Město mrtvých

Mám série, kterými se prokousávám. Pomalu ale jistě. Jednou z nich je Kladivo na čarodějnice od Jířího Pavlovského, která už má neskutečných dvanáct dílů! Já jsem s druhým dílem zatím hodně na začátku, ale doufám, že až se všechno malinko uklidní, na tyhle série, se kterými malinko otálím, půjdou rychleji!
.
Tohle je asi série, která nesedne každému. Má hodně svérázný humor, který nemusí být každému po chuti. Ale pokud Vám v prvním díle přirostl k srdci, tak další díl Vás bude neskutečně bavit! První díl hezky na sebe s druhým navazuje a jsem ráda, že je Felix a jeho parta zpátky! Tentokrát jejich kroky vedou na hřbitov a vykopávání mrtvol dohromady s touhle partou? No…
.
Druhý díl nemá ani stopadesát stran, takže když si na čtení sednete, budete mít během pár hodin přečteno. Navíc je to fakt šílená jízda, plná akce a humoru ze kterého budete slzet smíchy. Ta rychlost čtení a děje je za mě jedna z největších plusů celé série!
.
Pokud máte rádi české spisovatele a nebojíte se, co lidská tvořivost dokáže, určitě sérii zkuste. Buď Vám to sedne a nebo ne. Za mě byl druhý díl lepší než ten první a těším se, až se pustím do toho dalšího!

Možná nejsem taková cílovka, jak jsem si myslel. První díl mě zaujal spádem, střídáním lokací, postav, vtipem. Tady jsou tři čtvrtiny knihy popisem absurdních akčních pasáží, jedna jak druhá. Kope se do lebek, trhá se maso, kombajn kosí zombíky... Poslední třetinu už jsem přeskakoval stránky, abych se dozvěděl, kam se děj pohne a jak to dopadne.

Jelikož po přečtení prvního dílu jsem pochyboval, zda Pavlovský z růžové chlapácké trojky dokáže sesmolit ještě něco hloupějšího než díl první, musel jsem si přečíst i toto. A... nezklamal, nezklamal. Opět záplava akcí morbidní čtyřky na úrovni odvážného Františka z Kouzelné školky, záplava slaboduchého humoru na úrovni 'bůček a muslimové' a všeprostupující pachuť ala napíšu si co libo, stejně to skrze redakci protlačím. Ovšem korunu všemu tomu dávají scénky, kde nebohé zombie drtí kombajn, což avizuje úroveň zvláštní školy pro obzvlášť pitomé a ono nutně boží vyskočím a ukopnu hlavu zombíkovi... to se snad nedá překonat... to bychom jako přínos světové literatuře snad mohli i vyvážet. Takže kniha na jedničku, protože nulu dát nemohu.

Pěkné. Tento díl působí víc ucelenějším dojmem než první. Asi budu pokračovat ve čtení série. Je to celé podobné Kotletovi či Kulhánkovi.

Úplně nejsem fanynka tohoto příběhu, pokud máte rádi zombie, kusy masa, lebek a divný týpky, bude to příběh pro vás, možná si ještě přečtu další díly, jestli budou ještě ujetější, ale znám lepší příběhy...

Naprostá pecka! Přímo navazuje na první díl a je ještě akčnější, humornější a neskutečně čtivý. Nenechá čtenáře vydechnout.

Já, fanoušek Kulhánka, a jakto, že jsem o Pavlovském ještě neslyšel?
Půl hvězdy navíc za ten kombajn!

Atmosféra Města mrtvých mě dostala, člověk se zkrátka dneska víc bojí psychopatů než vetřelců a predátorů. O mnoho lepší než první - poznávací - díl.

Kladivo na čarodějě pokračuje a druhý díl je za mě lepší než předchozí. Hezky navazuje a Felixe a jeho partu čeká další náročný úkol. Udělají si "výlet" do městečka, které je odřízlé od civilizace a není se čemu divit. Je to na první pohled hodně divné místo s divnými lidmi. Nechtějí se zdržovat, jen na skok na zdejší hřbitov, získat informace a rychle pryč. Potřebují nějakou páku vůči Sedmičce, ale samozřejmě nic nejde podle plánu.

Kniha je opět tenká, jednohubka na jedno odpoledne a ta délka mě osobně naprosto vyhovuje. Neustále se totiž něco děje, není prostor na nudu, akce střídá akci a vše je doprovázeno skvělým humorem. Felix a spol umí rozhodně vyvolat totální chaos.

