaný, neuvěřitelný...
I tak doporučuji.
Velice doporučuji přečist. Kniha mě natolik vtáhla, že jsem ji měla za necelé 2 dny přečtenou. Smutný příběh který chytl za srdce. Každy by si ji měl přečist. Moc doporučuji!
Moc pěkně napsaná, i když smutná kniha, v níž se prolínají dva příběhy - z minulosti a přítomnosti. Ale ten konec ? ! To jako vážně? Chybí mi doslov ...a žili šťastně :-)
Příběh se mi moc líbil, víc tedy ten z minulosti. Čtivě napsáno. Konec se mi zdál trochu odfláknutý, až zbytečný. Ani já o této historické události nic nevěděla.
Kniha o smutné události, která tedy chytne za srdce. Poutavá je od začátku do konce. Na napětí přidává i to, že čtenář čeká, co bude spojovacím bodem dvou příběhů...jednoho z roku 1942 a druhého ze současnosti.
Dva navzájem se prolínající příběhy ve dvou časových rovinách. První odhaluje jednu zásadní historickou událost, odehrávající se v okupované Paříži v červenci roku 1942. Druhý se začíná odehrávat také v Paříži, ale o šedesát let později.
Velice působivé čtení, i když ke konci sklouzlo k trochu zbytečnému patosu. A v jednou má autorka naprostou pravdu. Zapomínat by se nemělo.
Knížku jsem měla v hledáčku již poměrně dlouho, neustále jsem vyhlížela její dostupnost v knihovně, a když jsem si ji konečně přinesla domů, nemohla jsem se dočkat, až se pustím do čtení. Zapovězená válečná minulost Francouzů, neotřelá zápletka s bratříčkem zamknutým ve skříni, odsouzeným k nekonečnému čekání, minulost prolínající se s přítomností, jedna z mála možností nahlédnout do života obyčejných lidí za německé okupace... Tomu jsem zkrátka nemohla odolat.
Příliš velká očekávání zůstávají častokrát nenaplněna. Zprvu mě zarazil styl vyprávění, použití třetí osoby v popisu událostí roku 1942 navozovalo jakousi neosobní atmosféru, navíc jsem čekala, že autorka čtenáře do příběhu více uvede, ne že hned na první stránce přejde k zatýkání. Ale to je jen drobná výtka.
Děj plynul až příliš rychle, postrádala jsem delší náhledy do minulosti, ale zároveň mě stravovala nedočkavá touha dozvědět se, zda se Sarah podaří uniknout a zachránit bratříčka ze skříně...
Strašlivé rozuzlení v půlce knihy mi vzalo dech, nemohla jsem se zbavit té mučivé představy, již autorka vykreslila s až hrůznou přesností...
Opravdu silný moment, který chtě nechtě zapůsobí na vaše emoce.
Souhlasím s některými komentáři níže - po tomto krutém odhalení působila linka z přítomnosti opravdu poněkud nezáživně, nehledě na to, že mi dělalo potíže pochopit Juliino chování a její honbu za dávno pohřbenou pravdou, za prožitým utrpením naprosto cizího člověka, za jeho osobními vzpomínkami, které měly zůstat navždy pohřbeny. Julia a její životní dilemata pro mě byla cizí, její rozhodnutí mi připadala naivní a lehkovážná, nereálná.
Konec na mě ani zdaleka nezapůsobil tak, jak bylo nejspíš zamýšleno - hrabat se v soukromých záležitostech druhých podle mě nikomu nepřísluší, ať už jsou jeho úmysly jakékoli. Ačkoli některé věci by neměly nikdy být zapomenuty, je na každém z nás, zda si svá tajemství odneseme až do hrobu...
Velmi oceňuji autorčinu odvahu zpracovat tak složité a tabuizované téma, o němž mnozí z nás včetně mé maličkosti měli donedávna jen mizivé povědomí, a v tomto směru jsem ráda, že jsem na knihu (a také stejnojmenný film) narazila, ač jsem čekala o něco lepší zpracování.
Vélodrome d'Hiver, černá skvrna na francouzských dějinách, však mnohé nedostatky naprosto upozadila.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno Francie sourozenci holokaust, holocaust
Kniha Klíč k minulosti je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 541x |
| Čtenářské výzvě | 60x |
| Doporučených | 60x |
| Knihotéce | 251x |
| Chystám se číst | 370x |
| Chci si koupit | 81x |
| dalších seznamech | 12x |
Čtivá kniha z pohledu minulosti.. i přítomnosti.. jsem ráda za náhled z Francie.. a i za nahled charakteru francouzů a američanů ..velmi emotivní příběh ..děkuji autorce