Neskutečně jsem se bavila, je tu plno vtipných hlášek a momentů, které jsou haha a zároveň fuuj. :-D Slovní přestřelky a hecování mezi Vincencem a Walterem je také skvělé, jediná Klaudie mi pořád jaksi nesedí, ale co. Časem si ji snad oblíbím.

U druhého dílu jsem věděla víc, o co jde. Po přečtení prvního dílu se dokážu více dostat do příběhu. Tentokrát se partička v čele s Felixem, Vincencem, Klaudií a Walterem vydávají na hřbitov, kde chtějí vykopat posledního magiografa Slavíčka, aby si s ním promluvili a získali informace proti Sedmičce.

Od začátku knihy je akce za akcí, na tolika málo stran to ani jinak nejde. Město mrtvých je popsáno do nejmenších morbidních detailů, kde by se nikdo nechtěl ocitnout. Walter probouzí městečko a začne ta pravá bitka se zombíky.

Naštěstí je to proložené humorem a tak u toho tak nějak vypnete, i když jsou v knize nechutnosti. Utíká strana za stranou a jste na konci. Ani jsem nestihla dát pocity ze čtení. Možná bych brala více rozepsaných schopností a toho, proč dělají, to co dělají.

Právě osobitý humor autora je to, co mě na knize chytlo. Dokáže vás vtáhnout do děje a přitom odlehčit atmosféru.

Každopádně druhý díl se mi četl mnohem líp, je to jednohubka na 2h, takže si ji můžete užít na jeden zátah a mít tak větší zážitek. Magie umírá, podaří se ji Felixovi zachránit?

U druhého dílu jsem věděla víc, o co jde. Po přečtení prvního dílu se dokážu více dostat do příběhu. Tentokrát se partička v čele s Felixem, Vincencem, Klaudií a Walterem vydávají na hřbitov, kde chtějí vykopat posledního magiografa Slavíčka, aby si s ním promluvili a získali informace proti Sedmičce.

Od začátku knihy je akce za akcí, na tolika málo stran to ani jinak nejde. Město mrtvých je popsáno do nejmenších morbidních detailů, kde by se nikdo nechtěl ocitnout. Walter probouzí městečko a začne ta pravá bitka se zombíky.

Naštěstí je to proložené humorem a tak u toho tak nějak vypnete, i když jsou v knize nechutnosti. Utíká strana za stranou a jste na konci. Ani jsem nestihla dát pocity ze čtení. Možná bych brala více rozepsaných schopností a toho, proč dělají, to co dělají.

Právě osobitý humor autora je to, co mě na knize chytlo. Dokáže vás vtáhnout do děje a přitom odlehčit atmosféru.

Každopádně druhý díl se mi četl mnohem líp, je to jednohubka na 2h, takže si ji můžete užít na jeden zátah a mít tak větší zážitek. Magie umírá, podaří se ji Felixovi zachránit?

Pokračování této série a já jsem stejně nadšená jako z první knihy.

Druhý díl prostě sviští jako rychlík se zpožděním. Nejsou tady žádné nudné prostoje a stránka střídá stránku.

Felix vymýšlí lest na Sedmičku, potřebuje nějakou páku, aby se ho nesnažili zabít. Potřebuje sehnat mrtvolu jednoho z magiografů a zeptat se, na co při svém pátrání přišli.

Při tomto pátrání dorazí do velice zajímavé vesnice, která není na mapách a žijí tam opravdu zvláštní lidi.

Hlavní hrdiny miluji, miluji jejich humor a líbí se mi, jak se každá postava chová zvlášť, tak i to, jak fungují jako celek.

Jedna z mých nejoblíbenějších částí? Sklizeň zombíků kombajnem! “ČVACHT, ČVACHT!“

Město mrtvých je druhý díl svérázné české fantasy série Kladivo na čaroděje. Je to důstojné pokračování, které je snad ještě šílenější než první Magie pro každého.

Felix Jonáš se svým týmem opustil Prahu a zamířil na venkov, aby přišel na kloub tomu, co se stalo a po čem mrtví magiografové z prvního dílu pásli. V patách jim je zbytek velké Sedmičky a smůla se jim lepí na paty. V městečku, kam doputují, se děje něco divného, lidé jsou buď vyšinutí nebo mají superschopnosti. A z hrobů začínají vylézat mrtvoly.

Druhý díl Kladiva na čaroděje začíná přesně v okamžiku, kdy skončila Magie pro každého. Takže znalost prvního dílu je v tomto případě nezbytností. Jinak bude čtenář při konzumování Města mrtvých od Jiřího Pavlovského zmatený jak Goro před Tokiem. Tým se rozhodne vyřešit záhadu a vyrazí oživit mrtvolu. Jenže jak už to tak v jejich případě bývá, nic nejde podle plánu. Shodou okolností při odvěké bitvě Pražáků s vidláky probudí k životu celý hřbitov zombies a kniha začne nabírat grády.

Hlášek trochu ubylo, za to přibylo nechutností. Kniha rozhodně není pro útlocitné povahy, ale milovníci bizárů si ji rozhodně užijí. Koncept mi přišel podobný, jako kdyby tým z Buffy, přemožitelky upírů vedly postavy z filmů od Quentina Tarantina. Je to šílené, je to krvavé, je to nechutné, je to akční a je to dobré.

Je to kniha, kterou slupnete levou zadní jako nic. Ono to vlastně ani jinak nejde, protože od začátku jste společně s hrdiny vrženi do akce a její konec nadejde až s poslední stránkou. Město mrtvých svým čtenářům i hrdinům nedopřeje ani chvilku oddechu. Občas testuje čtenářovu pozornost, protože se v ní děje několik věcí naráz a člověk si musí hned uvědomit, kde a s kým je ten který člen a s kým se zrovna pere. Ale jinak nad ní nemusíte moc přemýšlet. Navíc se konečně dovíme hlavní zápletku celé série. Máme se vskutku s dalšími díly na co těšit. Pokud vám nevadí nechutnosti a chcete si přečíst drsnou oddechovou fantasy z českých luhů a hájů, tak vřele doporučuji.

Děkuji nakladatelství Epocha za zaslání knihy k recenzi.

Je to kniha, kterou slupnete jako malinu. Ono to vlastně ani jinak nejde, protože od začátku jste společně s hrdiny vrženi do akce a její konec nadejde až s poslední stránkou. Město mrtvých svým čtenářům i hrdinům nedopřeje ani chvilku oddechu. Občas testuje čtenářovu pozornost, protože se v ní děje několik věcí naráz a člověk si musí hned uvědomit, kde a s kým je ten který člen a s kým se zrovna pere. Ale jinak nad ní nemusíte moc přemýšlet. Navíc se konečně dovíme hlavní zápletku celé série. Máme se vskutku s dalšími díly na co těšit. Pokud vám nevadí nechutnosti a chcete si přečíst drsnou oddechovou fantasy z českých luhů a hájů, tak vřele doporučuji.

Celé v recenzích.

Felix Jonáš se svojí výjimečnou partičkou mají nový cíl - najít Karla Slavíčka a dostat z něj potřebné informace. Jenže ten je jaksi po smrti a navíc je pohřben ve městě, které ani není na mapě. Společné se tak vydávají do města mrtvých, kde si moc zábavy fakt neužijí. Ale pro ně je to vlastně taková výzva.

I tenhle díl je mix napětí, nebezpečí, morbidních až nechutných situací a všechno doplněno skvělým humorem - ten mi hodně sedl.

Mě tahle parta fakt baví - umí se s každým vypořádat (hlavně s mrtvými), odstranit ho z cesty a to díky svým schopnostem a vlastnostem a sem tam do toho hodí nějakou pěknou hlášku. I tenhle díl byl pro mě čtivý a užila jsem si ho.

"Děravý jako cedník je divný rčení. Cedník má být děravej. Je to jeho poslání. Bez děr to není cedník, ale prostě jen velká naběračka. Člověk nemá být děravej. Posláním člověka je být co nejméně děravej."

Felix a jeho parta exotů se i ve druhém díle snaží o to stejné - zachránit prdel světu a nezhebnout u toho. Nějakým zázračným způsobem se jim příliš nedaří ani jedno z toho. Je vskutku zvláštní, že kam přijdou, tam je každý chce zabít a to co nejsurovějším způsobem. A tak zatímco utíkají před jednou hrozbou, ocitnou se v jakési prdeli světa. Městečko mrtvých, chcete-li.

"Po silnici kráčela smrt. Neforemná imitace člověka slepená z čerstvého rudého masa. Zuby vyceněné do parodie smíchu, čůrky krve stékající po těle. Za sebou nechávala krvavé šlápoty. Žádné vlasy, žádné uši, žádný nos..."

Klaudie tu tentokrát byla jen proto, aby všichni ostatní nevypadali jako banda psychopatických buzerantů. Vincent dostal více prostoru, ale jinak žádná z postav příliš nevyčnívala a oproti prvnímu dílu mi přišly všechny na jedno brdo. Jenže když má každá z nich větší zásobu sarkasmu než munice, nemůže vzniknout nic jiného, než krvavá řežba. Celý příběh se nese v duchu myšlenky - sejmi ho lopatou a pak se teprv ptej.

"Hlavu mu zasáhla pěst s nalakovanými nehty. 'Au,'řekl Vincenc. 'Máte kliku, že ženy nemlátím'.
Žena ho udeřila znova.
'Dobře,' uznal Vincenc. 'Ve vašem případě udělám výjimku.' Kopl ženu do bujného poprsí. Prolétla davem a zmizela z dohledu."

Kladivo na čarodějnice je tak trochu literární brak. Jenže to o sobě ví a nehraje si na nic jiného. Ani ne 140 stran akčňáku s víc humorem, než mají Harry a Marv životů ve filmu Sám doma. Je to přesně ten typ knihy, co miluju pro jejich čtivost a jistou prvoplánovost. Skvěle se mi u nich odpočívá. Každopádně oproti prvnímu dílu už se vtípky okoukaly, opakovaly se a tak nepřišel wau efekt. Rozhodně však mohu doporučit ke čtení - Felixův tým je třaskavou směsicí nestálých, nemorálních a šílených postav bez špetky pudu sebezáchovy. Hodnotím 3,5/5* a děkuji nakladatelství Epocha za poskytnutí knihy.

"Felix byl obklopen mrtvými. Mrtvými mrtvými. Definitivně mrtvými mrtvými."

„A když jsme u zombíků,“ otočil se na Waltera. „Když nás kousnou, umřeme a změníme se v zombie?“
Walter se rozohnil. „Proč byste se měli měnit v zombii? Když vás kousne pes, změníte se v psa? Když vás kousne kočka, změníte se v kočku?“
„Pokud by mě kousla nemrtvá kočka...,“ namítl Vincenc.
„Je to pitomost. Naprostá, nevědecká pitomost!“
„Takže se jich nemusíme bát?“
„Samozřejmě,leželi dlouho v zemi a jsou v rozkladu, takže když vás kousnou, je otrava krve to nejmenší, co můžete čekat. Tudíž bych doporučoval se kousancům vyhnout.“
„Aha.“
„ A se škrábnutím je to to samé. Jejich bakterie by se vám neměly dostat do těla.“
„Mohli bychom na to i umřít?“
„Bez okamžité léčby? Velmi pravděpodobně.“
„A když bychom umřeli,“ řekl opatrně Vincenc, „tak díky tomu tvému triku asi taky ožijeme, co?“
„No... možná.“
„Takže, abych to shrnul, když nás kousnou, umřeme a změníme se v zombie.“
„No... když to bereš takhle...“

Kromě toho, že se vám znalosti zombie a vše co jste o nich věděli stávají jen tím, co jste si mysleli, že víte, je kniha jedna velká mlata, černošedý šlem za šlemem, rotujících čepelí jednoho nejmenovaného zemědělského stroje a hláška za hláškou. Já začal číst a najednou jsem byl na konci s poťapaným úsměvěm na xichtě

Hmm tak Pavlovský říkáte .. píši si .. n e u v ě ř i t e l n ě kreativní co se týče morbidních scén (zombokombajn mne opravdu zaujal), ale bohužel na úkor příběhu.

Druhy diel Kladiva na čarodejnice je ešte lepší ako ten prvý!

Vtipné hlášky s ktorých idete do kolien, masaker taký, že sa vam dvíha žalúdok.

Partia Felixa príde na to ako vydierať svojich nepriateľov, takže sa vyberú do neďalekého mesta vykopať trumf s hrobu ale samozrejme to nemôže byť také jednoduché - prídem, vykopem, idem... Nie, nie tu narazime na fajnych zombie a Walter je vo svojom živle (doslova) mrtvy su nemrtvy, nemrtvy mrtvy a mrtvy mrtvy - čistá komédia!

V tejto časti u mňa jednoznačne vedie Walter, je to proste nekromant prvej kategorie, hoci Vincenc a Klaudia mu boli kusok za zadkom.